Bulvár bude muset platit vyšší odškodnění

Ústavní soud dal Oldřichu Kaiserovi šanci na vyšší odškodnění za zveřejnění nepravdivých informací v médiích

Foto: Fotolia

I. senát Ústavního soudu (soudce zpravodaj Vladimír Sládeček) vyhověl ústavní stížnosti stěžovatele pana Oldřicha Kaisera a zrušil rozsudky Obvodního soudu pro Prahu 7, Městského soudu v Praze a Nejvyššího soudu, neboť jimi bylo porušeno právo stěžovatele na ochranu lidské důstojnosti, osobní cti, dobré pověsti a jména, právo na ochranu před neoprávněným zasahováním do soukromého a rodinného života a právo na spravedlivý (řádný) proces podle čl. 10 odst. 1 a 2 a čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.

Stěžovatel (český herec) se žalobou podanou v dubnu roku 2018 v řízení před obecnými soudy domáhal ochrany osobnosti a náhrady nemajetkové újmy za neoprávněný zásah do jeho osobnostních práv způsobený nepravdivými tvrzeními o jeho příbuzenském vztahu k bývalému prezidentu Antonínu Zápotockému. Svou žalobu odůvodnil tím, že žalovaná společnost CZECH NEWS CENTER a. s. (dále jen „žalovaná“), neoprávněně zasáhla do jeho osobnostních práv obsahem pořadu, resp. videa ze série „Potomci slavných“, které dne 8. 5. 2017 zveřejnila na webové stránce www.blesk.cz. Video obsahuje záznam rozhovoru moderátorky Zuzany Bubílkové s údajným synovcem prezidenta Antonína Zápotockého, který v něm uvedl, že jeho sestřenice je maminkou stěžovatele a otec stěžovatele byl architektem, který dostával „stranické“ zakázky a upil se k smrti. Žalovaná dále zveřejnila článek, který z videa vycházel, a informace byly následně převzaty řadou dalších médií. Obecné soudy v této věci dospěly k závěru, že předmětné informace o příbuzenském vztahu stěžovatele a prezidenta A. Zápotockého včetně navazujících informací jsou nepravdivé a jejich šířením bylo zasaženo do osobnostních práv stěžovatele. Odvolací a dovolací soud se pak shodly na tom, že za toto jednání odpovídá žalovaná a její jednání představuje neoprávněný zásah do cti, soukromí a rodinného života stěžovatele, za což by mu mělo být přiznáno také (vedle omluvy) přiměřené peněžité zadostiučinění. Stěžovatel požadoval jako náhradu nemajetkové újmy částku 5 milionů korun, nicméně odvolací soud mu přiznal pouze 100 000 Kč.

Podstatu ústavní stížnosti představuje nesouhlas stěžovatele se způsobem, jakým obecné soudy v dané věci posoudily přiměřenost výše náhrady nemajetkové újmy v penězích. Namítá, že soudy chybně vyhodnotily dopady zásahu do jeho základních práv na respekt k lidské důstojnosti a soukromému životu, svými rozhodnutí jej bagatelizují a dávají tak možnost bulvárním médiím parazitovat na (nejen) známých osobnostech.

Ústavní soud po rekapitulaci dosavadní judikatury dospěl k závěru, že ústavní stížnost je důvodná. Při rozhodování o výši peněžitého zadostiučinění obecné soudy nerespektovaly kritéria, která Ústavní soud vymezil ve své judikatuře pro postup při určování přiměřené náhrady nemajetkové újmy v penězích a neposkytly tak ochranu základním právům stěžovatele. Navíc soudy svůj postup řádně nezdůvodnily a při svém rozhodování postupovaly mechanicky a formalisticky bez zvážení konkrétních okolností daného případu a tedy nedostály požadavkům na náležité odůvodnění rozhodnutí. Obecné soudy v této věci svá rozhodnutí o výši nemajetkové újmy v penězích založily především na závěru o nepřiměřenosti výše nároku stěžovatele. Tato skutečnost však nemůže být přičítána k tíži stěžovatele, neboť ani zákonné předpoklady ani judikaturní praxe neposkytuje přesná vodítka pro adekvátní výši žalovaného nároku v případě zásahu způsobeného zveřejněním nepravdivých a difamačních informací.

Soudy při stanovení výše náhrady nemajetkové újmy nedostatečně zohlednily relevantní okolnosti ve vztahu k žalované a k míře zavinění za zásah, jakými je skutečnost, že žalovaná předmětnou informaci nijak neověřovala, její zveřejnění a šíření bylo bezohledně motivováno pouze s úmyslem zvýšit publicitu a získat tak majetkový prospěch bez respektu k důstojnosti stěžovatele. Po ohrazení se stěžovatele vůči obsahu předmětných informací žalovaná dále úmyslně informace šířila a popření pravdivosti informací ze strany stěžovatele využila ke své další publicitě způsobem zesměšňujícím stěžovatele a jeho sestru. Obecné soudy adekvátně neposoudily ani majetkové postavení žalované a povahu její činnosti, založené převážně na publikaci difamačních informací o známých osobách za účelem sledování jejího majetkového prospěchu. Vzhledem k těmto skutečnostem považuje Ústavní soud částku ve výši 100 000 Kč za problematickou a neadekvátní okolnostem konkrétního případu. Ústavní soud považuje za nezbytné, aby soudy znovu posoudily výši částky za nemajetkovou újmu a svá rozhodnutí řádně odůvodnily. Soudy stanovená částka v daném případě totiž neplní nejenom preventivní, ale ani satisfakční funkci náhrady nemajetkové újmy v penězích. Výsledné nezohlednění preventivně-sankční funkce relutární náhrady v dané věci přináší také nepřijatelné poselství, že jednání vedlejšího účastníka nevybočuje ze standardů právních a společenských vztahů a jako takové je lze tolerovat a bez citelného postihu v něm dále pokračovat.

Věc se nyní vrací k Obvodnímu soudu pro Prahu 7, který bude při svém dalším rozhodování vázán právním názorem Ústavního soudu.


Převzato z tiskové zprávy Ústavního soudu

Celý text nálezu Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 668/21

Hodnocení článku
0%
Pro hodnocení článku musíte být přihlášen/a

Diskuze k článku ()

Pro přidání komentáře musíte být přihlášen/a

Související články

Další články

Tento web využívá cookies pro zajištění funkčnosti webu a získání statistik návštěvnosti webu