Články s tagem: rodinné právo

Podle posledních dat Českého statistického úřadu se v roce 2024 rozvedlo 20 796 manželství, z toho 12 030 párů v době rozvodu vychovávalo nezletilé děti. Pokud patříte mezi ty, kteří rozvod zvažují právě teď, stojí za to vědět, co se změnilo od 1. ledna 2026. S novým rokem nabyla účinnosti novela občanského zákoníku, tzv. rozvodová novela, která rozvodové řízení výrazně zjednoduší a zrychlí.

Dne 1. 1. 2026 nabyla účinnosti novela rodinného práva, která přináší významné změny v rozhodování o péči o dítě. Pojďme se podívat na hmotněprávní aspekty nové úpravy, zejména na opuštění dosavadních forem péče a novou koncepci rozdělení péče mezi rodiče a shrnout základní principy novely.

Soudní praxe určování výše výživného vychází ve většině případů z doporučujících tabulek ministerstva spravedlnosti.[1] Běžně tak soudce vezme potaz výši příjmů rodiče, počet dětí rodiče, počet dní v měsíci, které s ním dítě tráví a věk dítěte, z čehož mu vyjde očekávaná výše výživného. Nicméně Ústavní soud ve své judikatuře opakovaně uvádí, že soudci nemají být pouze prostí počtáři, ale mají zohledňovat individuální okolnosti případu.[2] A právě jedním ze specifických případů je ten, kdy buď oba nebo jeden z rodičů dosahuje vysoce nadstandardních příjmů.

Která myšlenková a právní východiska jsou v evropském právním prostředí významná pro diskuzi o právní úpravě nesezdaného soužití?

Dne 1. 1. 2026 má nabýt účinnosti významná novela rodinného práva, zákon č. 268/2025 Sb., kterým se mění občanský zákoník a další související zákony (dále jen „Zákon“). Zákon bývá v médiích označován zkratkou „rozvodová novela“, což je zkratka velmi zavádějící a pomíjí řadu klíčových aspektů novely.

Novela občanského zákoníku přinese řadu změn v oblasti rodinného práva, zejména zavedení nového institutu prozatímního rozhodnutí. Tento institut od 1. 1. 2026 zcela nahradí dosavadní obecné předběžné opatření v řízeních týkajících se péče o nezletilé.

První ze série tří článků na téma změny v rodinném právu v praxi od 1. 1. 2026. Zabýváme se velmi častou a nespravedlivou otázkou – jak docílit změny výše výživného, když snížit předběžným opatřením nelze? Co se spotřebovaným výživným? Tento článek se konkrétně zabývá možnostmi úpravy výživného v případě změny poměrů a změny úpravy pro spotřebované výživné. Níže je vysvětlujeme a srovnáváme se stávající úpravou.

Rozhodování o rozsahu styku dítěte s nepečujícím rodičem bývá často ovlivněno obavami, zda bude rozhodnutí z jeho strany vůbec dodržováno. Právě s tímto se nedávno vypořádal Ústavní soud, když posuzoval případ, v němž obecné soudy odmítly rozšířit prázdninový styk s odůvodněním, že takové rozhodnutí by nebylo možné vykonat. Tento článek se věnuje nálezu Ústavního soudu ze dne 21.5.2025, sp. zn. II. ÚS 2423/24 a jeho dopadům na rozhodovací praxi v opatrovnických věcech.

Na konci května 2025 prošla Poslaneckou sněmovnou novela občanského zákoníku, která mění podobu rozvodového řízení – často označovaná jako „rozvodová novela“. Cílem novely je zjednodušení procesu, menší zásah do soukromí a podpora konstruktivní domluvy mezi partnery.

V průběhu advokátní praxe se čas od času setkáváme s řešením případu úpravy péče, styku a výživného i na dítě trpící mentálním či fyzickým handicapem.

Nález Ústavního soudu, který se zabývá problematikou započítávání mateřské a rodičovské dovolené do doby výkonu funkce soudce pro účely určení platového koeficientu, je významným příspěvkem k ochraně základních práv a rovnosti v českém právním systému. Abychom pochopili, co tomuto nálezu předcházelo, jaké problémy řeší a jaká opatření z něj mohou vyplynout, je třeba se ponořit do širšího kontextu celé kauzy, legislativního rámce a ústavních principů, které byly v tomto případě zkoumány.

