Pravidla pro obecné modely AI
Od 2. srpna 2025 začala platit nová pravidla pro poskytovatele obecných modelů AI („General-Purpose AI“ nebo jen „GPAI“) podle AI Actu.
Komise v této souvislosti také zveřejnila nové Pokyny k rozsahu povinností poskytovatelů GPAI. GPAI jsou modely, které byly trénovány s využitím výpočetního výkonu nad 10^23 FLOPs a jsou schopny generovat obsah jako je text, řeč nebo obraz.
Nově mají poskytovatelé při uvádění modelů GPAI na trh EU povinnost:
- Zveřejnit shrnutí dat, na kterých byl model trénován. Komise k tomuto pro poskytovatele připravila šablonu, která má být jednoduchá a s doprovodnými vysvětleními má poskytovatelům pomoci při plnění jejich povinností.
- Vytvořit a dodržovat směrnici o souladu modelu s autorským právem.
- Připravit technickou dokumentaci.
Pro nejvýkonnější a nejvlivnější modely, které představují tzv. systémové riziko (s 10^25 FLOPs), AI Act stanovuje další, přísnější povinnosti. Poskytovatelé těchto modelů musí nejen splnit všechny základní požadavky, ale navíc jsou povinni:
- Informovat Komisi o svém modelu.
- Provádět důkladné hodnocení a testování s cílem identifikovat a zmírnit možná systémová rizika, jako je ohrožení základních práv nebo bezpečnosti.
- Zajistit robustní úroveň kybernetické bezpečnosti a ochrany proti zneužití.
AI Act nabývá účinnosti postupně:
- Od 2. srpna 2025: Pravidla platí pro AI modely, které jsou uváděné na trh po tomto datu. Poskytovatelé modelů se systémovým rizikem musí neprodleně informovat Komisi.
- Od 2. srpna 2026: Komise získává plné pravomoci k vymáhání pravidel, a to včetně možnosti ukládat pokuty. V prvním roce účinnosti, tj. od 2. srpna 2025 nemůže Komise přijímat žádná donucovací opatření, protože její donucovací pravomoci nabývají účinnosti právě až 2. srpna 2026.
- Od 2. srpna 2027: Od tohoto data musí zajistit soulad s výše uvedenými pravidly i poskytovatelé AI modelů, které byly uvedeny na trh před 2. srpnem 2025.
Dále Komise připravila Code of Practice jako dobrovolný nástroj proposkytovatele GPAI, který jim umožní prokázat shodu s jejich povinnostmi podle AI Act. Poskytovatelé, kteří se k němu zaváží, budou mít nižší administrativní zátěž a větší právní jistotu.
Další články
Strategie České advokátní komory pro umělou inteligenci
V České advokátní komoře jsme založili Sekci pro umělou inteligenci a nové technologie. Sekce vlastně není úplně nová, nový je především její název. Předtím v rámci ČAK fungovala Sekce pro IT a GDPR. S ohledem na to, že se od ČAK teď především očekává, že bude reagovat na rozvoj umělé inteligence, rozhodli jsme se její název změnit. Když se podíváte na seznamy profesí „na odstřel“ kvůli umělé inteligenci, jsou na nich právníci na poměrně čelních pozicích.
Korekce místo první sankce? Návrh nového institutu ve správním trestání
Správní trestání zpravidla vychází z toho, že zjistí-li správní orgán přestupek, zahájí řízení, v němž rozhodne o odpovědnosti a případném správním trestu. Tento model chrání legalitu i rovnost. Vedle úmyslného, nebezpečného nebo opakovaného jednání však existují první, objektivně drobná a rychle napravitelná pochybení, zejména v evidenčních a oznamovacích povinnostech.
Obstrukce dlužníka v insolvenci jako trestný čin – možnost obrany věřitelů
Dlužník 11 let blokoval insolvenci námitkami podjatosti a žalobami. Nejvyšší soud potvrdil: jde o trestný čin. Co to znamená pro věřitele?
Česko zásadně mění přístup k trestání korporací. Místo odsouzení umožní dohodu „bez škraloupu“, stejně jako na Západě
Trestně odpovědné jsou v Česku už pár let nejenom fyzické osoby, ale i ty právnické. Od července 2026 se přitom výrazně rozšiřují možnosti řešení firemní trestní odpovědnosti.
Chybné nebo neexistující odůvodnění jako důvod nepřezkoumatelnosti správního rozhodnutí
Odůvodnění správního rozhodnutí není úřední formalita ani prostor pro mechanické převyprávění spisu. Je to část rozhodnutí, v níž musí být rozpoznatelné, proč správní orgán dospěl právě k danému výroku.
