Ústavní soudci ponechali zákon o soudních poplatcích beze změn

Ústavní soud (ÚS) dnes zamítl návrh Městského soudu v Praze na zrušení části zákona o soudních poplatcích. Právní úpravu označil za přísnou, avšak nikoliv protiústavní.

“Každý poplatník nese vlastní odpovědnost za to, že se soudní poplatek dostane do dispozice soudu řádně a včas, bez ohledu na to, jaký způsob k jeho úhradě zvolí,” stojí v usnesení. Ústavní soudci rozhodli jednomyslně.

Zákon výslovně říká, že k zaplacení poplatku po uplynutí lhůty se nepřihlíží. Soudy tak mohou řízení, s jehož zahájením je poplatek spojen, zastavit. Podle městského soudu jde o zbytečně tvrdou úpravu, která nebere v potaz například možné pochybení banky či pošty při vyřizování platby ani jiné specifické okolnosti, kdy plátce sám prodlení nezavinil.

Následky zastavení řízení kvůli nezaplacení soudního poplatku mohou být zásadně negativní a mnohdy nenapravitelné, upozornil městský soud. Nynější právní úprava podle návrhu představuje takové omezení přístupu k soudu a odepření spravedlnosti, že se ocitá v rozporu s ústavním pořádkem. Ústavní soudci ale kritický náhled nesdíleli.

Právo na přístup k soudu je v Listině základních práv a svobod formulováno tak, že každý se může domáhat stanoveným postupem svého práva. “Na této formulaci je podstatná podmínka, že práva se lze domáhat ‘stanoveným postupem’. ÚS považuje ‘stanovený postup’ upravený v napadeném ustanovení za přísný, avšak ústavně konformní,” uvedl soud v nálezu.

Soudní poplatky se v Česku vybírají podle sazebníku například za návrh na zahájení řízení v některých občanskoprávních záležitostech, vydání elektronického platebního rozkazu, nařízení předběžného opatření, uznání cizích rozhodnutí nebo za uzavřený smír.