Jaká je německá právní úprava pro vypořádání manželských majetkových poměrů?

Prodej majetku, který spadá do společného jmění manželů (SJM), je významnou otázkou. Pokud jeden z manželů prodá takový majetek bez vědomí či souhlasu druhého, vyvolává to nejen důsledky v rámci rodinných vztahů, ale především právní problémy, které mohou mít dalekosáhlé následky.

Určení otcovství je významným právním institutem, který se dotýká nejen právního postavení dětí, ale i rodičů. Jde o proces, kterým se stanoví biologický otec dítěte, což má právní důsledky nejen ve vztahu k vyživovací povinnosti, ale také k právům dítěte na identifikaci svého rodiče, právům na dědictví a dalším právním otázkám. Tento proces je součástí rodinného práva a zahrnuje jak soukromoprávní, tak veřejnoprávní prvky.

Jaká je německá právní úprava a soudní praxe při rozhodování o péči o nezletilé?

Určení otcovství je zásadním právním procesem, ke kterému dochází v situacích, kdy není znám biologický otec dítěte. Tento proces může být zvlášť složitý, pokud je navrhovatelem o určení otcovství zletilý potomek, a to po mnoha letech od svého narození.

V tomto díle naší série článků o německém rodinném právu se zaměříme na výživné pro nezletilé dítě, a to zejména na způsob jeho vyčíslení a procesní specifika při jeho vymáhání před soudem.

V druhém díle naší série článků o německém rodinném právu se zaměříme na tzv. Versorgungsausgleich („VA“). Německé právo zná jistou míru solidarity v rámci zákonného důchodového pojištění, úrazového či životního pojištění či podnikového penzijního připojištění, která se naplno projevuje až po rozvodu manželství.

Brno 15. března (ČTK) - Nejvyšší soud (NS) je připraven sjednocovat rozhodovací praxi i v rodinném právu a dalších oblastech, kde zatím nelze podat dovolání, a spory tak míří rovnou k Ústavnímu soudu.

V prvním díle naší série článků o německém rodinném právu se zaměříme na rozvod manželství. Rozvádějící se česko-německé páry se často ocitnou před německým soudem, kde platí poměrně odlišná procesní pravidla.

Ústavní soud České republiky se opakovaně zabýval případy, které se týkaly stanovení a úpravy styku nezletilých dětí s jejich prarodiči, a které vyvolaly otázky ohledně nejlepšího zájmu dítěte a práv rodičů v kontextu s právy širší rodiny. Tři níže uvedené nálezy Ústavního soudu z různých období přinesly nové interpretace a stanoviska k aplikaci příslušné právní úpravy v těchto sporných případech.

Nadpis tohoto článku představuje otázku, kterou si klade celá řada rodičů, ale i členové odborné veřejnosti. V praxi je čím dál více patrné, že v oblasti vyživovací povinnosti chybí možnost snížit dříve stanovené výživné předběžným opatřením. V současné době je toto prakticky nemožné a rodiči, kterému se podstatně změní poměry, nezbývá než podat k soudu návrh na snížení výživného či se domáhat odkladu výkonu rozhodnutí.

Ústavní soud dne 23. 8. 2023 vydal nález, sp. zn. II. ÚS 859/23, týkající se určení místní příslušnosti soudů rozhodujících o úpravě poměrů k nezletilé. Stěžejním problémem případu bylo především to, že otec nezletilé, jakožto státní příslušník Ruské federace, zahájil nejdříve soudní řízení před ruskými soudy a následně i před soudy českými. Tento článek se bude detailně zabývat tímto případem a analyzovat, zda byla obecnými soudy zajištěna dostatečná ochrana rodinného života a zda byl poskytnut spravedlivý proces stěžovateli a jeho dceři.

Většina sporů o péči o dítě je o snaze rodičů získat větší podíl na péči než druhý rodič. Nejsou ale raritní případy, kdy jeden z bývalých partnerů podá k soudu návrh na úpravu péče a požaduje rovnoměrné rozdělení péče, avšak druhý rodič více času s dítětem nechce či nemůže.

Pokud jsi se ocitl v situaci, kdy se Ti rozvádí rodiče a Ty nemáš odpovědi na všechny své právní otázky, přečti si článek, který by Ti mohl pomoct.