Články s tagem: rozvod

Novela účinná od 1. ledna 2026 zásadně mění přístup k určování výživného na nezletilé děti. Opouští dosavadní formální rozlišování typů péče a nově staví rozhodování na reálném rozsahu péče obou rodičů a jejich ekonomických možnostech. Které z klíčových změn a jejich praktických dopadů bude muset v následujících letech vyřešit soudní praxe?

Český právní řád prochází od začátku letošního roku nejzásadnější proměnou v oblasti rodinného práva za poslední dekády. Velká novela občanského zákoníku č. 268/2025 Sb. přináší konec zdlouhavých soudních procesů a klade důraz na smírné řešení konfliktů. Přinášíme shrnutí klíčových změn, které mají ulehčit situaci tisícům rodin.

Podle posledních dat Českého statistického úřadu se v roce 2024 rozvedlo 20 796 manželství, z toho 12 030 párů v době rozvodu vychovávalo nezletilé děti. Pokud patříte mezi ty, kteří rozvod zvažují právě teď, stojí za to vědět, co se změnilo od 1. ledna 2026. S novým rokem nabyla účinnosti novela občanského zákoníku, tzv. rozvodová novela, která rozvodové řízení výrazně zjednoduší a zrychlí.

V advokátní praxi se lze čím dál častěji setkat s (budoucími) manželi, v jejichž vztahu je přítomen mezinárodní prvek.

Zjednodušení a urychlení soudních řízení, širší prostor pro dohodu rodičů a větší ochrana zájmů dítěte. To jsou základní cíle novely občanského zákoníku v oblasti rodinného práva, která vstoupila v účinnost 1. ledna 2026.

Brno 27. ledna (ČTK) - Ústavní soud (ÚS) zrušil pokutu 3000 korun pro matku, která odjela s dcerou na dovolenou k moři v době, kdy dítě mělo být s otcem. Matka jednala v dobré víře, získala tehdy souhlas soudu, který později zrušila vyšší instance, což ale matka nemohla tušit.

Dne 1. 1. 2026 nabyla účinnosti novela rodinného práva, která přináší významné změny v rozhodování o péči o dítě. Pojďme se podívat na hmotněprávní aspekty nové úpravy, zejména na opuštění dosavadních forem péče a novou koncepci rozdělení péče mezi rodiče a shrnout základní principy novely.

Soudní praxe určování výše výživného vychází ve většině případů z doporučujících tabulek ministerstva spravedlnosti.[1] Běžně tak soudce vezme potaz výši příjmů rodiče, počet dětí rodiče, počet dní v měsíci, které s ním dítě tráví a věk dítěte, z čehož mu vyjde očekávaná výše výživného. Nicméně Ústavní soud ve své judikatuře opakovaně uvádí, že soudci nemají být pouze prostí počtáři, ale mají zohledňovat individuální okolnosti případu.[2] A právě jedním ze specifických případů je ten, kdy buď oba nebo jeden z rodičů dosahuje vysoce nadstandardních příjmů.

Dne 1. 1. 2026 má nabýt účinnosti významná novela rodinného práva, zákon č. 268/2025 Sb., kterým se mění občanský zákoník a další související zákony (dále jen „Zákon“). V tomto článku popisuji změny, které nastanou v úpravě rozvodu manželství, a to jak v rovině hmotněprávní, tak v rovině procesní.

Dne 1. 1. 2026 má nabýt účinnosti významná novela rodinného práva, zákon č. 268/2025 Sb., kterým se mění občanský zákoník a další související zákony (dále jen „Zákon“). Zákon bývá v médiích označován zkratkou „rozvodová novela“, což je zkratka velmi zavádějící a pomíjí řadu klíčových aspektů novely.

Efektivnější a rychlejší rozvody a jednodušší úpravu péče o děti rozvedených rodičů má přinést schválená novela občanského zákoníku.

Nové úpravě týkající se domácího násilí obsažené v zákoně č. 78/2025 Sb. jsem se věnovala v minulém článku. Jedním z nových prvků této úpravy je zohlednění domácího násilí při vypořádání společného jmění manželů. V tomto článku nabízím své úvahy jak k tomuto principu samotnému, tak k jeho konkrétnímu provedení.

