Brno 18. března (ČTK) - Učitel může být při výkonu profese osobou veřejného zájmu a musí strpět vyšší míru veřejné kontroly, rozhodl Nejvyšší soud (NS).
Brno 12. března (ČTK) - Verdikt nad kominíkem Tomášem Lázničkou, jenž v Praze zavraždil zákaznici, přezkoumá Nejvyšší soud. Za zvláště surovou vraždu si má odpykat 18 let ve vězení.
Brno 5. března (ČTK) - Empatický a vřelý přístup k dětem nelze vynucovat prostředky trestního práva. Nejvyšší soud (NS) proto osvobodil dvojici odsouzenou za ohrožování výchovy chlapce, který tehdy chodil do druhé třídy. Počínání otce a jeho družky bylo sice sobecké a bezcitné, trestného činu se však nedopustili, plyne z rozsudku.
Brno 3. března (ČTK) - Žena, která v úleku a ze strachu udeřila policistu, za to s konečnou platností nebude potrestaná. Nejvyšší soud (NS) odmítl dovolání nejvyšší státní zástupkyně Lenky Bradáčové, a potvrdil tak zprošťující rozsudek.
Brno 13. února (ČTK) - Ústavní soud (ÚS) odmítl návrh Nejvyššího soudu, který by v případě úspěchu rozšířil prostor pro odškodnění lidí s poškozeným zdravím po očkování proti covidu-19. V zákoně tak zůstává zakotvená podmínka "zvlášť závažného" ublížení na zdraví.
Dne 14. 1. 2026 vyhlásil Nejvyšší soud rozsudek sp. zn. 21 Cdo 351/2024, který přináší zásadní obrat do současné praxe na poli srovnatelných podmínek dočasně přidělených zaměstnanců, ale také zaměstnanců agenturních.
V rozhodnutí sp. zn. 21 Cdo 2419/2025 se Nejvyšší soud zabýval otázkami doručování pracovněprávních písemností a podmínkami změny pracovního zařazení vedoucího zaměstnance.
Brno 8. ledna (ČTK) - Česká právní úprava plošného uchovávání dat o elektronické komunikaci dlouhodobě a zvlášť závažným způsobem porušuje právo Evropské unie, potvrdil Nejvyšší soud (NS).
Nejvyšší soud potvrdil: předstižné návrhy na zápis změny do obchodního rejstříku jsou možné. Jaké jsou podmínky a co to znamená pro společnosti?
Soudní praxe určování výše výživného vychází ve většině případů z doporučujících tabulek ministerstva spravedlnosti.[1] Běžně tak soudce vezme potaz výši příjmů rodiče, počet dětí rodiče, počet dní v měsíci, které s ním dítě tráví a věk dítěte, z čehož mu vyjde očekávaná výše výživného. Nicméně Ústavní soud ve své judikatuře opakovaně uvádí, že soudci nemají být pouze prostí počtáři, ale mají zohledňovat individuální okolnosti případu.[2] A právě jedním ze specifických případů je ten, kdy buď oba nebo jeden z rodičů dosahuje vysoce nadstandardních příjmů.