Články s tagem: rozvod

Možnými způsoby řešení situace, kdy pečující rodič nepředává druhému rodiči dítě ke styku, jsem se zabývala ve svém článku Výkon rozhodnutí soudu o úpravě styku s nezletilými dětmi [1], kde jsem popsala právní úpravu, včetně možnosti ukládání pokut. V tomto článku si spíše kladu otázku, zda je vůbec možno provést výkon rozhodnutí o styku s dítětem v případě, kdy dítě styk odmítá, a zda je na místě použít i donucovací podoby, ke kterým patří především ukládání pokut.

Ve svých minulých článcích jsem se zaměřila na vymezení pojmu syndrom zavrženého rodiče a možnosti obrany v případě lehkého nebo středního stupně syndromu. Tento článek na předchozí plynule navazuje a zaměřuje se na možnosti zavrženého rodiče v případě existence těžkého stupně syndromu, kdy je situace značně komplikovanější a řešení problému obtížnější.

První z otázek řešených v případě rozchodu či rozvodu rodičů je úprava budoucí péče o dítě, respektive úprava styku nepečujícího rodiče s dítětem. Občanský zákoník přitom poskytuje pouze základní mantinely pro volbu konkrétního modelu a přesnou odpověď přináší až konkrétní poměry v rodině.

Dostaly od Vás Vaše děti dárky za desítky tisíc a doufáte, že by Vám Váš bývalý protějšek mohl protentokrát odpustit placení výživného? Nedoufejte… 

Už po nějakou dobu jsem členem odvolacího senátu se specializací ve věcech společného jmění manželů. Právníci si jistě umí představit veškeré skutkové, právní a procesní spletitosti spojené s tímto institutem, neprávníci si pod ním pravděpodobně představí „prostě velký problém“.

Blížící se prázdniny znamenají pro některé rozvedené rodiče boj o možnost vzít své děti na letní dovolenou. Jak řešit situaci, kdy Vám druhý rodič odmítá svěřit dítě na déle než víkend? Právo trávit s dětmi dovolenou mají totiž oba rodiče stejné.

Brno 23. března (ČTK) - Nutnost rozhodnout před rozvodem manželství o budoucích poměrech dítěte není protiústavní. Okresní soud v Novém Jičíně neuspěl u Ústavního soudu s návrhem na zrušení sporné části občanského zákoníku, zjistila ČTK z odmítavého usnesení.

Nemožné podoby práva ve smyslu rozvodu manželství a odklonů mohou znamenat též možnosti jiného než soudního řešení ukončení manželství za života obou manželů. Pokud jde o novou právní hmotněprávní úpravu rozvodu, znali jsme ustanovení § 24 zákona o rodině, který nyní upravuje § 755 nového občanského zákoníku.

Když se zamýšlím nad „možnými a nemožnými podobami práva“ s ohledem na majetkové aspekty rozvodu, mám před očima jednak naše platné právo, jednak jeho další možnosti, možnosti jeho vývoje, neboli – jak říkáme – uvažuji de lege ferenda, čili „o právu, které má býti vytvořeno“ – ale „vytvořeno“ jen v uvozovkách. Jde totiž spíš o to, jaké by právo u nás mohlo být.