Články s tagem: rodina

Od 1. 1. 2026 občanský zákoník výslovně stanoví, že výchova dítěte nesmí zahrnovat tělesné tresty, působení duševního strádání ani jiné ponižující zacházení. Novela rodinného práva tak jasně zdůrazňuje ochranu důstojnosti dítěte a vysílá společnosti důležitý hodnotový signál. Co přesně se mění a jaký je smysl této úpravy?

Brno 5. března (ČTK) - Empatický a vřelý přístup k dětem nelze vynucovat prostředky trestního práva. Nejvyšší soud (NS) proto osvobodil dvojici odsouzenou za ohrožování výchovy chlapce, který tehdy chodil do druhé třídy. Počínání otce a jeho družky bylo sice sobecké a bezcitné, trestného činu se však nedopustili, plyne z rozsudku.

Podle posledních dat Českého statistického úřadu se v roce 2024 rozvedlo 20 796 manželství, z toho 12 030 párů v době rozvodu vychovávalo nezletilé děti. Pokud patříte mezi ty, kteří rozvod zvažují právě teď, stojí za to vědět, co se změnilo od 1. ledna 2026. S novým rokem nabyla účinnosti novela občanského zákoníku, tzv. rozvodová novela, která rozvodové řízení výrazně zjednoduší a zrychlí.

Ústavní soud ČR v nedávno zveřejněném nálezu III. ÚS 3700/25 řešil ústavní stížnost podanou stěžovatelkou proti rozhodnutí Obvodního soudu pro Prahu 10 a usnesení Městského soudu v Praze o předběžné vykonatelnosti rozsudku upravujícího styk nezletilého s bývalou partnerkou biologické matky, která se považuje za tzv. sociální matku.

Soudní praxe určování výše výživného vychází ve většině případů z doporučujících tabulek ministerstva spravedlnosti.[1] Běžně tak soudce vezme potaz výši příjmů rodiče, počet dětí rodiče, počet dní v měsíci, které s ním dítě tráví a věk dítěte, z čehož mu vyjde očekávaná výše výživného. Nicméně Ústavní soud ve své judikatuře opakovaně uvádí, že soudci nemají být pouze prostí počtáři, ale mají zohledňovat individuální okolnosti případu.[2] A právě jedním ze specifických případů je ten, kdy buď oba nebo jeden z rodičů dosahuje vysoce nadstandardních příjmů.

Stává se, že se rodiče pro změnu poměrů nebo jiné okolnosti chtějí dohodnout na změně ohledně vyživovací povinnosti. Není však příliš dobře známo, že jestli soud jednou v této věci rozhodne, není již možné si vyživovací povinnost upravit samostatně. Jak tedy na to? A co se změní po 1. 1. 2026, kdy vstoupí v účinnost novela občanského zákoníku?

Která myšlenková a právní východiska jsou v evropském právním prostředí významná pro diskuzi o právní úpravě nesezdaného soužití?

Brno 11. listopadu (ČTK) - Případ dlouholetého psychického týrání manželky definitivně skončil podmíněným trestem. Nejvyšší soud (NS), který muže původně zprostil obžaloby, po zásahu Ústavního soudu jeho dovolání odmítl, a trest tak potvrdil.

Dne 1. 1. 2026 má nabýt účinnosti významná novela rodinného práva, zákon č. 268/2025 Sb., kterým se mění občanský zákoník a další související zákony (dále jen „Zákon“). Zákon bývá v médiích označován zkratkou „rozvodová novela“, což je zkratka velmi zavádějící a pomíjí řadu klíčových aspektů novely.

Novela občanského zákoníku přinese řadu změn v oblasti rodinného práva, zejména zavedení nového institutu prozatímního rozhodnutí. Tento institut od 1. 1. 2026 zcela nahradí dosavadní obecné předběžné opatření v řízeních týkajících se péče o nezletilé.

První ze série tří článků na téma změny v rodinném právu v praxi od 1. 1. 2026. Zabýváme se velmi častou a nespravedlivou otázkou – jak docílit změny výše výživného, když snížit předběžným opatřením nelze? Co se spotřebovaným výživným? Tento článek se konkrétně zabývá možnostmi úpravy výživného v případě změny poměrů a změny úpravy pro spotřebované výživné. Níže je vysvětlujeme a srovnáváme se stávající úpravou.

Orgány sociálně-právní ochrany dětí (OSPOD) jsou klíčové instituce, které se podílejí na ochraně práv dětí v rodinných sporech. Jejich úkolem je zajistit, že rozhodnutí o péči o dítě, úprava styku a další otázky, které se týkají zájmů dítěte, jsou v souladu s jeho nejlepším zájmem. Nicméně, stejně jako u každého orgánu, i OSPOD může někdy jednat nesprávně nebo způsobit rozhodnutí, která nejsou spravedlivá vůči rodičům nebo dokonce samotnému dítěti.

