Články s tagem: kongres právní prostor

Zavádění umělé inteligence ve velké české nemocnici ukazuje, že realita má k bezhlavému nadšení daleko a naráží na přísnou regulaci. Praktické zkušenosti z compliance projektu odhalují rizika spojená s neoficiálním využíváním AI nástrojů a chybějící interní správou. Ukazuje se tak, že bezpečné zavádění AI se neobejde bez jasné strategie, auditů a kontinuálního vzdělávání zaměstnanců.

Implementace nástrojů umělé inteligence už pro právníky není hudbou budoucnosti, ale každodenní realitou. Zapomeňte však na tradiční přístup „odškrtávání checklistů“. V éře AI totiž regulace přímo diktuje samotný technický design produktů. Jak se úspěšně zorientovat v džungli desítek evropských předpisů, na co si dát pozor při mapování datových toků a proč musí právníci při vývoji aplikací sedět u jednoho stolu s programátory a produktovými manažery?

Dnes budu hovořit o tom, jakým způsobem využívám umělou inteligenci při své právní praxi. Proberu jednotlivé nástroje, které lze použít, a také standardní postup k docílení správného výsledku. Ještě před tím je možná dobré se zeptat, proč bychom právě umělou inteligenci měli používat.

Myslíte si, že je nová evropská směrnice o rovném a transparentním odměňování hudbou vzdálené budoucnosti? Nenechte se zmást odkladem české účinnosti na rok 2027. Zavedení povinného písemného systému odměňování, zákaz dotazů na předchozí plat uchazečů nebo povinný reporting rozdílů mezi muži a ženami totiž nejsou projekty na pár týdnů.

Masivní využívání AI ve veřejné správě vytváří technologickou i právní džungli. Tradiční postupy selhávají a úřady čelí riziku ztráty kontroly nad svými daty. Článek představuje strategii 5 pilířů pro bezpečné zavádění AI, ukazuje využití nových smluvních doložek MCC-AI a vysvětluje, proč je princip lidského dohledu (HITL) zcela klíčový.

Mgr. Petr Kohout, LL.M. není typický úředník. Jako vedoucí právního oddělení Krajského úřadu Středočeského kraje má na starosti mimo jiné metodiku veřejných zakázek – a zároveň patří k nejhlasitějším propagátorům umělé inteligence ve veřejné správě v Česku. Dvakrát po sobě získal titul Osobnost AI v kategorii veřejná správa, stojí u zrodu Platformy pro AI ve veřejné správě a je spoluautorem e-booku Nástroje AI ve veřejné správě. Na Kongresu Právní prostor 2026, který se konal 28.-29. dubna 2026, vystoupil s příspěvkem „Umělá inteligence ve veřejných zakázkách".

Kongres Právní prostor se dočkal již svého 14. ročníku. V Seči u Chrudimi se sešlo přes 150 účastníků a 16 přednášejících, aby se věnovali tématům, která aktuálně hýbou světem práva – od legislativních změn přes AI až po aktuální otázky justice.

V Seči u Chrudimi byl v úterý zahájen 14. ročník odborného kongresu Právní prostor. Akce, která se i letos soustředí na aktuální změny v legislativě a digitalizaci, hostí přes 150 účastníků a 16 přednášejících z řad justice, advokacie i akademické sféry.

V další epizodě podcastu Právní kontroverze mluví Petr Agha s advokátem a specialistou na správní právo Františkem Korbelem o novele stavebního zákona. Na první pohled jde o technické téma. Ve skutečnosti se ale vede spor o mnohem víc: kdo rozhoduje o podobě území, jak silnou roli má mít stát, co má zůstat obcím a kam až může zajít snaha zrychlit výstavbu.

28. - 29. dubna 2026 se uskuteční každoroční Kongres Právní prostor. Již po jedenácté ho bude moderovat Mgr. et Mgr. Michal Vávra, se kterým jsem měla tu čest opět po roce udělat rozhovor.

Již 13. ročník úspěšné soutěže o nejlepší článek s právní tematikou "Ukaž svou kreativitu XIII" vyhlásil právní informační systém CODEXIS ACADEMIA, ve spolupráci s redakcí právního portálu Právní prostor.cz a Svazem průmyslu a dopravy.

Platformová práce bourá zažité škatulky a nutí pracovní právo hledat nové odpovědi. I proto se toto téma dostalo do letošního programu kongresu Právní prostor, kde jej představí doc. Jakub Morávek. Ochutnávku nabízíme už teď v podobě pěti otázek a odpovědí.

