Články s tagem: soudní poplatek

Dne 1. 1. 2026 má nabýt účinnosti významná novela rodinného práva, zákon č. 268/2025 Sb., kterým se mění občanský zákoník a další související zákony (dále jen „Zákon“). Zákon bývá v médiích označován zkratkou „rozvodová novela“, což je zkratka velmi zavádějící a pomíjí řadu klíčových aspektů novely.

Soudní poplatky jsou nedílnou součástí soudního procesu. Reflektují náklady spojené se soudními řízeními, avšak mohou být často předmětem nesrovnalostí, nesprávného výpočtu nebo dokonce zneužití. Chybně vypočtené poplatky bohužel nejsou ojedinělým jevem a mohou mít vážné dopady na účastníky sporu. Tento článek se zaměřuje na problematiku chybně vyměřených soudních poplatků a poskytuje užitečné rady, jak se proti nim úspěšně bránit.

V případě, kdy předepsaná částka nebyla nejpozději v poslední den lhůty, stanovené soudem ve výzvě k zaplacení soudního poplatku za řízení splatného podáním návrhu na odvolání připsána na účet soudu, jde pochybení či případná technická chyba při bezhotovostním převodu uskutečňovaném bankou nebo provozovatelem poštovních služeb na vrub poplatníka.

Jedním z úkonů, které může v soudním řízení učinit vyšší soudní úředník, je výzva k zaplacení soudního poplatku. V takovém případě závisí začátek běhu lhůty, a potažmo okamžik jejího skončení, na formulaci výzvy.

K zaplacení soudního poplatku po marném uplynutí lhůty se nepřihlíží, potvrdil Ústavní soud.

Brno 7. dubna (ČTK) - Soudní poplatek je nutné uhradit ve lhůtě, jinak se k platbě nepřihlíží, a to bez ohledu na okolnosti.

...v souvislosti vyživovací povinnosti rodičů a zletilých dětí.

K včasné úhradě soudního poplatku kolkem postačí kolky v příslušné lhůtě předat k poštovní přepravě.

Dojde-li k zahájení a poté i k zastavení soudního řízení výhradně v důsledku chyby státního orgánu, je soud povinen navrhovateli vrátit celý zaplacený soudní poplatek.

Praha 17. února (ČTK) - Řada soudních poplatků by se mohla zvýšit na dvojnásobek. Novelu ministerstva spravedlnosti, která má podle resortu mimo jiné odradit od podávání žalob bez šance na úspěch, na svém zasedání schválila vláda. ČTK o tom informoval tiskový odbor kabinetu. Novela se týká vybraných poplatků, ministerstvo argumentuje tím, že poslední plošné zvýšení nastalo v roce 2011. Vyšší částky by měly podle resortu také lépe odrážet aktuální podmínky. Podle České asociace věřitelů může vést změna k tomu, že se některé pohledávky zcela přestanou vymáhat.

Praha 8. února (ČTK) - Vláda bude na své nejbližší schůzi rozhodovat o výrazném navýšení soudních poplatků. Ačkoliv vůči novele zákona vznesla připomínky řada ministerstev i dalších subjektů, ministerstvo spravedlnosti nakonec návrh předkládá bez rozporů. Cílem zvýšení poplatků je mimo jiné odradit lidi od toho, aby soudy zneužívali nebo aby uplatňovali nároky, které nemají šanci na úspěch.

Uplatňování nároku vyplývajícího z odpovědnosti České republiky a územních samosprávných celků za škodu způsobenou při výkonu státní, resp. veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem může přinášet nemalé problémy. K vyvarování se základních procesněprávních omylů slouží následující text.

Poplatek za odvolání v řízení o žalobě proti státu na náhradu škody způsobené výkonem veřejné moci je neústavní, rozhodl Ústavní soud ve dvou aktuálních nálezech.

