Rozvody a odklony Zdroj: SAY Action, Vladimíra Přikrylová

Rozvody a odklony

Nemožné podoby práva ve smyslu rozvodu manželství a odklonů mohou znamenat též možnosti jiného než soudního řešení ukončení manželství za života obou manželů. Pokud jde o novou právní hmotněprávní úpravu rozvodu, znali jsme ustanovení § 24 zákona o rodině, který nyní upravuje § 755 nového občanského zákoníku.

prof. JUDr. Milana Hrušáková CSc.

prof. JUDr. Milana Hrušáková, CSc.

Katedra soukromého práva a civilního procesu UP v Olomouci, děkanka fakulty

prof. JUDr. Milana Hrušáková, CSc.

Katedra soukromého práva a civilního procesu UP v Olomouci, děkanka fakulty

Hlavní příčinou rozvratu manželství je jeho uzavření

Statistiky říkají, že za loňský rok bylo narozeno 46 % dětí mimo manželství, čili velice se rozšířilo nesezdané soužití a opětně poklesl počet uzavíraných manželství.

Vysoká rozvodovost se vyskytuje u takových soužití, kde je manželství uzavřeno po prvním či dokonce až po druhém dítěti. Dotázala jsem se jednoho psychologa, jak je to možné, když dotyční měli příležitost si manželství „vyzkoušet“. Odpověděl mi, že je to naprosto samozřejmé, neboť před manželstvím se jednalo jen o jakési prodloužené líbánky. Nebylo třeba řešit žádný problém, sbalit kufr a postavit ho tomu druhému přede dveře není složitá záležitost, když byt je jen jednoho z partnerů, kteří nejsou manžely. Po uzavření manželství však manželé zjistili, že mají i určité povinnosti a začaly vznikat problémy, které předtím nikdy neřešili, neboť je nepovažovali za důležité a nyní je neumí řešit.

Na druhou stranu nutno říci, že rozvod nelze hodnotit hodnotovými kategoriemi. Rozvod je legitimním řešením sporu. Kdybychom uměli řešit problémy a uměli bychom komunikovat v manželství, nemuseli bychom se rozvádět. V novém občanském zákoníku zůstala zachována i smluvená forma rozvodu. Zde je nutno upozornit na jednu drobnost, neboť se už nejedná o nevyvratitelnou domněnku rozvratu, ale o rozvod bez zjišťování příčin rozvratu – soud se jen táže, jestli úmysl rozvádějících se manželů je skutečný a vážný, a jestli se opravdu chtějí rozvést. Na druhou stranu, proč by do té jednací síně chodili, kdyby nechtěli. A navíc, když jsou tedy na rozvodu dohodnuti.

Známý § 24b zákona o rodině, tzv. ztížený rozvod, který v praxi v podstatě neexistoval, protože jeho podmínky byly obtížně prokazatelné, je nyní upraven jako tvrdostní manželská klauzule. Zůstalo nezměněno, že pakliže je zde manžel, který porušováním manželských povinností rozvrat převážně nezapříčinil, kterému by rozvodem byla způsobena zvlášť závažná újma a mimořádné okolnosti svědčí pro zachování manželství, soud manžele 3 roky nerozvede, byť je prokázána existence rozvratu. Existuje také možnost jednorázového zániku vyživovací povinnosti rozvedeného manžela, která je nově nazývána odbytným, což je název, který přesně odpovídá povaze tohoto institutu.

Došlo též ke změně dětské tvrdostní klauzule, kterou upravoval § 24 odst. 2 zákona o rodině, a jež nyní upravuje § 755 odst. 2 písm. a) občanského zákoníku. Zde je uvedeno, že manželství nemůže být rozvedeno, byl-li by rozvod v rozporu se zájmem nezletilého dítěte manželů, které nenabylo plné svéprávnosti, který je dán zvláštními důvody, přičemž zájem dítěte na trvání manželství soud zjistí i dotazem u opatrovníka jmenovaného pro opatrovnické předrozvodové řízení. Samozřejmě, soudy by si neměly v každém rozvodu s nezletilými dětmi poté ještě znovu vyžadovat zprávu OSPOD o tom, zda manželství má či nemá být rozvedeno, ale tam, kde z dosavadního průběhu opatrovnického řízení vyplývá, že to nebude úplně jednoduché, pak tedy nechť soud požádá o aktuální výchovnou zprávu. Na soudech už existuje dohoda, že k tomuto samozřejmě nebudou vydávat žádné usnesení a znovu ustanovovat opatrovníka, ale použije se toho opatrovníka, který byl ustanoven v řízení opatrovnickém předrozvodovém.

