Rodičovský plán
Rozešli jste se a chcete se domluvit na péči o Vaše dítě? Nevíte kde začít? Mohl by Vám posloužit rodičovský plán – najdete v něm celou řadu nejdůležitějších témat, na kterých je potřeba se shodnout při ukončení společného soužití po rozchodu či rozvodu, abyste se vyhnuli sporům do budoucna.
Rodičovský plán je často spojován s cochemskou praxí. Jedná se o písemný dokument (lze si jej představit jako strukturovaný rozhovor rodičů), který by měl být dohodou rodičů o budoucí výchově nezletilého dítěte či dětí. Obsahuje otázky týkající se péče a bydliště; vzdělání a mimoškolních aktivit; trávení volného času, prázdnin a svátků; styk a komunikaci rodičů; lékařskou péči a finanční otázky. Dobrý rodičovský plán by měl obsahovat, alespoň implicitně, rozvrh styku dítěte s rodiči.
Jeho cílem je přesměrovat pozornost rodičů na to, co je nejdůležitější – nejlepší zájem dítěte. Rodiče si musí při ukončení svého soužití uvědomit, že vyhrocený konflikt by se neměl přenášet do oblasti péče o dítě. Nezletilý nemůže nést břímě odpovědnosti za neshody rodičů a nemůže být rukojmím neschopnosti rodičů dohodnout se na výkonu rodičovské odpovědnosti.
Možným řešením vzájemných neshod může být právě použití rodičovského plánu. Rodiče mohou vyplnit rodičovský plán samostatně, poté navzájem za pomoci odborníků (mediátorů, pracovníků OSPOD atp.) plány porovnat a snáze tak identifikovat oblasti, na kterých se shodnou, a ty, na kterých se neshodnou, přičemž mohou posléze na konfliktních oblastech společně pracovat. Plán lze nechat schválit i soudem v rámci dohody rodičů. V aplikační praxi soudů se mu dostává stále více prostoru, jsou soudy, které rodičům doporučují pracoviště, které s rodičovským plánem pracují. Naše kancelář pro Vás připravila komplexní plán na základě naší dlouholeté zkušenosti. Ke stažení zde.
Další články
Když neselže součást, ale jejich propojení: Kdo odpovídá za škodu?
Tradiční odpovědnost za škodu hledá vadný výrobek, porušenou povinnost a příčinu následku. Propojené systémy však mohou vytvořit újmu, přestože každý samostatně splní svou technickou specifikaci. Problém pak nevznikne uvnitř jedné černé skříňky, ale ve vztazích mezi několika nástroji.
Protinávrh společníka na valné hromadě s.r.o. v aktuální judikatuře Nejvyššího soudu
Zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZOK“) poměrně podrobně upravuje svolání a průběh valné hromady společnosti s ručením omezeným. Mimo jiné stanoví, že součástí pozvánky na valnou hromadu musí být návrh usnesení, o kterém má valná hromada rozhodovat.
CRA versus NIS2: produktová kybernetická bezpečnost a bezpečnost organizace – kde se režimy překrývají a jak do nich vstupuje AI Act?
Kybernetická bezpečnost už v Evropské unii nestojí na jednom předpisu. Vedle NIS2, která dopadá na bezpečnost regulovaných organizací a služeb, přináší Cyber Resilience Act (dále jen „CRA“) samostatný režim pro produkty s digitálními prvky uváděné na evropský trh. U některých produktů se navíc přidává AI Act. Pro organizace proto bude klíčové nejen určit, který předpis na ně dopadá, ale také správně rozlišit jednotlivé role, povinnosti a oznamovací režimy a tam, kde je to možné, propojit jejich plnění do jednoho funkčního systému.
Nová pravidla transparentnosti odměňování na spadnutí
Transpozice evropské směrnice o posílení uplatňování zásady stejné odměny mužů a žen za stejnou práci nebo práci stejné hodnoty, je po flexinovele z roku 2025, další výraznou pracovněprávní novinkou. Jejím hlavním cílem je omezit nerovnosti v odměňování, často skryté kvůli nízké transparentnosti.
EU Space Act a vznik evropského správního práva kosmických činností
Návrh EU Space Act představuje základní kámen vznikajícího evropského správního práva pro kosmické činnosti. Propojuje vnitřní trh s víceúrovňovou správní architekturou, přísnými pravidly pro bezpečnost i udržitelnost a díky bruselskému efektu z Unie vytváří klíčového globálního normotvůrce v kosmickém sektoru.
