Generativní modely vstoupily do právního světa téměř nenápadně – nejprve jako experiment, dnes jako samozřejmá součást agendy advokátních kanceláří, interních právních oddělení i právnických fakult. Právo tak stojí před tichou, ale zásadní otázkou: kde ještě mluví právník a kde už promlouvá systém, který nikdo nikdy nezvolil?
V nové epizodě pořadu Právní kontroverze vede Petr Agha rozhovor s Danielem Pospíšilem o tom, jak AI proměňuje samotnou podstatu právní práce – od prvních rešerší a rutinních úkonů až po strategická rozhodnutí, která nesou odpovědnost vůči klientovi i vůči právnímu státu. Nejde jen o technické nástroje, ale o to, jak se mění profil „dobrého juniora“, první roky praxe, supervize i vnitřní kultura právních týmů.
Rozhovor se zároveň obrací k právnickému vzdělávání: fakulty už nemohou předstírat, že AI je podvod, se kterým je třeba bojovat, ale musí ji uchopit jako skutečnost, která vyžaduje nová pravidla integrity, originality a práce se zdroji. Host i moderátor proto hledají podobu digitálně gramotného právníka, jenž umí AI využít, aniž by rezignoval na profesní etiku, a uvažují nad tím, zda právnická obec nepotřebuje vlastní AI code of conduct – rámec, který chrání důvěrnost, dohled nad automatizací a vysvětlitelnost rozhodnutí.
Epizoda je pozvánkou k úvaze, zda AI v právu přijmeme jen jako levnou zkratku, nebo jako příležitost znovu promyslet, v čem spočívá lidská odpovědnost v profesi, jež stojí na důvěře. Podcast Právní kontroverze naleznete na portálu Právní prostor a na našich kanálech na Youtube 
a Spotify 
.
Diskuze k článku ()