I nadále zůstalo zachováno oddělení opatrovnického a rozvodového řízení, což funguje od roku 1998 a podle mého názoru to nebyl špatný nápad, protože rozvodové řízení se výrazně zklidnilo. Opatrovničtí soudci se velmi rychle naučili nedopustit diskuzi na téma, co on ji řekl a zda ona mu vařila, prala, žehlila, kolik on měl milenek a ona milenců, ale jen se tázal, jak byla zajištěna péče o děti. Velmi rychle se soudy naučily dovádět rodiče k dohodě. Jakmile soud schválil dohodu o úpravě poměrů pro dobu po rozvodu k nezletilému dítěti, vztahy mezi rozvádějícími se manžely se výrazně zklidnily, neboť to nejdůležitější už bylo vyřešeno. Když potom rozvodový soudce nařídí jednání a předvolání k jednání pošle měsíc dopředu, tak v tom okamžiku začnou pracovat advokáti a začnou se sepisovat dohody o vypořádání a rozvod bez zjišťování příčin rozvratu se překlopí do smluveného rozvodu podle § 757. Manželé pak odcházejí od soudu s pravomocným rozsudkem o rozvodu. Za minulostí je tlustá čára, je tedy klid a pokoj, protože v rozvodovém řízení už se manželům nechce nic vyprávět, čili řízení o rozvod zpravidla končí jako neshoda zájmu a povah, což je zástěrkou pro cokoliv. Neshoda zájmu není důležitá, důležitá je tolerance k zájmům druhého, a to, že koníček jednoho z manželů finančně neohrožuje rodinu. Z tohoto pohledu jsou nejbezpečnější včelaři, neboť tam je nejnižší rozvodovost.

Objevuje se ovšem i opačná varianta, kdy rozvod od začátku začíná jako smluvený. Jsou sepsány všechny dohody, avšak týden před jednáním manželka zjistí, co je pravou příčinou rozvratu. Věděla, že si našel jinou, ale ten týden před tím zjistila, že si manžel našel její nejlepší kamarádku. Tato přestane být nejlepší kamarádkou a dáma prohlásí, že nesouhlasí s majetkovými smlouvami, soudce pokrčí rameny a následně se prokazuje rozvrat a jeho příčiny. Před léty krajský soud v Brně, jednalo se o nejméně třináctileté soudní řízení, vydal konečný rozsudek, který zněl: „Žalovaný je povinen žalobkyni z titulu vypořádání uhradit částku 5,70,- Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.“ Účastníkům šlo o princip, zejména žalobkyni. Tedy žalovaný, který tím pádem evidentně vyhrál, počkal doručení rozsudku krajského soudu, šel na poštu, bývalé choti poslal 5,70,- Kč. To, že zaplatil 12,- Kč poukázečné mu bylo úplně jedno.

Rozvodové řízení

Při přípravách nové právní úpravy nebylo v podstatě u hmotněprávní úpravy rozvodu co zásadně řešit, neboť předchozí právní úprava z roku 1998 se osvědčila. Byť se na začátku všichni obávali, že stoupne rozvodovost, nakonec si úpravu začali spíše pochvalovat. Došlo však k zásadním změnám v procesu, kdy řízení o rozvod manželství bylo upraveno jako samostatné řízení v zákoně o zvláštních řízeních soudních a nikoliv v občanském soudním řádu. I toto je jeden z důvodů, proč lze odmítnout tvrzení, že by se jednalo zákon o nesporech. Rozvodové řízení je velice zvláštní řízení, na jednu stranu jakoby sporné, ovšem s prvky nesporného. Zejména je to patrné u zmíněného smluveného rozvodu. Nová právní úprava procesu obsažená v zákoně o zvláštních řízeních soudních (z. ř. s.) má několik naprosto zásadních výhod.

Ta nejdůležitější je, že od 1. ledna loňského roku účastníky rozvodového řízení nenazýváme žalobce a žalovaný. Kritizováno bylo označování „navrhovatel“ a „odpůrce“, neboť rozvádějící se manželé ničemu neodporovali. Nyní máme hmotněprávní definici účastníků řízení, protože účastníky rozvodového řízení jsou manželé, čili manžel a manželka, žádní žalobce a žalovaný. Toto má dost zásadní psychologický dopad, protože strana žalovaná něco provedla. Věřitel je vždycky žalobce. Dlužník je vždycky žalovaný, protože nesplnil, něco provedl. Nyní tedy manžel a manželka, nemáme zde jednoznačné rozlišení stran.

