Právní Kontroverze s Františkem Korbelem: Stavební zákon – jedno razítko, mnoho otázek
V další epizodě podcastu Právní kontroverze mluví Petr Agha s advokátem a specialistou na správní právo Františkem Korbelem o novele stavebního zákona. Na první pohled jde o technické téma. Ve skutečnosti se ale vede spor o mnohem víc: kdo rozhoduje o podobě území, jak silnou roli má mít stát, co má zůstat obcím a kam až může zajít snaha zrychlit výstavbu.
Rozhovor se vrací k samotnému jádru problému. Proč se stavební právo v českém prostředí pravidelně mění v politicky i právně výbušné téma? Co se opravdu skrývá za sliby o rychlejší výstavbě? A co se ztrácí ve chvíli, kdy se složitý systém veřejných zájmů zjednoduší do hesla „jeden úřad, jedno řízení, jedno razítko“.
Petr Agha s Františkem Korbelem probírají centralizaci stavební správy, postavení obcí, účast veřejnosti i ochranu přírody, památek a dalších veřejných zájmů. Ptají se, jestli novela přinese větší přehlednost a předvídatelnost, nebo spíš oslabí pojistky, které mají bránit špatným a nepřiměřeným zásahům do území.
Nejde ale jen o text zákona. Ve hře je i představa o tom, jak má fungovat veřejná správa. Má rozhodovat hlavně rychleji, nebo také pečlivěji a s ohledem na různé zájmy, které se při výstavbě střetávají? A dá se vůbec celý systém zjednodušit tak, aby přitom nezmizela kontrola, odpovědnost a možnost bránit se proti chybným rozhodnutím?
Rozhovor otevírá i praktičtější otázku, kde vlastně leží skutečný problém českého stavebního řízení. Je v samotném zákoně? V přetížených úřadech? V nedostatku lidí, kapacit a funkční digitalizace? A není nakonec část očekávání od novely větší, než co může jakýkoli zákon reálně splnit?
Podcast naleznete i na našich kanálech na Youtube
a na Spotify
Další články
Právní Kontroverze s Romanem Horáčkem: AI a digitalizace justice - mezi efektivitou, odpovědností a důvěrou
Digitalizace justice dnes není jen otázkou informačních systémů, elektronických spisů či rychlejší komunikace mezi soudy a účastníky řízení. Stává se tématem, které zasahuje samotné základy fungování právního státu. V okamžiku, kdy do tohoto prostředí vstupuje umělá inteligence, přestává jít pouze o modernizaci nástrojů. Otevírá se debata o tom, jak se může proměnit způsob práce s právem, jaké místo má technologie v procesu rozhodování a kde zůstává nezastupitelná lidská odpovědnost.
Právní Kontroverze: Aleš Rozehnal - kde končí digitalizace státu a začíná proměna demokracie
Digitalizace státu může být dobrá zpráva: služby jsou dostupnější, procesy srozumitelnější a méně závislé na improvizaci. V ideálním případě přináší i více právní jistoty. E-demokracie však začíná ve chvíli, kdy už nejde jen o administrativní komfort, ale o ústavu v praxi: o to, jak se formuje politická vůle, jak se legitimizuje výkon veřejné moci a jak se chrání politická práva. Digitální prostředí totiž umí měnit podmínky procedury nenápadně – tak, že zásadní posun může vypadat jako pouhá modernizace.
Právní Kontroverze s Vratislavem Beranem: Vánoční slevy, e-shopy a hranice ochrany spotřebitele
V nové epizodě podcastu Právní kontroverze moderátor Petr Agha mluví s Vratislavem Beranem, vedoucím právního oddělení České obchodní inspekce, o tom, jaké trhliny v ochraně spotřebitele se v předvánočním období odhalují nejzřetelněji – od kapacit dozorových orgánů přes praktiky obchodníků až po limity vymahatelnosti práva v digitálním prostředí.
Právní Kontroverze s Danielem Pospíšilem: Jak AI mění právní praxi, výuku i odpovědnost právníků
Generativní AI se z experimentu stala tichým spolutvůrcem právní práce – od rešerší a smluv po interní agendy firem. V nové epizodě Právních kontroverzí vede Petr Agha rozhovor s Danielem Pospíšilem o tom, kde má AI v právu své místo, co musí zůstat doménou lidského úsudku a odpovědnosti, jak se mění profil „dobrého juniora“ i podoba právnického vzdělávání. Řeč přijde i na potřebu profesního AI code of conduct, který ochrání důvěrnost, dohled nad automatizací a vysvětlitelnost práva v éře algoritmů.
Právní Kontroverze s Petrem Kolářem: Svět po konci dějin
Po roce 1989 se zdálo, že svět dospěl do bodu konečného smíření. Liberalismus se stal univerzálním jazykem, právo jeho gramatikou a trh jeho vírou. Všichni jsme tehdy mluvili o „konci dějin“ – o vítězství rozumu nad ideologií. Jenže o třicet let později místo jistoty přichází únava, polarizace a ztráta důvěry.
