Články s tagem: trestání

Dne 1. 1. 2026 má nabýt účinnosti významná novela rodinného práva, zákon č. 268/2025 Sb., kterým se mění občanský zákoník a další související zákony (dále jen „Zákon“). Zákon bývá v médiích označován zkratkou „rozvodová novela“, což je zkratka velmi zavádějící a pomíjí řadu klíčových aspektů novely.

Praha 14. srpna (ČTK) - Okresní soudy loni pravomocně uložily pachatelům trestných činů peněžité tresty v celkové výši 413,222 milionu korun. Meziročně je to o zhruba 50 milionů korun méně, což ale podle ministerstva spravedlnosti souvisí s poklesem počtu odsouzených.

Praha 30. května (ČTK) - K omezení počtu vězňů, snížení recidivy i k úsporám státního rozpočtu by měly pomoci širší změny trestního práva, které dnes schválila Sněmovna. Vládní novela trestního zákoníku dává větší přednost alternativním trestům včetně peněžitých a některé činy částečně dekriminalizuje.

Praha 23. září (ČTK) - Ministerstvo spravedlnosti dnes poslalo vládě novelu trestního zákoníku a dalších trestních předpisů. Navržené změny spočívají v podpoře ukládání alternativních trestů, v úpravě trestání drobné kriminality či v částečné dekriminalizaci a legalizaci samopěstování i držení konopí.

Nejprve bych si dovolil vysvětlit zhruba, z čeho vychází princip a způsoby trestání v České republice. Není to zdaleka tak nahodilé, jak se někdy z jednotlivých kauz, o kterých noviny přinášejí informace, zdá, je to do jisté míry určitý promyšlený systém.

Praha 16. června (ČTK) - Bývalý předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský nesouhlasí s tím, aby soudy primárně ukládaly peněžité tresty za kriminální činnost. Řekl to v diskusním pořadu Otázky Václava Moravce České televize.

Praha 30. ledna (ČTK) - Počet uložených peněžitých trestů se za poslední dva roky více než zdvojnásobil. Loni soudy tento druh sankce použily jako hlavní či vedlejší trest v 8065 případech, zatímco v roce 2015 bylo stejných rozhodnutí 3629. Vyplývá to ze statistik ministerstva spravedlnosti, o kterých dnes v Praze informovaly Nejvyšší soud (NS) a Nejvyšší státní zastupitelství (NSZ). Obě instituce se četnost ukládání peněžitých trestů snažily prosazovat na odborných seminářích, totéž se bude nyní týkat alternativních způsobů uzavírání trestního řízení.

Praha 27. listopadu (ČTK) - Ministerstvo spravedlnosti odmítá požadavek organizace proFem na zpřísnění trestů za znásilnění a na sestavení návodu ohledně přístupu k obětem tohoto trestného činu při soudním řízení. Podle úřadu je současná právní úprava zcela dostatečná a nevyžaduje žádné legislativní změny. Na dotaz ČTK to uvedl Jakub Říman z tiskového oddělení ministerstva.

Přibývá odsouzených, kteří mají uloženo vedle sebe více trestů zákazu činnosti, a to té samé činnosti, obvykle pochopitelně řízení motorových vozidel. Sčítají se takové tresty, nebo běží každý z nich zvlášť, tedy souběžně?

Brno 23. listopadu (ČTK) - České soudy by měly mnohem častěji udělovat peněžité tresty jako alternativu nebo doplňující sankci k odnětí svobody. Ke změně dosavadní praxe dnes vyzval Nejvyšší soud (NS) společně s Nejvyšším státním zastupitelstvím (NSZ). V letech 2014 a 2015 tvořily výhradně peněžité tresty jen zhruba čtyři procenta všech ukládaných trestů, většinou jako následek dopravních deliktů. U finanční kriminality a korupce je jich méně, vyplývá z dnes zveřejněné statistiky.

V současné době se stále aktuálnějšími stávají otázky týkající se cizinců, přičemž zvláštní kategorii pak představují otázky ohledně jejich možného vyhoštění. Tyto lze z České republiky vyhostit prostřednictvím institutů správního i trestního práva, přičemž právní předpisy obou těchto odvětví odlišně definují překážky, pro které cizince vyhostit nelze. S ohledem na značné množství cizinců studujících v České republice se logicky nabízí otázka, jaký je význam vysokoškolského studia při ukládání vyhoštění ve správním a trestním řízení. Tedy, zda může být vysokoškolské studium v České republice posouzeno jako překážka vyhoštění, a pokud ano, lze tento závěr aplikovat pro trestní i správní řízení?

Výše a druh trestního opatření je přiměřené, pokud bere na zřetel i skutečnost, že souzené trestné činnosti se obžalovaný dopustil ve věku, kdy na něj lze nahlížet stále jako na osobu nezralou, jejíž mravní a rozumový vývoj nebyl ještě zdaleka ukončen a pro kterou je charakteristické, že předem nedomýšlí důsledky svého selhání, jímž zpravidla spáchání trestné činnosti je. Komentář k usnesení Městského soudu v Praze ze dne 20. října 2014, sp. zn. 67 Tmo 30/2014

Opět se vrátím k tématu, které mě, čím déle se trestnímu právu věnuji, zajímá stále více a více. Jde o trestání, přesněji řečeno otázku, jaké společnost prostřednictvím svých zástupců, zákonodárců volí metody nápravy pachatelů trestných činů.