ai

Slovensko chystá nové zákony o ochraně osobních údajů. Oddělují policejní režim, omezují duplicity s GDPR a reagují na hrozby jako deepfake.

Rozvoj umělé inteligence a algoritmického zpracování dat zásadně proměňuje podobu spotřebitelských smluv. Zatímco tradiční spotřebitelský vztah vycházel z určité standardizace podmínek a rovnosti přístupu ke zboží či službám, dnešní digitální realita se tomuto ideálu čím dál více vzdaluje. V prostředí e-commerce dochází k masivní personalizaci nabídek, cen i smluvních podmínek – často bez vědomí spotřebitele a bez jakékoli transparentnosti.

Od 2. srpna 2025 nabývají účinnosti pravidla Aktu o umělé inteligenci týkající se obecných modelů AI. Nová pravidla se dotknou zejména velkých poskytovatelů AI modelů – jako například ChatGPT, Gemini a Claude.

Umělá inteligence už není jen experimentálním nástrojem v právu. Vstoupila do každodenní praxe – pomáhá s rešeršemi, navrhuje právní dokumenty, usnadňuje orientaci v rozsáhlé judikatuře. Ale co to skutečně znamená pro povahu právnické práce? A kde končí přínos AI a začíná zodpovědnost člověka?

Umělá inteligence se stala nedílnou součástí pracovních postupů mnoha z nás. Problémem ale u právních otázek byla především fabulace, které se obecné modely často dopouštějí. Vyzkoušeli a ověřili jsme proto odpovědi, které poskytla na konkrétní dotazy uživatelů CODEXIS AI. Jak obstála?

Věděli jsme, že CODEXIS je unikátní právní databáze (skládající se z téměř dvou miliónů dokumentů z legislativy, judikatury, komentářů, ale i dalších odborných článků). Věděli jsme, že umělá inteligence je budoucnost, a proto jsme hledali klíč, jak tyto dva světy propojit. Jsou to zcela rozdílné světy – tradičního práva a moderních technologií.

Co se stane, když se právo střetne s technologiemi, které fungují na zcela odlišné logice? Když jazyk pravidel, výjimek a odpovědnosti začne ustupovat jazyku predikce, optimalizace a datových vzorců? Jak se právo proměňuje, když se přestává vykonávat jako lidská činnost – a začíná být zpracováváno jako informační tok?

Praha 11. června (ČTK) - České firmy se do příštího roku nestihnou připravit na požadavky evropského Aktu o umělé inteligenci (AI). Evropské komisi (EK) proto Česko navrhlo odložení účinnosti nařízení o dva roky a chce také prověřit možnosti jeho zjednodušení, řekl v rozhovoru s ČTK vládní zmocněnec pro AI Jan Kavalírek (TOP 09).

V dnešním prudce rozvíjejícím se technologickém světě se umělá inteligence (AI) stává nedílnou součástí každodenní reality téměř všech z nás. Informace o jejím vývoji a využití se pravidelně objevují v médiích – od predikcí zániku tradičních profesí přes autonomní vozidla a drony až po umění generované algoritmy.

Kritici tvrdí, že uživatel AI pouze zadá několik slov a algoritmus udělá všechnu práci. To není tvorba! Ozývá se obdobný argument, který kdysi zazníval proti fotografii. Stejně jako fotografie tehdy otřásla tradičním pojetím umění, AI generované výstupy dnes zpochybňují hranice kreativity v oblastech daleko za hranicemi umění samotného.