Aktuální judikatura k uznání dluhu dlužníkem ve formě notářského zápisu s doložkou přímé vykonatelnosti
Zajištění úvěrů prostřednictvím notářských zápisů s přímou vykonatelností čelí zásadnímu posunu. Lze vymáhat sankce, které vznikly až po podpisu zápisu?
Dlouhodobá praxe, kdy dlužníci v notářských zápisech preventivně uznávali nejen jistinu, ale i budoucí úroky z prodlení a smluvní pokuty, se zkomplikovala. Nejvyšší soud v nedávných rozhodnutích (sp. zn. 20 Cdo 2680/2025 a 20 Cdo 2841/2025) potvrdil, že jednostranné uznání dluhu formou notářského zápisu podle § 71a odst. 2 notářského řádu je materiálně nevykonatelné v rozsahu nároků, které v době sepisu notářského zápisu neexistovaly.
V obou shora uvedených případech Nejvyšší soud dovodil, že:
- notářské zápisy byly sepsány dle ust. § 71a notářského řádu v době, kdy dlužník ještě nebyl v prodlení (v jednom případě byl notářský zápis sepsán současně se smlouvou o úvěru, ve druhém případě dva dny po uzavření smlouvy o úvěru).
- Nárok na úroky z prodlení a smluvní pokuty (vázané na budoucí porušení povinnosti) proto ještě nevznikl a
- dluh v době uznání ještě neexistoval.
Existence dluhu jako podmínka vykonatelnosti.
Podle § 2053 občanského zákoníku zakládá uznání dluhu právní domněnku, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá. Nejvyšší soud dovodil, že nelze platně uznat dluh, který má teprve vzniknout v budoucnu. Pokud tedy dlužník uzná dluh z úvěru v den jeho poskytnutí, nemůže zároveň platně uznat úroky z prodlení či smluvní pokuty vázané na budoucí porušení povinností, neboť tyto nároky v daný moment fakticky neexistují.
Akcesorita příslušenství nepostačuje.
Soudy odmítly argumentaci věřitelů, že by příslušenství (úroky) mělo „sdílet osud“ jistiny. Úroky z prodlení a smluvní pokuty jsou považovány za samostatné hmotněprávní nároky. Skutečnost, že jsou akcesorní k jistině, neznamená, že je lze uznat dříve, než na ně vznikne nárok v důsledku prodlení dlužníka.
Dopady na věřitelskou praxi.
Tento posun v judikatuře ukončuje běžný postup věřitelů, kteří dosud komplexně zajišťovali své pohledávky současně s uzavřením úvěrové či jiné obdobné smlouvy.
Notářský zápis sepsaný současně s úvěrovou smlouvou sice zůstává vykonatelným exekučním titulem pro jistinu, ale pro budoucí sankce je takový notářský zápis jako exekuční titul nepoužitelný.
Pro věřitele…
Pro věřitele to znamená tři možné varianty: lépe načasovat sepis notářského zápisu (až po vzniku prodlení dlužníka), nahradit jednostranné uznání dvoustrannou dohodou podle § 71b notářského řádu, nebo zvolit jiný typ zajištění.
Zdroj:
Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 20 Cdo 2680/2025 a 20 Cdo 2841/2025 Zákon č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád) Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník
Další články
Od objednávky k odstoupení: tlačítková novela jako další krok k reálné ochraně spotřebitele
Od 1. ledna 2027 čeká tuzemské internetové obchodování další významná změna. Spotřebitel, který uzavřel smlouvu prostřednictvím online rozhraní a má právo od ní odstoupit, musí mít nově možnost učinit tak rovněž prostřednictvím snadno dostupného a jednoznačně označeného tlačítka či obdobného ovládacího prvku.
Když neselže součást, ale jejich propojení: Kdo odpovídá za škodu?
Tradiční odpovědnost za škodu hledá vadný výrobek, porušenou povinnost a příčinu následku. Propojené systémy však mohou vytvořit újmu, přestože každý samostatně splní svou technickou specifikaci. Problém pak nevznikne uvnitř jedné černé skříňky, ale ve vztazích mezi několika nástroji.
Protinávrh společníka na valné hromadě s.r.o. v aktuální judikatuře Nejvyššího soudu
Zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZOK“) poměrně podrobně upravuje svolání a průběh valné hromady společnosti s ručením omezeným. Mimo jiné stanoví, že součástí pozvánky na valnou hromadu musí být návrh usnesení, o kterém má valná hromada rozhodovat.
CRA versus NIS2: produktová kybernetická bezpečnost a bezpečnost organizace – kde se režimy překrývají a jak do nich vstupuje AI Act?
Kybernetická bezpečnost už v Evropské unii nestojí na jednom předpisu. Vedle NIS2, která dopadá na bezpečnost regulovaných organizací a služeb, přináší Cyber Resilience Act (dále jen „CRA“) samostatný režim pro produkty s digitálními prvky uváděné na evropský trh. U některých produktů se navíc přidává AI Act. Pro organizace proto bude klíčové nejen určit, který předpis na ně dopadá, ale také správně rozlišit jednotlivé role, povinnosti a oznamovací režimy a tam, kde je to možné, propojit jejich plnění do jednoho funkčního systému.
Nová pravidla transparentnosti odměňování na spadnutí
Transpozice evropské směrnice o posílení uplatňování zásady stejné odměny mužů a žen za stejnou práci nebo práci stejné hodnoty, je po flexinovele z roku 2025, další výraznou pracovněprávní novinkou. Jejím hlavním cílem je omezit nerovnosti v odměňování, často skryté kvůli nízké transparentnosti.




