Rozkaz k vyklizení – revoluce v boji proti neplatícím nájemcům?
Nový institut rozkazu k vyklizení schválený vládou by měl významně zrychlit proces vyklízení domů a bytů po skončení nájmu.
Vláda schválila a předložila poslanecké sněmovně návrh novely zákona č. 99/1963 sb., občanský soudní řád, která zavádí nový institut tzv. rozkazu k vyklizení. Ten by měl v určitých případech výrazně zrychlit proces vystěhování nájemců bytu či domu po skončení nájmu – v případě jeho vydání jím soud nájemci uloží, aby do 15 dnů od doručení rozkazu k vyklizení byt nebo dům vyklidil a zaplatil náklady řízení nebo aby v téže lhůtě podal odpor. V případě, že žalovaný nájemce odpor nepodá, stane se rozkaz vykonatelný a je možné na jeho základě zahájit exekuční řízení.
Aby soud rozkaz k vyklizení vydal, musí pronajímatel jako žalobce prokázat, že nájem skončil, písemně vyzval nájemce k vyklizení domu nebo bytu nejméně 14 dnů před podáním žaloby, a žalovanému uplynula lhůta pro podání návrhu na přezkum oprávněnosti výpovědi nebo soud o tomto ještě pravomocně nerozhodl (nájemce má přitom právo podat návrh soudu, aby přezkoumal, zda je výpověď oprávněná, do dvou měsíců ode dne, kdy mu výpověď došla).
Stejně jako v případě platebního rozkazu či elektronického platebního rozkazu však platí, že podá-li žalovaný ve lhůtě odpor, nařídí soud ve věci jednání, přičemž v takovém případě k žádnému urychlení nedojde.
Pro zajímavost uvádíme, že dle důvodové zprávy činí průměrná délka řízení ve věci vyklizení nemovitosti v současnosti téměř jeden rok (v Praze, středních Čechách a Brně v průměru dokonce až 400-450 dní). Dá se předpokládat, že rozkaz k vyklizení by ji mohl pomoci, přinejmenším v některých případech, výrazně zkrátit.
Návrh zákona byl po prvním čtení v Poslanecké sněmovně přikázán výborům k projednání, přičemž v případě schválení by měl nabýt účinnosti 1. července 2025.
Zdroj: Návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o podpoře v bydlení, Sněmovní tisk 730/0
Další články
Firma na prodej: Které právní nedostatky je vhodné odstranit dříve, než se objeví první zájemce
Vlastník se rozhodne firmu prodat, sestaví tým poradců a teprve pak zjistí, že společenská smlouva podmiňuje převod podílu souhlasem valné hromady, který mu nikdo dát nemusí. Předprodejní příprava proto nespočívá jen v úklidu dokumentace. Jejím cílem je odlišit vady právně bránící převodu od překážek dokončení transakce a rizik, která se promítnou především do ceny.
Je finanční arbitr „soudem“ podle nařízení Brusel I bis? Komparativní pohled na autonomní pojem soudu v evropském procesním právu
Lze českého finančního arbitra považovat za „soud“ podle nařízení Brusel I bis a vydávat jeho prostřednictvím evropská osvědčení pro přeshraniční výkon rozhodnutí?
Mlčení není odmítnutí: K prekluzi informačního práva společníka
Právo společníka společnosti s ručením omezeným na informace patří mezi základní práva plynoucí z jeho účasti ve společnosti.
Nepřijatelnost žádosti podané během fikce pobytu v novém cizineckém zákoně
V souvislosti s projednáváním nového cizineckého zákona[1] se mediální pozornost zaměřuje především na odlišné právní postavení rodinných příslušníků občanů České republiky oproti rodinným příslušníkům jiných států EU žijících na území ČR.[2] Přitom se však pomíjí, že návrh zákona omezuje i práva občanů třetích zemí, kteří nemají v rodině české občany.[3]
Kvalifikované zaměstnanecké opce jako nástroj zaměstnanecké participace
Od 01. ledna 2026 došlo k legislativnímu zakotvení tzv. kvalifikovaných zaměstnaneckých opcí. Základ jejich právní úpravy je obsažen v ust. § 6a zákona o daních z příjmů.