V případě smluveného rozvodu existuje také možnost podání společného návrhu. Od začátku ale musí jít o rozvod bez zjišťování příčin rozvratu. Také kdykoli v průběhu řízení je možné se k návrhu na rozvod připojit a pak je návrh chápán jako společný návrh. To jsou dvě naprosto zásadní pozitivní změny v procesu.

Jednou z méně pozitivní změn je fakt, že soud je povinen účastníky rozvodového řízení vždy vyslechnout. Ustanovení § 389 z. ř. s. říká, že k projednání věci soud nařídí jednání, na kterém vyslechne účastníky. Od výslechu účastníků lze upustit, pokud by jeho provedení bylo spojeno s velkými obtížemi. Co si soud bude vysvětlovat pod tím, co jsou to velké obtíže, to závisí na konkrétní situaci a na tom, jak se soudní praxe vyvine. Je pravda, že celá řada soudců toto ustanovení nesla velmi nelibě, zejména ti, kteří byli zvyklí rozhodovat podle § 115a o. s. ř., čili bez nařízení jednání. U rozvádějících se manželů však do poslední vteřiny není absolutně nic jistého. Je zde tedy poslední šance, aby se jich soud zeptal, zda se opravdu chtějí rozvést. Jestliže u sňatku se říká jednou „ano“, u rozvodového řízení to „ano“ zazní třikrát.

Důležité je zmínit v procesní úpravě ještě tu skutečnost, že pokud se jedná rozvod bez zjišťování příčin rozvratu, nezměnila se úprava oproti bývalému § 24a zákona o rodině, čili účastníci nemají právo odvolání. Je fakt, že praxe byla ještě i před nabytím účinnosti občanského zákoníku taková, že pokud soud trval na účasti při jednání a nerozhodoval podle § 115a o. s. ř., tak doručovali rozsudek o smluveném rozvodu přímo v jednací síní, a to včetně vyznačené doložky právní moci. Nově je také stanovena povinnost informovat rozvedené manželé o možnosti oznámit návrat k původnímu příjmení, které měl jeden z manželů před rozvodem. Lhůta se prodloužila na 6 měsíců, neboť do jednoho měsíce od právní moci rozsudku se mnohdy nestihla vůbec vyznačit právní moc do spisu.

Zpět k odklonům

Ze strany notářů se objevují myšlenky, že i oni by mohli provádět rozvod manželství. Tudy však cesta opravdu nevede, protože rozsudek o rozvodu manželství je statusovým rozsudkem. Myšlenky občas míří k administrativním rozvodům za účelem odbřemenění soudů.

Domnívám se, že na administrativní rozvod, ke kterému by mělo dojít před notářem, není Česká republika rozhodně připravena. V tom případě by manželství zaniklo až zápisem do matriky nebo právní moci správního rozhodnutí. Na rozdíl od těch zemí, kde znají administrativní rozvod, v Evropě jich není mnoho, u našich matrikářek se vyžaduje maturita, zkouška odborné způsobilosti a složení slibu. Rozhodování o takovéto naprosto zásadní statusové záležitosti touto formou tak asi nebude ten nejlepší způsob. Byla-li by zde i smlouva o vypořádání SJM, nemohla by matrikářka posoudit, zda je SJM vypořádáno či zda je smlouva vůbec platná.

K odbřemenění soudů by nemohlo dojít ani v případě nezletilých dětí - zde musí vždy rozhodnout soud, a nelze připustit, aby třeba orgán sociálněprávní ochrany dětí rozhodoval o svěření do péče a o výživném, eventuálně ještě navíc o úpravě styku rozhádaných rodičů.


Kongres Právní prostor 2015

Ve dnech 21. a 22. dubna 2015 se v Seči u Chrudimi konal již 5. ročník odborného kongresu Právní prostor. Záštitu nad letošním ročníkem převzali Ministerstvo spravedlnosti ČR, Ministerstvo vnitra ČR, Soudcovská unie ČR a Svaz průmyslu a dopravy ČR

Více informací o kongresu naleznete na http://www.kongrespravniprostor.cz/   

kongres právní prostor 2015 rozvod

Líbil se vám náš článek, prosím, ohodnoťte ho

Diskuze k článku 0 komentářů

Všechny komentáře se zobrazí po vstupu do diskuze

Vstoupit do diskuze

Nejoblíbenější články