Rodičovský plán
Rozešli jste se a chcete se domluvit na péči o Vaše dítě? Nevíte kde začít? Mohl by Vám posloužit rodičovský plán – najdete v něm celou řadu nejdůležitějších témat, na kterých je potřeba se shodnout při ukončení společného soužití po rozchodu či rozvodu, abyste se vyhnuli sporům do budoucna.
Rodičovský plán je často spojován s cochemskou praxí. Jedná se o písemný dokument (lze si jej představit jako strukturovaný rozhovor rodičů), který by měl být dohodou rodičů o budoucí výchově nezletilého dítěte či dětí. Obsahuje otázky týkající se péče a bydliště; vzdělání a mimoškolních aktivit; trávení volného času, prázdnin a svátků; styk a komunikaci rodičů; lékařskou péči a finanční otázky. Dobrý rodičovský plán by měl obsahovat, alespoň implicitně, rozvrh styku dítěte s rodiči.
Jeho cílem je přesměrovat pozornost rodičů na to, co je nejdůležitější – nejlepší zájem dítěte. Rodiče si musí při ukončení svého soužití uvědomit, že vyhrocený konflikt by se neměl přenášet do oblasti péče o dítě. Nezletilý nemůže nést břímě odpovědnosti za neshody rodičů a nemůže být rukojmím neschopnosti rodičů dohodnout se na výkonu rodičovské odpovědnosti.
Možným řešením vzájemných neshod může být právě použití rodičovského plánu. Rodiče mohou vyplnit rodičovský plán samostatně, poté navzájem za pomoci odborníků (mediátorů, pracovníků OSPOD atp.) plány porovnat a snáze tak identifikovat oblasti, na kterých se shodnou, a ty, na kterých se neshodnou, přičemž mohou posléze na konfliktních oblastech společně pracovat. Plán lze nechat schválit i soudem v rámci dohody rodičů. V aplikační praxi soudů se mu dostává stále více prostoru, jsou soudy, které rodičům doporučují pracoviště, které s rodičovským plánem pracují. Naše kancelář pro Vás připravila komplexní plán na základě naší dlouholeté zkušenosti. Ke stažení zde.
Další články
Kvalifikační dohoda, prohloubení a zvýšení kvalifikace
Kvalifikační dohoda upravená v § 234 a násl. zákoníku práce představuje institut, který zaměstnavateli zajistí „návratnost“ investic do odborného rozvoje zaměstnanců, ať už ve formě práce „kvalifikovaného“ zaměstnance po sjednanou dobu nebo ve formě úhrady nákladů vynaložených na prohloubení či zvýšení kvalifikace zaměstnance.
Veřejné zostuzení jako právní problém: mezi kritikou, varováním a zásahem do osobnosti
Jedna fotografie a neověřené obvinění na sociálních sítích dokážou z člověka během několika hodin udělat podvodníka bez možnosti obrany. Pojďme se podívat, jaké je právní hranice mezi legitimní kritikou a protiprávním zásahem do osobnosti i to, jakým otázkám byste se měli vyhnout, než někoho veřejně označíte za hrozbu.
Šikana na pracovišti a odpovědnost zaměstnavatele
Do jaké míry odpovídá zaměstnavatel za šikanu na pracovišti? Může zaměstnavatel případně požadovat náhradu škody vůči šikanujícím zaměstnanci? Co pro to musí udělat?
Promlčení pohledávek se splatností závislou na vůli věřitele: návrat Nejvyššího soudu k racionálnímu výkladu počátku běhu promlčecí lhůty
Nejvyšší soud (sp. zn. 23 Cdo 2613/2025) v návaznosti na Ústavní soud změnil dosavadní praxi. Je-li splatnost ceny smluvně vázána až na doručení faktury, promlčecí lhůta začíná běžet až od skutečné splatnosti, nikoli od okamžiku, kdy věřitel mohl fakturu poprvé vystavit.
Když Teams nahrává dál: soukromé hovory z Teams nelze použít proti zaměstnanci
Španělský soud přiznal zaměstnankyni odškodné ve výši 335 992,62 EUR poté, co zaměstnavatel použil její soukromé rozhovory proti ní.




