Nejvyšší soud vyjasnil práva manželů k užívání společného bytu po rozchodu

“Pokud byt představuje obydlí manželů a je v něm vedena jejich rodinná domácnost, má každý z manželů právo užívat jej v celém rozsahu. Na tom nic nemění ani skutečnost, že druhý manžel společnou domácnost opustil,” uvedla mluvčí NS Gabriela Tomíčková. Aktuální verdikt je dočasně zpřístupněný na úřední desce.

Případ se týká manželů, kteří každý vlastnili polovinu bytu v Karlových Varech. Od března 2022 byt užívala pouze manželka, zatímco manžel v něm už nebydlel. Následně muž požadoval 120.000 korun jako náhradu bezdůvodného obohacení, které podle něj vzniklo tak, že manželka užívala byt nad rámec svého spoluvlastnického podílu.

Okresní soud jeho žalobě vyhověl a krajský soud rozhodnutí potvrdil. NS však oba rozsudky zrušil a případ vrátil okresnímu soudu. Zabýval se přitom otázkou, kterou ve své dosavadní rozhodovací praxi dosud neřešil, tedy zda mezi manželi může vzniknout bezdůvodné obohacení tím, že jeden z nich užívá společný byt s rodinnou domácností nad rámec svého spoluvlastnického podílu.

NS dospěl k závěru, že pokud je byt obydlím manželů, má manžel, který je zároveň jeho podílovým spoluvlastníkem, právo užívat jej v celém rozsahu. Toto právo zároveň vylučuje vznik bezdůvodného obohacení v důsledku jeho užívání ve větším rozsahu, než který odpovídal jeho spoluvlastnickému podílu.

“Rozsudek je významný tím, že poprvé výslovně vyjasňuje vztah mezi spoluvlastnictvím bytu, právem manželů na společné bydlení a případným nárokem na vydání bezdůvodného obohacení. Je využitelný zejména ve sporech mezi manžely, kteří jsou podílovými spoluvlastníky bytu či domu, přičemž po jejich faktickém rozchodu nemovitost nadále užívá pouze jeden z nich,” uvedla Tomíčková.