Nová krizová legislativa bude počítat i se stavem obnovy po krizi

Měl by pomoci urychlenému odstraňování následků události, kvůli které byl krizový stav vyhlášen. Kabinet uložil v červenci ministerstvům vnitra a obrany do 12 měsíců připravit návrhy legislativních změn, které by měly umožnit efektivnější reakce v krizových situacích.

Klučka dnes řekl, že na úpravách se pracuje velmi intenzivně, cílem je podle něj hlavně pružnější legislativa. “Měl by být zaveden nějaký stav obnovy, protože velký problém je, že když krizový stav skončí, legislativně se vrátíme do běžného života, ale je pořád potřeba odstraňovat následky a odstraňovat je rychle,” uvedl. Změny by měly zahrnovat třeba i jednodušší cestu k povolání armády, dodal.

Revizi krizové a obranné legislativy slibuje programové prohlášení kabinetu. Podle dokumentu by změny měly cílit na zlepšení řízení přechodu státu na válečnou nebo obrannou ekonomiku. Ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) v červenci řekl, že nynější předpisy odpovídají 90. letům, kdy vznikaly. Nová úprava by měla reflektovat poslední zkušenosti, vývoj v bezpečnostním prostředí, současný charakter rizik či nové technologie.

Změny se mají týkat 11 předpisů, mimo jiné zákonů o bezpečnosti ČR, ozbrojených silách, vojácích z povolání, krizovém řízení či obecní policii. Zákony mají být po novelách pružnější, odstranit současné mezery, ale i překryvy. Podle ministra obrany by se mohla změnit mimo jiné definice stavu ohrožení státu a způsob jeho vyhlášení.

Ředitel Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) Lukáš Kintr na konferenci, kterou pořádá think-tank hnutí ANO Institut pro politiku a společnost, označil za největší hrozbu ze své působnosti kyberútoky s dopady do reálného světa. Zmínil hrozby pro dopravní infrastrukturu či poskytování zdravotní péče. “Provázanost sektorů v rámci energetiky či telekomunikací je tak velká, že kdyby došlo k většímu útoku, začne se to kaskádovitě velice rychle přelévat,” dodal.

Škodlivá aktivita v kyberprostoru podle něj v posledních deseti až 15 letech kontinuálně roste, hovoří se o digitalizaci kriminality. “Roste i závažnost útoků, což je možná důležitější parametr než počet. Útoků s reálným dopadem meziročně přibylo,” uvedl. Letos jich bylo za deset měsíců o 60 procent více než za celý loňský rok, doplnil.