Pravidla pro obecné modely AI
Od 2. srpna 2025 začala platit nová pravidla pro poskytovatele obecných modelů AI („General-Purpose AI“ nebo jen „GPAI“) podle AI Actu.
Komise v této souvislosti také zveřejnila nové Pokyny k rozsahu povinností poskytovatelů GPAI. GPAI jsou modely, které byly trénovány s využitím výpočetního výkonu nad 10^23 FLOPs a jsou schopny generovat obsah jako je text, řeč nebo obraz.
Nově mají poskytovatelé při uvádění modelů GPAI na trh EU povinnost:
- Zveřejnit shrnutí dat, na kterých byl model trénován. Komise k tomuto pro poskytovatele připravila šablonu, která má být jednoduchá a s doprovodnými vysvětleními má poskytovatelům pomoci při plnění jejich povinností.
- Vytvořit a dodržovat směrnici o souladu modelu s autorským právem.
- Připravit technickou dokumentaci.
Pro nejvýkonnější a nejvlivnější modely, které představují tzv. systémové riziko (s 10^25 FLOPs), AI Act stanovuje další, přísnější povinnosti. Poskytovatelé těchto modelů musí nejen splnit všechny základní požadavky, ale navíc jsou povinni:
- Informovat Komisi o svém modelu.
- Provádět důkladné hodnocení a testování s cílem identifikovat a zmírnit možná systémová rizika, jako je ohrožení základních práv nebo bezpečnosti.
- Zajistit robustní úroveň kybernetické bezpečnosti a ochrany proti zneužití.
AI Act nabývá účinnosti postupně:
- Od 2. srpna 2025: Pravidla platí pro AI modely, které jsou uváděné na trh po tomto datu. Poskytovatelé modelů se systémovým rizikem musí neprodleně informovat Komisi.
- Od 2. srpna 2026: Komise získává plné pravomoci k vymáhání pravidel, a to včetně možnosti ukládat pokuty. V prvním roce účinnosti, tj. od 2. srpna 2025 nemůže Komise přijímat žádná donucovací opatření, protože její donucovací pravomoci nabývají účinnosti právě až 2. srpna 2026.
- Od 2. srpna 2027: Od tohoto data musí zajistit soulad s výše uvedenými pravidly i poskytovatelé AI modelů, které byly uvedeny na trh před 2. srpnem 2025.
Dále Komise připravila Code of Practice jako dobrovolný nástroj proposkytovatele GPAI, který jim umožní prokázat shodu s jejich povinnostmi podle AI Act. Poskytovatelé, kteří se k němu zaváží, budou mít nižší administrativní zátěž a větší právní jistotu.
Další články
Právo států na sebeobranu podle Charty OSN ve víru reálné politiky
Právo na individuální a kolektivní sebeobranu podle článku 51 Charty OSN představuje jeden z klíčových institutů současného mezinárodního práva. Jeho výklad však stále výrazně ovlivňuje reálná politika, fungování Rady bezpečnosti OSN i proměny charakteru ozbrojených konfliktů. Pozornost je věnována podmínkám legitimní sebeobrany, otázce předstižného zásahu i postavení států, které se konfliktů neúčastní přímo, ale podporují jednu z válčících stran dodávkami zbraní a vojenského materiálu.
Kdy vzniká nárok na odstupné při zrušení pracovní pozice?
Kdy máte nárok na odstupné a kdy ne? Nestačí, že zaměstnavatel označí změnu jako „zrušení pozice“. Rozhodující je, zda pracovní místo skutečně zaniklo – a právě to Nejvyšší soud v nedávném rozhodnutí upřesnil.
Umělá inteligence ve veřejných zakázkách
Masivní využívání AI ve veřejné správě vytváří technologickou i právní džungli. Tradiční postupy selhávají a úřady čelí riziku ztráty kontroly nad svými daty. Článek představuje strategii 5 pilířů pro bezpečné zavádění AI, ukazuje využití nových smluvních doložek MCC-AI a vysvětluje, proč je princip lidského dohledu (HITL) zcela klíčový.
Lze úsporami ze spoření pro dítě nahradit výživné?
Tento článek se věnuje nálezu Ústavního soudu ze dne 11. 9. 2025, sp. zn. III. ÚS 864/25, který se zabývá otázkou, zda je možné úsporami nahrazovat běžné výživné a financovat nimi odůvodněné potřeby dítěte.
Jak novela zTOPO posiluje význam compliance programu a proč by jej měla mít zavedený každá právnická osoba?
Dne 1. ledna 2026 nabyla účinnosti převážná část zákona č. 270/2025 Sb., který novelizuje zákon č. 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim (dále jen „zTOPO“). Tato novela posiluje význam compliance programů, které se nově stávají nejen nástrojem prevence, ale zároveň i významným faktorem, který ovlivňuje trestněprávní odpovědnost a její praktické důsledky pro právnickou osobu.