Transparentní odměňování patří k nejdiskutovanějším pracovněprávním otázkám posledních let. I proto bude jedním z témat letošního kongresu Právní prostor, kde jej představí advokátka Marie Janšová. Co konkrétně zazní? Přinášíme malou ochutnávku.

Již tradičně se odborná veřejnost z oblasti práva setká na prestižním Kongresu Právní prostor, který i letos nabídne platformu pro sdílení zkušeností, diskusi nad aktuálními právními otázkami a networking napříč právnickými profesemi. Akce se zaměřuje na klíčové výzvy současného práva a reflektuje dynamický vývoj legislativy i judikatury.

Společně se podíváme na celou řadu povinností, které vás budou trápit ve chvíli, kdy budete implementovat informační systém, který obsahuje AI, nebo jakýkoliv nástroj umělé inteligence. Podíváme se nejenom na AI Act, ale na celou řadu dalších regulací. Celé jsme se to pokusili vtělit do abecedy, ale nemusíte se bát, některá písmenka budeme přeskakovat. Vítejte u Abecedy implementace AI.

Nadpis je trošku zavádějící, protože když jsem tento příspěvek připravoval, bylo to ještě před blackoutem ve Španělsku a výpadky v Dánsku, kde odstavují větrné elektrárny. Příspěvek má tedy téma spíše oslího můstku.

Ještě do konce 20. století platilo, že většina technologií měla buď přímý, nebo nepřímý původ ve vojenském prostředí, či souvisela s inovacemi pro vojenské účely. Tato doba je pryč a aktuálně naopak většina inovací přichází z prostředí civilního.

V roce 2022 na veřejnost poprvé vyšel velký jazykový model, který změnil chápání celé řady z nás ohledně toho, co jsme si do té doby představovali pod umělou inteligencí. Dnes se umělá inteligence jako jedna z nových technologií dostává nejenom k nám do advokacie, za což jsme já i kolegové určitě rádi, ale i ke klientům, kteří samozřejmě mají k tomuto tématu celou řadu zvídavých dotazů. AI se přirozeně dostává i do českého soudnictví.

Zvolil jsem takový maličko bulvarizující název příspěvku, přestože skutečně nemám rád nějaké katastrofické scénáře a jsem rozený optimista. Ale to, co hrozí znalecké obci na konci tohoto roku, když nedojde k určitým změnám a posunům, opravdu hrozí velkým problémem pro justici a pro rozhodovací možnosti, protože znalecká obec je pro nás velice důležitá a znalců ubývá.

Zvolil jsem téma Soudci mezi lidmi (a ostatními právníky), čímž chci jednak naznačit, že vztah s právníky je pro nás, soudce, přeci jen trochu specifičtější než setkání s lidmi takzvaně „obyčejnými“, ale především objasnit, proč my tolik zkoumáme, jak se má soudce jevit, jak se má chovat, jaký vlastně má být soudce. A je to právě proto, že si uvědomujeme, že pokud vy nebudete důvěřovat soudcům, tak skutečně ta naše práce bude mít podstatně nižší nebo dokonce nulovou hodnotu.

Budu hovořit o vládním návrhu zákona, kterým se mění trestní řád, trestní zákoník, zákon o trestní odpovědnosti právnických osob a další související předpisy.

Podtitul dnešního příspěvku je „Od pěstního klínu k elektronickému podpisu“. Podíváme se na minulost, nedávnou minulosti i současnost doručování a elektronizace v pracovním právu.

Když právo není nic, vzpomínáte na film Den poté, který zobrazuje postkatastrofickou situaci, kdy na severní polokouli nasněžily desítky metrů sněhu? A nějací dva hlavní hrdinové se nacházejí v New Yorku a snaží se tam přežít a zachovat si teplo. Tak co nejprve udělají? No, do toho ohýnku, který si tam nějak rozdělají, jako první naházejí daňové kodexy. Daňové kodexy, protože prostě právo v tu chvíli není vůbec nic. A myslím si, že to je docela dobrý úvod toho, co bych chtěl tady povídat.

Vybral jsem ze své soudní praxe jeden případ, ve kterém došlo k pravomocnému odsouzení jednatele společnosti v souvislosti s vyplácením jeho odměn za výkon funkce jednatele.

Vzhledem k tomu, že změn, které flexinovela zákoníku práce přináší, je mnoho, chtěl bych vám nabídnout pohled jen na ty nejdůležitější z nich. A chtěl bych vás pozvat k zamyšlení, jestli flexinovela naplňuje deklarovaný cíl, kterým je pomoc zaměstnavatelům a možná tak trochu získat zaměstnavatelské hlasy v blížících se volbách.