Právní Kontroverze s Liborem Vávrou: Méně soudů, víc spravedlnosti? Spor o novou justiční mapu
O justici se obvykle mluví, až když se něco pokazí. Mnohem méně pozornosti dostává to, co soudnímu rozhodování předchází: kde soudy sídlí, kolik mají soudců, kdo je řídí a jak daleko to k nim lidé mají. Právě tahle zdánlivě technická infrastruktura přitom rozhoduje o tom, zda je spravedlnost skutečně dostupná, nebo jen formálně zaručená.
Ministerstvo spravedlnosti chystá největší zásah do soudní mapy za desítky let. Z 86 okresních soudů chce pětinu až třetinu zrušit nebo sloučit a změny mají platit od ledna 2028. Ministerstvo slibuje úspory a vyšší efektivitu, soudci a samosprávy varují před chvatem, nedostatkem soudců a vzdálenější spravedlností.
V nové epizodě podcastu Právní kontroverze mluví Petr Agha s prezidentem Soudcovské unie a dlouholetým předsedou Městského soudu v Praze Liborem Vávrou. Proč máme soudní mapu v jádru z 19. století a je to vůbec problém? Jak se v justici měří efektivita a je úspora totéž co lepší soud? Co znamená zrušení soudu pro svědka, oběť domácího násilí nebo rodiče v opatrovnickém sporu? Co se stane se soudci a zaměstnanci slučovaných soudů a proč se spolu s reformou omezuje jmenování nových soudců?
Řeč přijde i na otázku, která přesahuje samotnou organizaci justice: kdy se správní rozhodnutí stává zásahem do nezávislosti soudů a kdo by měl o podobě soudní soustavy vlastně rozhodovat.
Poslechněte si rozhovor o reformě, která se dotkne každého, kdo kdy bude potřebovat soud.
Všechny díky podcastu Právní Kontroverze naleznete i na našich kanálech na Youtube a na Spotify.
Další články
Právní Kontroverze: Kdo má poslední slovo? Karel Šimka o moci soudů a mezích liberálního státu
Kde končí výklad práva a začíná jeho tvorba? Kdy soudce ještě aplikuje pravidlo, které vytvořil někdo jiný, a kdy už sám vstupuje do hry jako jeho spoluautor? A je soudní aktivismus nutně problémem, nebo patří určitá míra soudcovské tvorby práva k samotné podstatě moderního ústavního státu?
Právní Kontroverze: Zkažená dovolená - kdy má cestující právo na peníze, omluvu nebo náhradní řešení?
Dovolená má být časem odpočinku. Jenže někdy začne čekáním na zpožděný let, pokračuje ztraceným zavazadlem a skončí v hotelu, který má s fotografiemi z nabídky společného jen velmi málo. V takové chvíli už nejde jen o nepříjemný zážitek. Začíná otázka, zda má cestující právní nárok, po kom jej může chtít a co musí udělat, aby o něj nepřišel.
Právní Kontroverze s Monikou Novotnou: Ekonomická ochrana státu – bezpečnost a hranice advokacie
Co když se ochrana státu před praním peněz, obcházením sankcí a ekonomickými hrozbami začne dotýkat samotného vztahu mezi advokátem a klientem? A co když správní úřad získá pravomoci, které mohou nepřímo ovlivnit, kdo a za jakých podmínek bude moci poskytovat právní pomoc?
Právní Kontroverze s Františkem Korbelem: Stavební zákon – jedno razítko, mnoho otázek
V další epizodě podcastu Právní kontroverze mluví Petr Agha s advokátem a specialistou na správní právo Františkem Korbelem o novele stavebního zákona. Na první pohled jde o technické téma. Ve skutečnosti se ale vede spor o mnohem víc: kdo rozhoduje o podobě území, jak silnou roli má mít stát, co má zůstat obcím a kam až může zajít snaha zrychlit výstavbu.
Právní Kontroverze s Romanem Horáčkem: AI a digitalizace justice - mezi efektivitou, odpovědností a důvěrou
Digitalizace justice dnes není jen otázkou informačních systémů, elektronických spisů či rychlejší komunikace mezi soudy a účastníky řízení. Stává se tématem, které zasahuje samotné základy fungování právního státu. V okamžiku, kdy do tohoto prostředí vstupuje umělá inteligence, přestává jít pouze o modernizaci nástrojů. Otevírá se debata o tom, jak se může proměnit způsob práce s právem, jaké místo má technologie v procesu rozhodování a kde zůstává nezastupitelná lidská odpovědnost.
