Zásah do dobré pověsti

Předmětem sporné reportáže byla výstavba velkého developerského projektu v centru Prahy. Společnost PENTA INVESTMENTS LIMITED (dále také jako “žalobkyně”) se bránila, že v ní byly zcela nepatřičně uvedeny informace, které s tímto projektem žalobkyně ani vzdáleně nesouvisí, a to konkrétně informace:

o podezření z účasti na korupčním skandálu Gorila na Slovensku
o vyšetřování společníka žalobkyně protikorupční policií v České republice
o prodeji centra Florentinum v roce 2016 čínské společnosti
o zisku počátečního kapitálu zakladatelů žalobkyně dovozem textilních výrobků z Číny (doplněných vyjádřením představitele žalobkyně a sociální geografky o možném prodeji budov)

Podle žalobkyně v reportáži zazněly pouze ty informace, které mají negativní potenciál, aniž by zároveň bylo poukázáno na jiné (úspěšné) projekty Společnosti, čímž se Česká televize odklonila od účelu reportáže a její objektivní vyváženosti.

Nejvyšší správní soud ve věci sp. zn. 23 Cdo 2482/2022-274 řešil otázku, zda uveřejnění předmětných skutkových tvrzení Českou televizí (o nichž nebylo zjištěno, že by se jednalo o informace nepravdivé), týkajících se developerského projektu Společnosti, představuje neoprávněný zásah do dobré pověsti Společnosti.

Z judikatury plyne, že posuzování neoprávněnosti zásahu do pověsti právnické osoby je založeno na vzájemném poměřování střetávajících se ústavně zaručených práv, a to základního práva každého (tj. i osoby právnické) na zachování dobré pověsti a politického práva na svobodu projevu a na informace. Přitom žádné z těchto ústavně zaručených práv není samo o sobě nadřazeno druhému. Judikatura dále říká, že pravdivá informace není v zásadě způsobilá zasáhnout do práva na ochranu pověsti právnické osoby, ledaže by byla podána takovou formou a v takových souvislostech, že zkresluje skutečnost či vyvolává dojem zkreslení skutečnosti (například svým manipulativním výběrem a seřazením). Kritiku počínání určité osoby, opírající se o okolnosti, o nichž je sdělován pravdivý údaj, nelze zpravidla pokládat za neoprávněnou, a to ani když v kritice bylo použito (ovšem v odpovídající míře, tj. nikoli bez rozumného opodstatnění) ironizování, odsuzování a zavrhování kritizovaného počínání dotčené osoby.

Při poměřování střetu shora uvedených ústavních práv rovněž nelze pominout skutečnost, zda se kritika týká záležitosti veřejného zájmu. Debata o věcech veřejných požívá velmi silnou ochranu. Osoby dotčené debatou o věcech veřejných (tzv. osoby veřejného zájmu) proto požívají ve vztahu ke kritice jejich činnosti zásadně nižší ochrany než osoby soukromé sféry. Prezentace údajů a jejich případná kritika však musí souviset s veřejnou činností, kterou daná osoba vykonává. Věcí veřejnou je (kromě veškeré agendy státních institucí a činnosti osob působících ve veřejném životě) v zásadě vše, co na sebe upoutává veřejnou pozornost. Předmětem sporné reportáže byla výstavba velkého developerského projektu v samotném centru hlavního města Prahy, jehož historické jádro je chráněno jako městská památková rezervace, zapsaná rovněž v Seznamu světového kulturního dědictví UNESCO. Nepochybně pak takováto výstavba přestavuje, a to i vzhledem k samotné poloze předmětných nemovitostí, věc veřejného zájmu ve shora uvedeném smyslu a žalobkyni v důsledku toho lze v tomto směru považovat za osobu veřejného zájmu na základě vlastní aktivity.

Nejvyšší správní soud reportáž posoudil a uzavřel, že není pravda, že by informace byly manipulativní, zkreslující nebo zveličené. Je tomu tak především proto, že informace uveřejněné o žalobkyni souvisely výhradně s jejími podnikatelskými aktivitami, popř. hospodářskými aktivitami jejího společníka, včetně informací o osudu obdobného dřívějšího projektu žalobkyně a v této souvislosti zdůrazněných mezinárodních obchodech žalobkyně či jejích zakladatelů. Informace by “ani vzdáleně nesouvisely” kupříkladu v případě uveřejnění některých nesouvisejících informací o rodinných či jiných osobních problémech společníků dotčené právnické osoby nebo informací o dávných aspektech podnikatelské činnosti, např. v době druhé světové války, nebo o některých vnitřních záležitostech této osoby, např. o některém zaměstnaneckém sporu apod.

Soud uzavírá, že ochrana pověsti právnické osoby nesměřuje k tomu, aby uveřejnění některé negativní (avšak nikoli nepravdivé) informace muselo být nezbytně doplňováno více či méně související chválou této osoby.

Celý text rozsudku sp. zn. 23 Cdo 2482/2022