Novela rodinného práva od 1. 1. 2026

Tento článek shrnuje nejdůležitější změny, který Zákon přináší. Podrobněji se výkladu jednotlivých oblastí, ve kterých dochází ke změně, budu věnovat v dalších navazujících článcích.

1. Rozvod

Zákon zavádí pojem „smluvený rozvod manželství“, což nahrazuje dříve označovaný tzv. nesporný rozvod manželství (§ 757 odst. 1 o.z.), přičemž v institutu samotném dochází jen k drobnějším technickým úpravám.

V případě rozvodu, který není smluveným, se nově nebudou zjišťovat příčiny rozvratu manželství. Výjimku představují pouze případy, kdy jsou tvrzeny důvody pro zamítnutí návrhu na rozvod (§ 756 o.z.).

V procesní rovině je největší změnou spojení řízení o rozvodu s řízením o úpravě poměrů nezletilých dětí (§ 398a z.ř.s.). S řízením o rozvod jsou spojené i další úpravy, týkající se příslušnosti, změny v soudních poplatcích a možnosti neúčasti rozvádějících se manželů na jednání (§ 467, § 389 z.ř.s., Položka 4a v Sazebníku poplatků v zákoně o soudních poplatcích).

2. Rodičovská odpovědnost

Koncepce rodičovské odpovědnosti jako taková zůstává stejná, byla však upravena a zpřesněna její definice tak, aby se lépe a srozumitelně rozlišily její jednotlivé složky (§ 858 o.z.). V rámci toho je rozšířena definice styku s dítětem, který nově výslovně zahrnuje kromě osobního styku i nepřímý styk a právo na informace.

Beze změny zůstávají i formy zásahu do rodičovské odpovědnosti (zbavení, omezení a pozastavení), nově je zavedena další skutková podstata pozastavení jejího výkonu vázaná na ohrožení citového nebo psychického vývoje dítěte (§ 869 odst. 2 o.z.).

3. Zákaz fyzického trestání dětí

Dle současného znění nelze použít výchovné prostředky, které se dotýkají lidské důstojnosti dítěte. Nově je doplněna domněnka, že lidské důstojnosti dítěte se dotýká tělesné trestání, působení duševního strádání nebo jiné ponižující opatření (§ 884 odst. 2 o.z.) a povinnost rodičů pečovat bez tělesného trestání, duševního strádání nebo jiných ponižujících opatření (§ 858 odst. 1 o.z.).

4. Péče o dítě a styk s dítětem

Zde dochází k zásadní změně, a to ke zrušení rozlišování forem péče o děti (výlučná, střídavá a společná péče). Při rozvodu manželství (případně při nedohodě nesezdaných rodičů) tak bude nově soud rozhodovat o tom, že dítě zůstává v péči obou rodičů, nebo určí rozsah péče o dítě každého z rodičů (§ 907 o.z.)

S tím souvisí i zrušení rozlišování mezi péčí o dítě jednoho z rodičů a právem styku druhého rodiče. Je deklarováno právo dítěte na rovnocennou péči obou rodičů a nově jsou lépe popsány práva a povinnosti při péči a styku (§ 887 a násl. o.z.).

I nadále je možné rozhodnout o tom, že bude pečovat jen jeden z rodičů, avšak v takovém případě by měl soud současně rozhodnout o pozastavení, omezení či zbavení rodičovské odpovědnosti. Dle nového znění by tak nemělo být možné rozhodnout o péči jen jednoho z rodičů bez vazby na zásah do rodičovské odpovědnosti druhého rodiče. Pro tyto výjimečné případy je zachováno právo styku tohoto druhého rodiče.

Technicky je tato změna koncepce promítnuta i do dalších předpisů.

5. Změny ve výživném

Na změny v úpravě péče je navázána i změna rozhodování o výživném (§ 919 odst. 2, 3 a 4 o.z.).

Zákon přinesl dále zpřesnění v oblasti potenciality příjmů povinného (§ 913 odst. 2 a 3 o.z.), možnost snížení výživného v budoucnu pro případ zrušení nebo snížení výživného za minulou dobu (§ 923 dost. 2 o.z.).

Diskutovanou částí Zákona je pak nově zavedená možnost postoupit splatnou pohledávku výživného (§ 921a o.z.), což v určitých případech vyžaduje schválení soudu [§ 898 odst. 2 písm. e) o.z.]. S tímto souvisí technické změny v dalších právních předpisech (občanský soudní řád, exekuční řád a insolvenční zákon).

6. Procesní změny v řízení ve věcech péče soudu o nezletilé

Velkou změnou představuje také nově nastavená prozatímní úprava poměrů dítěte (§ 465a a násl. z.ř.s.). Tato úprava je komplexní a je vedena snahou umožnit soudu co nejlépe v co nejkratším čase zjistit potřebné skutečnosti a následně dočasně upravit poměry dítěte formou prozatímního rozhodnutí. Speciální (tzv. „rychlé“) předběžné opatření podle § 452 a násl. z.ř.s. zůstává zachováno, dochází pouze ke zpřesnění některých ustanovení tak, aby se předešlo existujícím výkladovým problémům. Naopak je nově výslovně vyloučena možnost užití úpravy předběžného opatření dle občanského soudního řádu.

Zákon přináší změny ve vedení řízení, které mají řízení zjednodušit, zefektivnit a učinit ho méně formálním (§ 468b z.ř.s.). K tomuto mají vést prvky typu flexibilnější komunikace, omezení možnosti odročení, sdělení předběžného názoru soudu, omezení povinného zastoupení dítěte opatrovníkem apod.

V úpravě výkonu rozhodnutí je nově uvedena možnost rozhodnutí bez nařízení jednání, pokud není třeba provádět dokazování (§ 503 odst. 2 z.ř.s.). Dále je zvýšena spodní hranice pokuty na 5.000 Kč (§ 503 odst. 3 z.ř.s.) a jsou zavedeny nová další opatření – náhradní péče nebo náhrada účelně vynaložených nákladů [§ 503 odst. 1 písm. e) z.ř.s.]

Nově je zaveden soudní poplatek za odvolání v řízeních týkajících se nezletilých, a to ve výši 3.000 Kč.