Rozkaz k vyklizení – revoluce v boji proti neplatícím nájemcům?
Nový institut rozkazu k vyklizení schválený vládou by měl významně zrychlit proces vyklízení domů a bytů po skončení nájmu.
Vláda schválila a předložila poslanecké sněmovně návrh novely zákona č. 99/1963 sb., občanský soudní řád, která zavádí nový institut tzv. rozkazu k vyklizení. Ten by měl v určitých případech výrazně zrychlit proces vystěhování nájemců bytu či domu po skončení nájmu – v případě jeho vydání jím soud nájemci uloží, aby do 15 dnů od doručení rozkazu k vyklizení byt nebo dům vyklidil a zaplatil náklady řízení nebo aby v téže lhůtě podal odpor. V případě, že žalovaný nájemce odpor nepodá, stane se rozkaz vykonatelný a je možné na jeho základě zahájit exekuční řízení.
Aby soud rozkaz k vyklizení vydal, musí pronajímatel jako žalobce prokázat, že nájem skončil, písemně vyzval nájemce k vyklizení domu nebo bytu nejméně 14 dnů před podáním žaloby, a žalovanému uplynula lhůta pro podání návrhu na přezkum oprávněnosti výpovědi nebo soud o tomto ještě pravomocně nerozhodl (nájemce má přitom právo podat návrh soudu, aby přezkoumal, zda je výpověď oprávněná, do dvou měsíců ode dne, kdy mu výpověď došla).
Stejně jako v případě platebního rozkazu či elektronického platebního rozkazu však platí, že podá-li žalovaný ve lhůtě odpor, nařídí soud ve věci jednání, přičemž v takovém případě k žádnému urychlení nedojde.
Pro zajímavost uvádíme, že dle důvodové zprávy činí průměrná délka řízení ve věci vyklizení nemovitosti v současnosti téměř jeden rok (v Praze, středních Čechách a Brně v průměru dokonce až 400-450 dní). Dá se předpokládat, že rozkaz k vyklizení by ji mohl pomoci, přinejmenším v některých případech, výrazně zkrátit.
Návrh zákona byl po prvním čtení v Poslanecké sněmovně přikázán výborům k projednání, přičemž v případě schválení by měl nabýt účinnosti 1. července 2025.
Zdroj: Návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o podpoře v bydlení, Sněmovní tisk 730/0
Další články
Participační práva dětí, aneb „ty nevíš, co je pro tebe dobré“ podruhé
Rozsudek Nejvyššího správního soudu z prosince 2025 vyjasňuje limity participačních práv dětí v opatrovnických řízeních. Zdůrazňuje, že smyslem pohovoru není dítě přesvědčovat, ale citlivě porozumět jeho názoru a respektovat jeho prožívání.
Evropská unie rozšiřuje regulaci AI. Obsah generovaný nebo upravený umělou inteligencí musí být pro uživatele rozpoznatelný
Jednou z nejzásadnějších změn v oblasti regulace AI budou nová pravidla transparentnosti, která vstoupí v účinnost 2. srpna 2026. Zavádějí povinnost jakýkoli AI obsah označit, informovat o deepfakes a upozornit uživatele, pokud komunikuje s umělou inteligencí.
Svěřenské fondy v realitních transakcích: Transparentní evidence skutečných majitelů versus limity AML prověrky
Využívání institutu svěřenských fondů zažívá v České republice v posledních letech dynamický nárůst, a to nejen jako nástroj pro správu rodinného majetku (family office) či mezigenerační transfer, ale stále častěji i jako entita vystupující v roli investora na realitním trhu. Pro realitní zprostředkovatele a další povinné osoby však toto uspořádání představuje značnou výzvu v oblasti Anti-Money Laundering (AML) procesů.
Maximální ceny pohonných hmot vyhlašované Ministerstvem financí
Ministerstvo financí od 8. dubna tohoto roku vyhlašuje v reakci na aktuální situaci na světových trzích a v návaznosti na to na domácím trhu každý pracovní den maximální ceny pohonných hmot na následující den, v případě vyhlášení v pátek na následující víkend a pondělí. Jaký je právní základ tohoto jeho počínání?
Česká republika rozšiřuje povinný screening zahraničních investic
Zahraniční investoři zvažující vstup do cílových společností aktivních na českém trhu by měli věnovat pozornost zásadní změně v oblasti prověřování zahraničních investic (FDI). Od 1. listopadu 2025 se v důsledku novely zákona o prověřování zahraničních investic výrazně rozšířil okruh transakcí, které podléhají povinné notifikaci a schválení ze strany Ministerstva průmyslu a obchodu. Povinnému screeningu budou nově častěji podléhat investice zejména v digitálním, technologickém, zdravotnickém či energetickém sektoru.




