Dovolená s dětmi po rozvodu: jak postupovat, když se nemůžete dohodnout?
Blížící se prázdniny znamenají pro některé rozvedené rodiče boj o možnost vzít své děti na letní dovolenou. Jak řešit situaci, kdy Vám druhý rodič odmítá svěřit dítě na déle než víkend? Právo trávit s dětmi dovolenou mají totiž oba rodiče stejné.
Pokud dojde k rozvodu manželství či rozchodu rodičů nezletilého dítěte, má také dojít k úpravě péče o toto dítě soudem – ten buď pouze schválí dohodu rodičů o péči o dítě, nebo sám autoritativně rozhodne. Výsledkem je v obou případech rozhodnutí o svěření dítěte do střídavé péče obou rodičů, nebo do výlučné péče jednoho z rodičů, případně se současnou úpravou styku druhého rodiče s dítětem (svěření dítěte do společné péče je výjimkou).
Taková úprava péče platí zásadně pouze během školního roku. O prázdninách by měl probíhat tzv. prázdninový režim, tedy takový režim péče o dítě, který (zjednodušeně řečeno) umožní oběma rodičům vzít dítě na dovolenou.
Existují ale situace, kdy není prázdninový režim upraven – buď při úpravě styku vůbec nedošlo k jeho specifickému vymezení, nebo ještě není o péči definitivně rozhodnuto; pak závisí prázdninová úprava na dohodě rodičů. Bohužel není zcela výjimečné, že se rodiče na termínu dovolených nedohodnou, případně že dokonce jeden z rodičů úplně odmítá umožnit druhému rodiči, aby na dovolenou s dítětem odjel.
Pokud není možná dohoda, existují z pohledu rodiče, kterému není dovolená umožňována, dvě možnosti řešení takové situace. Jednou z nich je samozřejmě ponechat styk takový, jaký je během běžného školního roku. To ale mnohdy znamená pouze velmi krátké časové úseky trávené s dětmi, během kterých je např. pobyt u moře prakticky nemožný, nebo dokonce styk vůbec žádný, pokud o něm ještě nebylo rozhodnuto a rodiče se o něm nedokáží dohodnout.
Druhou možností a jediným způsobem, jak dítě „získat“ na delší časové období právě např. za účelem pobytu u moře, je tzv. předběžné opatření. Předběžné opatření je institut, kterým soud dočasně upraví poměry stran před tím, než definitivně rozhodne ve věci. Jak napovídá tato definice, předběžné opatření vyžaduje zahájení řádného soudního řízení (např. o úpravě styku rodiče s nezletilým dítětem). Takové řízení může již probíhat, může být zahájeno současně s podáním návrhu na vydání předběžného opatření, nebo může být zahájeno následně.
Návrhem na vydání předběžného opatření bude rodič požadovat, aby se s dítětem mohl stýkat v konkrétně vymezených dnech, na kdy plánuje svou dovolenou. Ze samotného návrhu musí soud nabýt přesvědčení, že je jeho vydání absolutně nezbytné. Je dobré soudu osvědčit, že byla ze strany navrhovatele vyvinuta snaha k uzavření dohody a že ji druhý rodič odmítá. Pomoci také může předložení potvrzení o rezervaci ubytování na požadovaný termín.
V případě návrhu na vydání předběžného opatření týkajícího se péče o nezletilé neplatí navrhovatel soudní poplatek ani jistotu k zajištění náhrady škody, která se u návrhu na předběžné opatření standardně platí.
O návrhu soud rozhodne nejpozději do 7 dnů s tím, že vydané předběžné opatření je předběžně vykonatelné. To znamená, že je třeba podat návrh s dostatečnou časovou rezervou před plánovanou dovolenou, aby soud stihl o návrhu rozhodnout a své rozhodnutí doručit oběma rodičům. V okamžiku, kdy je usnesení o nařízení předběžného opatření doručeno druhému z rodičů, je možné na dovolenou s dítětem odjet a není třeba čekat na právní moc. Pokud by se druhý rodič proti předběžnému opatření odvolal, odjezdu na dovolenou to nebude bránit.
Zdroj:
- §74 an. zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád
Další články
Odškodňování cestujících leteckými dopravci za zrušené a zpožděné lety
Aktuální válečný konflikt na blízkém východě se negativně projevuje také na dostupnosti ropných produktů, což samozřejmě negativně ovlivňuje jejich cenu na světových trzích. To se týká rovněž leteckého paliva, v důsledku čehož začínají letečtí dopravci upozorňovat na možnost zavádění opatření spočívajících například také v rušení plánovaných letů v následujících měsících. Budou mít poté cestující, kteří již mají letenku zakoupenu a jejich let jim dopravce následně zruší, nárok na odškodnění? A pokud ano, za jakých okolností? A co v případě, není-li let zrušen, ale zpožděn?
Co přináší nové jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele
Jedno hlášení místo několika. Nový systém jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatele má zjednodušit administrativu zaměstnavatelů, ale přináší i nové povinnosti a rizika.
Úplata za stejnokroj
Někteří zaměstnavatelé požadují po zaměstnancích platby za poskytnutý pracovní oděv, uniformu nebo firemní stejnokroj, resp. jim částky za jejich užívání sráží ze mzdy. Tento článek popisuje, proč je takový postup v rozporu s pracovním právem.
Řízení o stanovení cen a úhrad léčivých přípravků a překážka litispendence v nich
Problematika stanovení cen a úhrad léčivých přípravků představuje specifickou oblast správního práva, v níž se střetávají regulatorní požadavky, ekonomické aspekty i zájem na zajištění dostupnosti zdravotní péče. Jedním z dílčích, avšak v praxi významných problémů, je aplikace překážky litispendence v řízeních o stanovení cen a úhrad léčivých přípravků, a to zejména ve vazbě na jednotlivé indikace léčivého přípravku.
Omnibus I a náležitá péče: směrnice (EU) 2026/470 a klíčové změny v CSDDD
Před skoro 2 lety se Evropská unie vydala na cestu zmírňování dopadů podnikaní, a tak došlo k přijetí směrnice (EU) 2024/1760, o náležité péči podniků v oblasti udržitelnosti („CSDDD“), která poprvé na unijní úrovni systematicky upravila povinnou náležitou péči (due dilligence) v oblasti lidských práv a životního prostředí napříč hodnotovým řetězcem.




