Jak se obrana útokem v ochraně osobnosti může zvrtnout aneb co je horší „rasista“ nebo „pedofil“
Někdo Vás urazí a Vy mu to vrátíte, i s úroky. Jaké to může mít následky? Toto mimo jiné řešil britský soud v případu Blake & Fox [2024] EWHC 146 (KB).
Shrnutí případu
Dne 1. října 2020 reagoval Laurence Fox (herec a politická postava) na tweet supermarketu Sainsbury’s, který oslavoval Měsíc černošské historie. Obvinil supermarket z podpory rasové segregace a vyzval zákazníky k bojkotu obchodu.
Dne 4. října 2020 reagovali herci Nicola Thorp, Simon Blake (generální ředitel organizace Mental Health First Aid) a Colin Seymour (profesionální drag umělec známý pod uměleckým jménem „Crystal“) samostatnými tweety, v nichž označili Foxe za „rasistu“.
Fox následně odpověděl citovanými tweety, ve kterých je nazval „pedofily“.
Poté, co pan Fox odmítl veřejnou omluvu, podali Blake, Seymour a Thorp na Foxe žalobu na ochranu pověsti. Pan Fox reagoval protinárokem, ve kterém tvrdil, že „rasistické tweety“ vážně poškodily jeho pověst.
Klíčové právní otázky, které soud řešil byly:
1) Vážná újma
Podle § 1(1) Zákona o pomluvě z roku 2013 musí být prokázáno, že zveřejněný výrok způsobil nebo pravděpodobně způsobí vážnou újmu na pověsti.
V případech hromadného šíření soudy uznávají, že není praktické dokazovat, jak konkrétní čtenáři reagovali. Ve věci Lachaux v. Independent Print Ltd [2019] UKSC 27 bylo stanoveno, že lze použít tato kritéria:
- význam slov,
- situaci žalobce,
- okolnosti zveřejnění,
- pravděpodobnost vážné újmy.
Tato kritéria byla aplikována se závěrem, že:
- Označení někoho za pedofila je mimořádně závažné a pravděpodobně způsobí vážnou újmu.
- Foxovy tweety byly masově šířeny, a to nejen díky jeho velkému počtu sledujících na Twitteru, ale také v hlavních médiích.
- Přestože byly tweety později smazány, jejich screenshoty se šíří dodnes.
- Oba žalobci byli veřejně známí jako aktivisté za práva LGBTQ+, takže obvinění z pedofilie na základě homofobních stereotypů bylo obzvlášť škodlivé.
- Oba pracovali s dětmi, což znamenalo, že obvinění z pedofilie zvlášť poškodilo jejich profesní pověst.
Foxovo tvrzení, že obvinění z rasismu je stejně škodlivé jako obvinění z pedofilie, soud odmítl. Označení Foxe za rasistu soud vyhodnotil jako názor, nikoliv jako tvrzení o faktu.
2) Foxův protinárok
Pan Fox tvrdil, že jeho herecká kariéra byla zničena v důsledku „rasistických tweetů“, ale soud zjistil, že:
-
Neexistuje žádný důkaz, že Foxova agentka ho přestala zastupovat kvůli těmto tweetům.
-
Fox již předtím vzbuzoval kontroverze, například výroky o „All Lives Matter“ a vystoupením v pořadu Question Time, což mohlo mít větší vliv na jeho kariéru než tweety.
-
Soud dospěl k závěru, že Foxova reputace byla ovlivněna především jeho vlastními výroky, a ne výroky žalobců.
-
Soud rovněž rozhodl, že není nutné přesně definovat slovo „rasista“, aby bylo možné určit význam výroku.
3) Obrana „odpověď na útok“
Fox tvrdil, že jeho tweety byly legitimní reakcí na to, že ho žalobci označili za rasistu.
Soud však tento argument zamítl jako „beznadějný“, protože:
- Odpověď musí být přiměřená a relevantní k původnímu obvinění.
Označení žalobců za pedofily nebylo ani relevantní, ani přiměřené, šlo o čistou pomstu.
Tento případ ukazuje, že při posuzování otázky vážné újmy platí zásada kauzality, a že žalobce, který chce uspět v žalobě na ochranu své osobnosti, musí prokázat, že zveřejněný výrok způsobil nebo pravděpodobně způsobí vážnou újmu na jeho pověsti.
Soud rozhodl ve prospěch žalobců. Foxovy tweety o pedofilii způsobily vážnou újmu na pověsti žalobců, zatímco Foxův protinárok byl zamítnut, protože neprokázal, že tweety o rasismu měly závažný dopad na jeho kariéru. Soud v rozsudku! konstatoval, že na základě toho nemusel řešit, zda pan Fox rasistou je nebo není, protože by to bylo těžké.
Co si lze z rozhodnutí z Common law systému vzít? Názornou ukázku obrany útokem, která však díky své nepřiměřenosti způsobí mnohem citelnější zásah není legitimní obranou. V české judikatuře taková obrana zeslabuje nárok na satisfakci za prokazatelný zásah. Rovněž v českém právu je potřeba prokázat alespoň ohrožení osobnostních práv, nicméně se však setkáváme s tím, že i přesto, že žalobce neprokáže újmu, je merito tvrzení i hodnotícího úsudku vždy předmětem dokazování. Zda je žalobce rasista nebo pedofil by zcela jistě bylo předmětem dokazování.
Další články
Švarcsystém pod drobnohledem inspekce práce
Co odhalily kontroly inspekce práce v letech 2024–2025? Pokuty v milionech, neohlášené kontroly a sektory, kde inspektoři hledají nejčastěji.
Autonomní zbraňové systémy: Kdo odpovídá za chybu?
Autonomní zbraňový systém může po aktivaci sám vyhledat objekt odpovídající předem nastavenému cílovému profilu a použít proti němu sílu. Člověk přitom nemusí předem znát konkrétní cíl, přesné místo ani okamžik zásahu. Právě tím se takový systém liší od běžného dálkově ovládaného dronu, u něhož konkrétní cíl zpravidla vybírá operátor. Právní otázka tedy nezní, zda o likvidaci cíle „rozhodl“ stroj, ale kdo rozhodl o vývoji, nastavení a nasazení systému, jaké měl informace a zda mohl jeho působení ovlivnit.
Od odpovědi k odpovědné právní práci. Proč se v české advokacii mění standard využití AI
Umělá inteligence už v právu neslouží jen k rychlému vyhledání odpovědi. Skutečnou hodnotu začne mít teprve tehdy, když pracuje nad ověřenými právními zdroji, respektuje mlčenlivost a umožňuje kontrolu nad daty i výstupy. Právě tímto směrem se dnes posouvají i specializované právní platformy včetně nových řešení v ekosystému CODEXIS.
Rovné a transparentní odměňování aneb očekávané právní novinky i nevyužité možnosti
Myslíte si, že je nová evropská směrnice o rovném a transparentním odměňování hudbou vzdálené budoucnosti? Nenechte se zmást odkladem české účinnosti na rok 2027. Zavedení povinného písemného systému odměňování, zákaz dotazů na předchozí plat uchazečů nebo povinný reporting rozdílů mezi muži a ženami totiž nejsou projekty na pár týdnů.
Procesní nařízení k GDPR: jak se mění přeshraniční dozor?
Na konci roku 2025 Evropská unie přijala dlouho očekávané procesní nařízení, které má zpřesnit a urychlit prosazování nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 (dále jen „GDPR“) v přeshraničních případech.




