ÚS přezkoumá zákon, který umožňuje trestat opakované krádeže s malou škodou

Návrh na zrušení části trestního zákoníku podal soudce Okresního soudu v Karlových Varech Ondřej Fiala, zjistila ČTK z přehledu plenárních věcí na webu ÚS.

Podle trestního zákoníku se krádeže dopustí člověk, který si přisvojí cizí věc tím, že se jí zmocní. Podmínkou je to, že způsobí “škodu nikoliv nepatrnou”, případně to, že “byl za takový čin v posledních třech letech odsouzen nebo potrestán”. Právě alternativní podmínku navrhuje okresní soud zrušit. Za krádež v základní sazbě lze uložit až dva roky vězení. Hranice “škody nikoliv nepatrné” je v současnosti 10.000 korun.

Okresní soud nezpochybňuje legitimní cíl, který spočívá v ochraně majetku a přísnějším postihování opakované kriminality. Zastává však názor, že cíle lze dosáhnout mírnějšími prostředky, například zohledněním recidivy při výměře trestu. Samotná recidiva by podle návrhu neměla představovat alternativní základ trestnosti jednání, které by jinak bylo pouze přestupkem.

“Navrhovateli není známo, že by zákonodárce kdy vysvětlil, proč právě kriminalizace bagatelního jednání na základě recidivy představuje nezbytný prostředek k dosažení sledovaného cíle, ani proč by stejného cíle nebylo možné dosáhnout prostředky méně zasahujícími do principu rovnosti před zákonem,” stojí v návrhu.

Okresní soud se konkrétně zabývá případem ženy, která letos v červenci ukradla sýry za 350 korun. Přestože hodnota odcizeného zboží nedosahuje hranice “škody nikoliv nepatrné”, skutek je kvalifikován jako přečin krádeže s trestní sazbou až dva roky vězení. Důvodem je skutečnost, že obviněná byla v posledních třech letech za podobný čin potrestána.

Návrh poukazuje také na řetězení recidivy. Předchozí ženino odsouzení z roku 2023 za krádež zboží v hodnotě 1598 korun bylo také posouzeno jako recidivní krádež. “Projednávaná věc tak názorně ukazuje mechanismus napadené právní úpravy, v němž se recidiva nestává pouze důvodem přísnějšího postihu, ale může opakovaně fungovat jako samostatný základ trestnosti dalších, jinak netrestných, jednání,” napsal okresní soud.

O návrhu rozhodne plénum, tedy sbor všech ústavních soudců a soudkyň. Zpravodajem se podle rozvrhu práce stal Martin Smolek.