Články s tagem: výkon rozhodnutí

Dne 1. 1. 2026 má nabýt účinnosti významná novela rodinného práva, zákon č. 268/2025 Sb., kterým se mění občanský zákoník a další související zákony (dále jen „Zákon“). Zákon bývá v médiích označován zkratkou „rozvodová novela“, což je zkratka velmi zavádějící a pomíjí řadu klíčových aspektů novely.

Ústavní soud České republiky ve své rozhodovací praxi opakovaně řešil problematiku ukládání pokut v souvislosti s výkonem rozhodnutí o péči o nezletilé děti. V několika nedávných nálezech soud zdůraznil význam respektování vůle dítěte, a to především když je dítě schopno uvažovat o svých přáních a potřebách. Tento článek se zprvu zaměřuje na obecný výklad ukládání donucovacích prostředků v otázkách péče o nezletilé děti a následně na analýzu nálezů Ústavního soudu, které poukazují na omezení použití donucovacích prostředků ve snaze chránit práva a zájmy nezletilých.

Členství v Evropské unii s sebou nese nesporně řadu výhod. Zařazení členských států do jednotného trhu vede v řadě oblastí k usnadnění života občanům členských států. Na druhou stranu volný pohyb zboží, služeb, kapitálu a osob přináší i některá praktická úskalí plynoucí z ne zcela harmonizovaných právních řádů členských států v některých oblastech.

Lex COVID justice III odkládá účinnost chráněného účtu včetně nové úpravy nepostižitelné části pohledávky z účtu povinného a obnovuje ochrannou dobu, po kterou se neprovede výkon rozhodnutí prodejem movitých věcí.

Dne 13. 11. 2020 nabyl účinnosti zákon č. 460/2020 Sb., označovaný jako „lex COVID justice II“. Byl přijatý ve stavu legislativní nouze podle § 99 odst. 2 zákona č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny. Je novelou zákona č. 191/2020 o některých opatřeních ke zmírnění dopadů epidemie koronaviru SARS CoV-2 na osoby účastnící se soudního řízení, poškozené, oběti trestných činů a právnické osoby a o změně insolvenčního zákona a exekučního řádu, tzv. „lex COVID justice I“.

Dne 24. 4. 2020 nabyl účinnosti zákon č. 191/2020 o některých opatřeních ke zmírnění dopadů epidemie koronaviru SARS CoV-2 na osoby účastnící se soudního řízení, poškozené, oběti trestných činů a právnické osoby a o změně insolvenčního zákona a exekučního řádu, tzv. Lex Covid. Byl přijatý na pozadí zkráceného legislativního procesu ve vyhlášeném stavu legislativní nouze.

S účinností od 1. ledna 2013 byl zákonem č. 396/2012 Sb. rozšířen § 312 z. č. 99/1963 Sb. občanský soudní řád (dále jako “OSŘ”) o ustanovení umožňujícím nahrazení vůle povinného v souvislosti s postižením jiné pohledávky. Nejedná se v tomto případě o další způsob provedení exekuce, spíše o snahu umožnit efektivnější provedení exekuce postižením pohledávky povinného, jejíž splatnost je svázána s budoucími právními skutečnostmi či právním jednáním.

Na základě zákona č. 396/2012 Sb. došlo s účinností od 1. 1. 2013 k významné změně způsobu postižení majetkových práv povinného v družstvu, když, mimo jiné, byla do občanského soudního řádu vložena ustanovení §§ 320aa a 320ab, na základě kterých je v rámci výkonu rozhodnutí či exekuce možno postihnout účast povinného v družstvu, tj. postihnout jeho členská práva a povinnosti.

Postih penzijního připojištění je jedním z primárních způsobů provedení exekuce. Jedná se o poměrně často využívaný a neinvazivní postup, kdy je minimálně zasahováno do sféry dlužníka. Exekutorská komora ČR neeviduje žádné stížnosti účastníků, jež by se týkaly postihu penzijního připojištění.

Dne 22. 9. 2014 schválila vláda návrh novely zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, a zákona č. 120/2001 Sb., exekuční řád, který mimo jiné přináší nemalé změny v oblasti výkonu rozhodnutí vedeném na společné jmění manželů.