Články s tagem: střídavá péče

Český právní řád prochází od začátku letošního roku nejzásadnější proměnou v oblasti rodinného práva za poslední dekády. Velká novela občanského zákoníku č. 268/2025 Sb. přináší konec zdlouhavých soudních procesů a klade důraz na smírné řešení konfliktů. Přinášíme shrnutí klíčových změn, které mají ulehčit situaci tisícům rodin.

Brno 27. ledna (ČTK) - Ústavní soud (ÚS) zrušil pokutu 3000 korun pro matku, která odjela s dcerou na dovolenou k moři v době, kdy dítě mělo být s otcem. Matka jednala v dobré víře, získala tehdy souhlas soudu, který později zrušila vyšší instance, což ale matka nemohla tušit.

Dne 1. 1. 2026 má nabýt účinnosti významná novela rodinného práva, zákon č. 268/2025 Sb., kterým se mění občanský zákoník a další související zákony (dále jen „Zákon“). Zákon bývá v médiích označován zkratkou „rozvodová novela“, což je zkratka velmi zavádějící a pomíjí řadu klíčových aspektů novely.

Soud může stanovit povinnost druhého rodiče se s nezletilým dítětem stýkat

Když se rodiče rozvádějí, jedním z nejdůležitějších rozhodnutí je, kdo se bude starat o děti. Pokud soud rozhodne o střídavé péči, mnoho lidí si představí model 50:50 – dítě tráví stejnou dobu s oběma rodiči. Nejnovější rozhodnutí Ústavního soudu z února 2025 ale znovu opakuje, že to není pravidlo a střídavá péče může mít více podob tak, aby odpovídala potřebách každé jednotlivé rodiny a dítěte.

V naší praxi se setkáváme s tím, že některé z dětí odmítá styk s jedním ze svých rodičů. Negativní postoj dítěte často nastává v důsledku vlivu druhého rodiče (tj. většinou toho z rodičů, který má dítě v péči).

Rozešli jste se a chcete se domluvit na péči o Vaše dítě? Nevíte kde začít? Mohl by Vám posloužit rodičovský plán – najdete v něm celou řadu nejdůležitějších témat, na kterých je potřeba se shodnout při ukončení společného soužití po rozchodu či rozvodu, abyste se vyhnuli sporům do budoucna.

Od školního roku 2017/2018 byla zavedena povinná předškolní docházka pro děti, které do začátku školního roku dovršily pěti let. Jaké alternativy předškolního vzdělávání jsou u nás prozatím k dispozici a jak se povinná docházka řeší například při střídavé péči se dočtete níže v článku.

Při rozhodování o střídavé péči či styku s dítětem musí soudy vzít v potaz i specifika zaměstnání rodičů (např. práci na směny)

Ústavní soud se opět vyjádřil ke střídavé péči a zdůraznil, jaké požadavky jsou kladeny na rozhodnutí obecného soudu, nevyhoví-li návrhu na svěření dítěte do střídavé péče.

Ústavní soud dává vodítka, jak prokazovat a hodnotit posuzované překážky střídavé péče

Vždy je třeba zohledňovat především zájmy dítěte, a to nejen zájem na ochraně jeho fyzického zdraví, ale také zájem na jeho zdraví psychickém.

Tímto tématem jsem se před časem zabývala, a to v článku Společná péče o nezletilé dítě, kde jsem se zabývala zejména pojmem a podmínkami, za kterých je možno dítě do společné péče obou rodičů svěřit.

V poslední době se v souvislosti s řízeními ve věcech péče o nezletilé stále častěji setkávám s argumentací protistrany spočívající v tom, že svěření dětí do střídavé péče by mělo být vždy pravidlem. Tuto svoji argumentaci podporují odkazy na množství soudních rozhodnutí, které tuto premisu prezentují. Je tomu však skutečně tak?

K rozšíření režimu střídavé péče není třeba hledat zvláštní "důležitý důvod". Podle Ústavního soudu je to totiž automaticky v zájmu dítěte, leda by se ukázalo něco jiného.

První z otázek řešených v případě rozchodu či rozvodu rodičů je úprava budoucí péče o dítě, respektive úprava styku nepečujícího rodiče s dítětem. Občanský zákoník přitom poskytuje pouze základní mantinely pro volbu konkrétního modelu a přesnou odpověď přináší až konkrétní poměry v rodině.

Daňové zvýhodnění na děti je upraveno v § 35c zákona o daních z příjmů. Nárok na toto daňové zvýhodnění dokládá poplatník zaměstnavateli doklady dle §38l odst. 3 tohoto zákona.

Dne 23. 3. 2016 vyhlásil Ústavní soud svůj nález ze dne 15. 3. 2016, sp. zn. III. ÚS 2298/15, který stojí za podrobnější komentář. Už jen proto, že se týká nekonečného příběhu péče soudu o nezletilé děti. Také proto, že se aktuálním pohledem dívá na staré téma styku tzv. nerezidentního rodiče s jeho dítětem. A v neposlední řadě proto, že o děti musí „pečovat“ soudy, když už o ně nepečují ve shodě rodiče, a to i soud ústavní.

Od 1. 1. 2014 platí v ČR nová úprava rodinného práva, která měla kromě jiného za cíl implementovat mezinárodní dohody, zejména Úmluvu o právech dítěte (ÚPD) a Úmluvu o ochraně lidských práv a základních svobod (ÚLP) do podústavních norem.

V tomto komentáři JUDr. Jaromír Jirsa vyvrací rozšířený názor, že "soud je zásadně povinen dítě svěřit do střídavé péče". Komentář k usnesení Ústavního soudu ze dne 14.10.2015, sp. zn. IV. ÚS 3330/14

Téměř přesně před rokem jsem na stránkách Právního prostoru komentoval (poměrně „novátorské“) rozhodnutí Ústavního soudu ve věci střídavé péče – konkrétně jednoho jeho senátu (I. ÚS) – a ještě konkrétněji dva jeho nálezy: sp. zn. I. ÚS 2482/13 ze dne 26. 5. 2014 a sp. zn. I. ÚS 1506/13 ze dne 30. 5. 2014.