"Jakou barvu má vaše ložní povlečení?" zní jedna z typických otázek při pohovoru na Ministerstvu vnitra. Možná vám to připadá jako banální detail, ale právě takové maličkosti často rozhodují o úspěchu při získávání přechodného pobytu pro rodinného příslušníka občana EU. Jako advokátka specializující se na cizinecké právo jsem za svou praxi úspěšně provedla procesem získání pobytu desítky klientů a také jsem se svým partnerem, nyní manželem, prošla celým tímto procesem. V tomto článku se vám pokusím nabídnout skutečně komplexní pohled na celou problematiku.

Rozhodování o rozsahu styku dítěte s nepečujícím rodičem bývá často ovlivněno obavami, zda bude rozhodnutí z jeho strany vůbec dodržováno. Právě s tímto se nedávno vypořádal Ústavní soud, když posuzoval případ, v němž obecné soudy odmítly rozšířit prázdninový styk s odůvodněním, že takové rozhodnutí by nebylo možné vykonat. Tento článek se věnuje nálezu Ústavního soudu ze dne 21.5.2025, sp. zn. II. ÚS 2423/24 a jeho dopadům na rozhodovací praxi v opatrovnických věcech.

Na konci května 2025 prošla Poslaneckou sněmovnou novela občanského zákoníku, která mění podobu rozvodového řízení – často označovaná jako „rozvodová novela“. Cílem novely je zjednodušení procesu, menší zásah do soukromí a podpora konstruktivní domluvy mezi partnery.

V rámci advokátní praxe se velice často setkáváme se zastupováním rodičů při soudním řízením o výši výživného. Ať již advokát zastupuje jakoukoliv stranu, tak jedna ze stěžejních otázek klientů spočívá ve výpočtu a určení výživného. A jak ji tedy správně určit?

Nález Ústavního soudu, který se zabývá problematikou započítávání mateřské a rodičovské dovolené do doby výkonu funkce soudce pro účely určení platového koeficientu, je významným příspěvkem k ochraně základních práv a rovnosti v českém právním systému. Abychom pochopili, co tomuto nálezu předcházelo, jaké problémy řeší a jaká opatření z něj mohou vyplynout, je třeba se ponořit do širšího kontextu celé kauzy, legislativního rámce a ústavních principů, které byly v tomto případě zkoumány.

Jaká je německá právní úprava pro vypořádání manželských majetkových poměrů?

Určení otcovství je významným právním institutem, který se dotýká nejen právního postavení dětí, ale i rodičů. Jde o proces, kterým se stanoví biologický otec dítěte, což má právní důsledky nejen ve vztahu k vyživovací povinnosti, ale také k právům dítěte na identifikaci svého rodiče, právům na dědictví a dalším právním otázkám. Tento proces je součástí rodinného práva a zahrnuje jak soukromoprávní, tak veřejnoprávní prvky.

Praha 11. října (ČTK) - České soudy nepřistupují jednotně k opatrovnickému řízení. Uplatňují sice takzvanou cochemskou praxi, která upřednostňuje dohodu rodičů před názorem soudu a zdůrazňuje zájem dítěte, protože však tyto postupy nejsou obsažené v zákoně, vzniklo v nich mnoho rozdílností.

Praha 12. září (ČTK) - K lepší ochraně obětí domácího násilí by měla přispět vládní novela, kterou dnes Sněmovna posunula do závěrečného kola schvalování. V občanském zákoníku přibude výslovné a jednoznačné vymezení domácího násilí, což má zajistit to, že policie, justice i intervenční centra budou postupovat v obdobných případech jednotně. Zamítnutí novely žádný z poslanců nenavrhl.

Určení otcovství je zásadním právním procesem, ke kterému dochází v situacích, kdy není znám biologický otec dítěte. Tento proces může být zvlášť složitý, pokud je navrhovatelem o určení otcovství zletilý potomek, a to po mnoha letech od svého narození.

V tomto díle naší série článků o německém rodinném právu se zaměříme na výživné pro nezletilé dítě, a to zejména na způsob jeho vyčíslení a procesní specifika při jeho vymáhání před soudem.

Zaměstnanci jsou v době rodičovské dovolené chráněni zákoníkem práce před výpovědí ze zaměstnání, nicméně existují výjimky, kdy nárok na původní pracovní pozici zaniká. Častěji ovšem dochází k tomu, že je pracovní poměr ukončen krátce po návratu do firmy. Jindy zase může nastat situace, že se rodič rozhodne do práce se již nenastoupit a pracovní poměr ukončit. Na co v takových situacích máte nárok a jak postupovat?

Otázky týkající se osobního styku nezletilých s rodiči zaujímají klíčové místo v soudní praxi, neboť tyto otázky mj. přímo ovlivňují duševní, citový a výchovný rozvoj dětí. V tomto kontextu se nám představuje případ, v němž matka nezletilého syna podala návrh na pozastavení rodičovské odpovědnosti otce, jenž byl odsouzen za sexuální trestné činy spáchané na nezletilých příbuzných nezletilého syna.