Na konci května 2025 prošla Poslaneckou sněmovnou novela občanského zákoníku, která mění podobu rozvodového řízení – často označovaná jako „rozvodová novela“. Cílem novely je zjednodušení procesu, menší zásah do soukromí a podpora konstruktivní domluvy mezi partnery.

V rámci advokátní praxe se velice často setkáváme se zastupováním rodičů při soudním řízením o výši výživného. Ať již advokát zastupuje jakoukoliv stranu, tak jedna ze stěžejních otázek klientů spočívá ve výpočtu a určení výživného. A jak ji tedy správně určit?

Je to tak třikrát do roka, co se na advokátní kancelář obrací novomanželé s dotazem na ochranu svých budoucích investic. Většinou přichází s tím, že mají již vše ošetřené, nově budovanou nemovitost budou mít ve výlučném vlastnictví, protože mají podepsanou smlouvu o smlouvě budoucí „jen na sebe“. Právníci developera údajně připraví kupní smlouvu „jen na ně“, takže tímto je to vyřešeno. A zhruba stejný počet klientů se obrátí na kancelář v době rozvodu s tím, že jim budoucí exmanžel/ka tvrdí, že jejich výlučný byt/dům „koupený“ před manželstvím (rozuměj podepsaná smlouva o smlouvě budoucí) je ve společném jmění manželů.

Když se rodiče rozvádějí, jedním z nejdůležitějších rozhodnutí je, kdo se bude starat o děti. Pokud soud rozhodne o střídavé péči, mnoho lidí si představí model 50:50 – dítě tráví stejnou dobu s oběma rodiči. Nejnovější rozhodnutí Ústavního soudu z února 2025 ale znovu opakuje, že to není pravidlo a střídavá péče může mít více podob tak, aby odpovídala potřebách každé jednotlivé rodiny a dítěte.

V průběhu advokátní praxe se čas od času setkáváme s řešením případu úpravy péče, styku a výživného i na dítě trpící mentálním či fyzickým handicapem.

Ve chvílích krize ve vztahu může být silné pokušení pátrat po odpovědích v osobní korespondenci partnera.

Nesporný rozvod je vnímán jako pokojný a nekontroverzní způsob ukončení manželství. Je postaven na shodě manželů, která umožňuje soudní vyřešení věci zjednodušit. Právě díky absenci sporu mezi manžely se tak nabízí závěr, že by se mělo jednat o flexibilní proces s minimálními autoritativními zásahy státu.

Rozvod je často doprovázen složitými otázkami týkajícími se dělení společného jmění manželů (dále jen „SJM“). Jedním z klíčových faktorů, které mohou hrát roli v tomto procesu, je nevlídné chování manželů, zejména nevěra. Zatímco nevěra je často považována za jeden z hlavních důvodů rozvratu manželství, české soudy poslední dobou poměrně často řeší otázku, zda a jak by měla ovlivnit majetkové vypořádání mezi bývalými manžely.

Dnes se podíváme na další ze série bizarních příběhů s právním přesahem.

Možná jste nedávno zaznamenali článek na internetu o tom, jak Nejvyšší soud rozhodl o vypořádání společného jmění bývalého prvoligového fotbalového brankáře. Jde o zajímavý případ narážející na pojmy jako disparita podílů na společném jmění manželů, princip zásluhovosti, dělení sociálních rolí.

V prvním díle naší série článků o německém rodinném právu se zaměříme na rozvod manželství. Rozvádějící se česko-německé páry se často ocitnou před německým soudem, kde platí poměrně odlišná procesní pravidla.

Podle § 765 odst. 2) z.č. 89/2012 Sb. Občanského zákoníku nedohodnou-li se rozvedení manželé na vypořádání zaniklého společného jmění manželů, může bývalý manžel podat návrh na vypořádání rozhodnutím soudu.

V naší praxi se setkáváme s tím, že některé z dětí odmítá styk s jedním ze svých rodičů. Negativní postoj dítěte často nastává v důsledku vlivu druhého rodiče (tj. většinou toho z rodičů, který má dítě v péči).