Ústavní soud se zastal odvolatele, který neměl 400 tisíc na zaplacení poplatku za odvolání, jelikož jeho majetek byl v konkursu. Podle ÚS nemohl dotyčný poplatek zaplatit ani kdyby peníze na něj měl.

Soudy nesmí dodatečně měnit „pravidla hry“, ze kterých účastníci řízení vycházeli.

Poslanecká sněmovna zvolená v roce 2013 stihla ještě před skončením svého mandátu projednat několik novel procesních předpisů, které se významným způsobem dotýkají dosavadní podoby některých aspektů civilního řízení; tyto novely byly uveřejněny ve Sbírce zákonů pod č. 291/2017 Sb. a č. 296/2017 Sb. V následujícím textu upozorníme na ty nejdůležitější změny, které by neměly ujít pozornosti nejen právnické veřejnosti.

Přelom letošního září a října přinesl účinnost několika pronikavých změn, které významným způsobem ovlivní činnost justičních orgánů, přičemž mám za to, že změna bude mít značný dopad také na účastníky řízení. Ač změn byla provedena celá řada, ve svém příspěvku se zaměřím na velmi významnou systémovou změnu stran placení soudních poplatků.

Ten, kdo podává druhou (a případně i další) kasační stížnost proti rozsudku ve věci, kde byl předcházející rozsudek již jednou zrušen na základě dřívější kasační stížnosti téhož účastníka, nemusí již druhý (a případně i další) soudní poplatek za kasační stížnost platit.

Viktor Knapp definuje zneužití práva (abusus iuris) jako „chování zdánlivě dovolené, jímž má být dosaženo výsledku nedovoleného.“[1] Klíčové spojení „zdánlivě dovolené chování“ samo o sobě vzbuzuje jisté pochybnosti, neboť objektivní právo zná toliko chování dovolené, tj. podle práva, a chování nedovolené, tj. v rozporu s právem.[2] Avšak tak či onak se jedná o slovní spojení zcela odpovídající povaze věci.

Kdokoliv může zaplatit soudní poplatek za kohokoliv.

Důvodem pro osvobození od soudních poplatků nemůže být sama o sobě skutečnost, že směnečný žalobce je nemajetný, neboť veškeré prostředky vynaložil na koupi cenného papíru (směnky). Pokud by tomu tak bylo, šlo by o zjevný a nepřijatelný pokus o podnikání na účet státu, na který by v případě neúspěchu žalobce přešlo celé riziko obchodní operace. Komentář k usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 1.7.2015, sp. zn. 12 Cmo 130/2015

Je insolvence sama o sobě důvodem k osvobození od soudních poplatků?

Soudní poplatek je „včas“ zaplacen nejen tehdy, je-li do konce lhůty k odvolání proti usnesení o zastavení řízení připsán na účet soudu, ale i tehdy, když jej poplatník v kolcích vylepí na doručenou výzvu a odevzdá podání v této lhůtě orgánu, který má povinnost je doručit (nejčastěji poště). Komentář k usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 23. 3. 2015, sp.zn. 91 Co 44/2015

Praha 5. listopadu (ČTK) - Zápis do veřejného rejstříku by nově mohli provádět notáři namísto rejstříkových soudů, ovšem za zvláštní soudní poplatek, který by zaplatili žadatelé o zápis. Vyplývá to z vládní novely, kterou dnes Sněmovna v prvním kole projednávání podpořila.

Brno 18. září (ČTK) - Okresní soud v Kolíně chyboval, když České televizi (ČT) v úspěšném sporu nepřiznal náhradu soudního poplatku. Stížnosti televize dnes vyhověl Ústavní soud (ÚS). Zároveň ale ÚS v nálezu zopakoval, že justice po úvaze nemusí přiznávat televizi náklady na externí právníky ve sporech o koncesionářské poplatky. Jde prakticky o formulářové žaloby, v nichž se mění jen jména dlužníků. ČTK to zjistila z nálezu na webu soudu.