Dovolená s dětmi po rozvodu: jak postupovat, když se nemůžete dohodnout?
Blížící se prázdniny znamenají pro některé rozvedené rodiče boj o možnost vzít své děti na letní dovolenou. Jak řešit situaci, kdy Vám druhý rodič odmítá svěřit dítě na déle než víkend? Právo trávit s dětmi dovolenou mají totiž oba rodiče stejné.
Pokud dojde k rozvodu manželství či rozchodu rodičů nezletilého dítěte, má také dojít k úpravě péče o toto dítě soudem – ten buď pouze schválí dohodu rodičů o péči o dítě, nebo sám autoritativně rozhodne. Výsledkem je v obou případech rozhodnutí o svěření dítěte do střídavé péče obou rodičů, nebo do výlučné péče jednoho z rodičů, případně se současnou úpravou styku druhého rodiče s dítětem (svěření dítěte do společné péče je výjimkou).
Taková úprava péče platí zásadně pouze během školního roku. O prázdninách by měl probíhat tzv. prázdninový režim, tedy takový režim péče o dítě, který (zjednodušeně řečeno) umožní oběma rodičům vzít dítě na dovolenou.
Existují ale situace, kdy není prázdninový režim upraven – buď při úpravě styku vůbec nedošlo k jeho specifickému vymezení, nebo ještě není o péči definitivně rozhodnuto; pak závisí prázdninová úprava na dohodě rodičů. Bohužel není zcela výjimečné, že se rodiče na termínu dovolených nedohodnou, případně že dokonce jeden z rodičů úplně odmítá umožnit druhému rodiči, aby na dovolenou s dítětem odjel.
Pokud není možná dohoda, existují z pohledu rodiče, kterému není dovolená umožňována, dvě možnosti řešení takové situace. Jednou z nich je samozřejmě ponechat styk takový, jaký je během běžného školního roku. To ale mnohdy znamená pouze velmi krátké časové úseky trávené s dětmi, během kterých je např. pobyt u moře prakticky nemožný, nebo dokonce styk vůbec žádný, pokud o něm ještě nebylo rozhodnuto a rodiče se o něm nedokáží dohodnout.
Druhou možností a jediným způsobem, jak dítě „získat“ na delší časové období právě např. za účelem pobytu u moře, je tzv. předběžné opatření. Předběžné opatření je institut, kterým soud dočasně upraví poměry stran před tím, než definitivně rozhodne ve věci. Jak napovídá tato definice, předběžné opatření vyžaduje zahájení řádného soudního řízení (např. o úpravě styku rodiče s nezletilým dítětem). Takové řízení může již probíhat, může být zahájeno současně s podáním návrhu na vydání předběžného opatření, nebo může být zahájeno následně.
Návrhem na vydání předběžného opatření bude rodič požadovat, aby se s dítětem mohl stýkat v konkrétně vymezených dnech, na kdy plánuje svou dovolenou. Ze samotného návrhu musí soud nabýt přesvědčení, že je jeho vydání absolutně nezbytné. Je dobré soudu osvědčit, že byla ze strany navrhovatele vyvinuta snaha k uzavření dohody a že ji druhý rodič odmítá. Pomoci také může předložení potvrzení o rezervaci ubytování na požadovaný termín.
V případě návrhu na vydání předběžného opatření týkajícího se péče o nezletilé neplatí navrhovatel soudní poplatek ani jistotu k zajištění náhrady škody, která se u návrhu na předběžné opatření standardně platí.
O návrhu soud rozhodne nejpozději do 7 dnů s tím, že vydané předběžné opatření je předběžně vykonatelné. To znamená, že je třeba podat návrh s dostatečnou časovou rezervou před plánovanou dovolenou, aby soud stihl o návrhu rozhodnout a své rozhodnutí doručit oběma rodičům. V okamžiku, kdy je usnesení o nařízení předběžného opatření doručeno druhému z rodičů, je možné na dovolenou s dítětem odjet a není třeba čekat na právní moc. Pokud by se druhý rodič proti předběžnému opatření odvolal, odjezdu na dovolenou to nebude bránit.
Zdroj:
- §74 an. zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád
Další články
Změna definice závislé práce? Konec švarcsystému se nekoná
Návrh zákona o platformové práci, který Ministerstvo práce a sociálních věcí předložilo v březnu 2026, je primárně reakcí na směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/2831 o zlepšení pracovních podmínek při práci prostřednictvím platformy. Jeho význam však přesahuje samotnou platformovou ekonomiku. Jedna z nejvýznamnějších částí návrhu totiž prostřednictvím doprovodné novely zákoníku práce mění obecné vymezení závislé práce.
Důvěra jako zdroj odpovědnosti: Odpovídáme za naději, kterou v druhém vyvoláme?
Právo umí poměrně přesně reagovat na porušení smlouvy. Složitější je situace, kdy smlouva nevznikla, ale jeden člověk přesvědčil druhého, že se na určitý budoucí vývoj může spolehnout. Kde končí osobní naděje a kdy už může jít o právně významné spoléhání?
Zásahy do rodičovské odpovědnosti
V návaznosti na novelu rodinného práva počínaje 1. 1. 2026 nabyla většího významu úprava zásahů do rodičovské odpovědnosti. V tomto článku popisuji jednotlivé typy zásahů do rodičovské odpovědnosti a jak soudy přistupují k rozhodování o tom, ke kterému přistoupit.
Výlučný majetek a společné jmění manželů: komu patří nájemné, dividendy a zisk z podnikání?
V praxi se poměrně často setkáváme s manželi, z nichž jeden vstupuje do manželství s významnějším majetkem. Může jít o investiční nemovitosti, obchodní podíl v rodinné společnosti, portfolio cenných papírů nebo společnost, kterou vybudoval ještě před uzavřením manželství. Obdobná situace nastává, pokud jeden z manželů významnější majetek za trvání manželství zdědí nebo obdrží darem.
Platformová práce v českém pracovním právu: směrnice (EU) 2024/2831 a připravovaná česká transpozice
Článek podává přehled evropské úpravy práce prostřednictvím digitálních pracovních platforem a její připravované transpozice do českého právního řádu. Zaměřuje se na okolnosti určení pracovněprávního statusu, vyvratitelnou právní domněnku základního pracovněprávního vztahu, algoritmické řízení, ochranu osobních údajů, lidský dohled a informační povinnosti platforem.




