Střídavá péče opět u Ústavního soudu

Kromě vypořádání se s kritérii stanovenými dřívější judikaturou Ústavního soudu se vyžaduje také důkladné odůvodnění, proč jsou určité skutečnosti hodnoceny jako překážky střídavé péče.

Ústavní soud se ve svém nálezu ze dne 3. 5. 2022, sp. zn. I. ÚS 3065/21, zabýval případem otce dítěte, které bylo v roce 2019 svěřeno do výlučné péče matky. Otec rok po rozhodnutí o výlučné péči matky požadoval stanovení střídavé péče s intervalem střídaní po týdnu, avšak se svým návrhem u obecného soudu neuspěl a jeho případ se dostal až před Ústavní soud.

Požadavky na rozhodnutí obecného soudu a kritéria rozhodování o úpravě výchovných poměrů

Ústavní soud upozornil, že povinností obecných soudů je prokázat překážky střídavé péče, pro něž soud návrhu na stanovení střídavé péče nevyhověl. Rozhodnutí obecného soudu musí obsahovat podrobné odůvodnění i konkrétní argumenty, jak se soud vypořádal s kritérii, dle nichž mají obecné soudy rozhodovat při úpravě výchovných poměrů. Současně má rozhodnutí představit, za splnění jakých podmínek by byla změna výchovných poměrů možná v budoucnu.

Výše jsou zmíněna kritéria pro rozhodování o úpravě výchovných poměrů. Tato kritéria Ústavní soud vymezil již dříve v nálezu sp. zn. I. ÚS 2482/13. Dle nich je nutné přihlédnout k:

• existenci pokrevního pouta mezi dítětem a osobou usilující o svěření do péče,
• míře zachování identity dítěte a jeho rodinných vazeb v případě svěření do péče dané osoby,
• schopnosti osoby usilující o svěření dítěte do péče zajistit jeho bezproblémový vývoj a jiné potřeby a
• přání dítěte.