Prozatímní rozhodnutí jako nový institut rodinného práva

Cílem prozatímního rozhodnutí je zachovat rychlost řízení obdobnou jako u předběžného opatření, avšak současně snížit míru chybovosti. Mezi základní principy nové právní úpravy patří vysoká flexibilita, omezení možnosti odročování, zjednodušení formalit, důraz na zjištění názoru všech účastníků řízení včetně dítěte, vyšší standard dokazování oproti obecnému předběžnému opatření a skutečnost, že k jeho vydání nebude vyžadováno složení jistoty. Právní úprava speciálního předběžného opatření podle § 452 zákona o zvláštních řízeních soudních bude zachována.[1]

Právní úprava prozatímního rozhodnutí

Prozatímní úprava poměrů dítěte bude nově zakotvena v § 465a a násl. z.ř.s. Tento institut se použije v případech, kdy nebude nutné zasahovat do poměrů dítěte podle § 452 z.ř.s., avšak současně bude v jeho nejlepším zájmu, aby k určité úpravě poměrů došlo. Prostřednictvím prozatímního opatření nebude možné dítě umístit mimo péči rodičů nebo osob dítěti příbuzných či blízkých, s výjimkou předání dítěte do péče budoucího osvojitele a svěření dítěte do předpěstounské péče.

Prozatímní rozhodnutí bude možné vydat nejen v průběhu řízení ve věci samé, ale také před jeho zahájením. Podmínkou jeho vydání však je, aby se všichni účastníci řízení, včetně nezletilého, mohli k věci vyjádřit. Dítě přitom musí být zastoupeno opatrovníkem, kterého pro řízení jmenuje soud.

Návrh na vydání prozatímního rozhodnutí

Řízení o prozatímní úpravě poměrů dítěte lze zahájit nejen na návrh, ale i bez návrhu, a to pouze v případě, že lze bez návrhu zahájit i řízení ve věci samé. Návrh na zahájení řízení musí kromě obecných náležitostí obsahovat kontaktní telefonní číslo nebo e-mailovou adresu účastníků řízení, pokud jsou navrhovateli známy, dále vylíčení skutečností, které odůvodňují potřebu vydání prozatímního rozhodnutí, a informace o dosavadní komunikaci mezi rodiči či jinými osobami, jichž se navrhovaná úprava poměrů dítěte týká, případně důvody, proč k této komunikaci nedošlo. Součástí návrhu musí být rovněž uvedeno, zda byli ostatní účastníci řízení vyrozuměni o úmyslu návrh podat, popřípadě důvody, pro které k takovému vyrozumění nedošlo. V návrhu se rovněž doporučuje uvést termíny, ve kterých se právní zástupce navrhovatele nebo sám navrhovatel nemůže zúčastnit případně nařízeného jednání či jiného soudního roku. K návrhu je nutné připojit listiny, jichž se navrhovatel dovolává. Před podání návrhu se ovšem jistota neskládá.

V případě, že je návrh na vydání prozatímního rozhodnutí zjevně bezdůvodný, soud jej odmítne bez nařízení jednání či jiného soudního roku. Pokud soud návrh z tohoto důvodu odmítne, může být znovu podán až po uplynutí tří měsíců ode dne nabytí právní moci odmítavého nebo zamítavého rozhodnutí. Návrh může být soudem odmítnut také v případě, kdy je neurčitý, tedy neobsahuje všechny zákonem požadované náležitosti a nelze proto v řízení pokračovat.

Není-li návrh odmítnut, soud svolá jiný soudní rok nebo věc projedná při nejbližším soudním jednání. Účastníci musí být k jednání či jinému soudnímu roku přizváni nebo předvoláni nejméně pět dnů předem. Odročení jednání nebo svolaného soudního roku je přípustné pouze zcela výjimečně. Jestliže jsou soudu již známa stanoviska všech účastníků řízení, včetně případného názoru nezletilého, a to na základě jejich písemných vyjádření, proběhlých jednání, jiných soudních roků v probíhajícím řízení ve věci samé či jiného obsahu soudního spisu, může soud od konání jiného soudního roku upustit.

Prozatímní rozhodnutí

O prozatímní úpravě poměrů dítěte rozhodne soud bez zbytečného odkladu po zahájení řízení o vydání prozatímního rozhodnutí, nejpozději však do tří měsíců. V rozhodnutí soud stanoví dobu jeho trvání, která nesmí přesáhnout tři měsíce od okamžiku jeho vykonatelnosti. Tuto dobu může soud opakovaně prodloužit, přičemž celková délka trvání prozatímního rozhodnutí nesmí přesáhnout šest měsíců od jeho vykonatelnosti. Výjimečně může soud trvání prozatímního rozhodnutí opakovaně prodloužit i nad tuto lhůtu, a to pouze na nezbytně nutnou dobu nepřesahující tři měsíce, jestliže z vážných důvodů a objektivních příčin nebylo možné v této době dokončit dokazování ve věci samé.

Proti rozhodnutí, jímž soud rozhodl o návrhu na vydání prozatímního rozhodnutí, není odvolání přípustné. Odvolání je však přípustné proti rozhodnutí, kterým soud prodloužil dobu trvání prozatímního rozhodnutí.

Prozatímní rozhodnutí pozbývá účinků ve třech případech - pokud navrhovatel nesplní povinnost podat návrh na zahájení řízení ve lhůtě určené soudem, pokud uplyne doba, na kterou bylo rozhodnutí vydáno, nebo pokud se rozhodnutí ve věci samé stane vykonatelným. Prozatímní rozhodnutí může být rovněž změněno nebo zrušeno, dojde-li ke změně poměrů. Proti rozhodnutí o změně nebo zrušení prozatímního rozhodnutí je odvolání přípustné.

Závěr

Prozatímní rozhodnutí představuje nový institut rodinného práva, jehož cílem je zajistit rychlou a efektivní ochranu práv dítěte. Za jeden z hlavních přínosů nového institutu lze považovat důraz na zjišťování názoru všech účastníků řízení, včetně samotného nezletilého. Určité úskalí však podle mého názoru představuje nemožnost odvolání proti rozhodnutí o návrhu na vydání prozatímního rozhodnutí, která oproti institutu obecného předběžného opatření znamená zásadní změnu.

[1] důvodová zpráva k zákonu č. 268/2025 Sb., kterým se mění zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, č. 268/2025 Dz