Rozkaz k vyklizení – revoluce v boji proti neplatícím nájemcům?
Nový institut rozkazu k vyklizení schválený vládou by měl významně zrychlit proces vyklízení domů a bytů po skončení nájmu.
Vláda schválila a předložila poslanecké sněmovně návrh novely zákona č. 99/1963 sb., občanský soudní řád, která zavádí nový institut tzv. rozkazu k vyklizení. Ten by měl v určitých případech výrazně zrychlit proces vystěhování nájemců bytu či domu po skončení nájmu – v případě jeho vydání jím soud nájemci uloží, aby do 15 dnů od doručení rozkazu k vyklizení byt nebo dům vyklidil a zaplatil náklady řízení nebo aby v téže lhůtě podal odpor. V případě, že žalovaný nájemce odpor nepodá, stane se rozkaz vykonatelný a je možné na jeho základě zahájit exekuční řízení.
Aby soud rozkaz k vyklizení vydal, musí pronajímatel jako žalobce prokázat, že nájem skončil, písemně vyzval nájemce k vyklizení domu nebo bytu nejméně 14 dnů před podáním žaloby, a žalovanému uplynula lhůta pro podání návrhu na přezkum oprávněnosti výpovědi nebo soud o tomto ještě pravomocně nerozhodl (nájemce má přitom právo podat návrh soudu, aby přezkoumal, zda je výpověď oprávněná, do dvou měsíců ode dne, kdy mu výpověď došla).
Stejně jako v případě platebního rozkazu či elektronického platebního rozkazu však platí, že podá-li žalovaný ve lhůtě odpor, nařídí soud ve věci jednání, přičemž v takovém případě k žádnému urychlení nedojde.
Pro zajímavost uvádíme, že dle důvodové zprávy činí průměrná délka řízení ve věci vyklizení nemovitosti v současnosti téměř jeden rok (v Praze, středních Čechách a Brně v průměru dokonce až 400-450 dní). Dá se předpokládat, že rozkaz k vyklizení by ji mohl pomoci, přinejmenším v některých případech, výrazně zkrátit.
Návrh zákona byl po prvním čtení v Poslanecké sněmovně přikázán výborům k projednání, přičemž v případě schválení by měl nabýt účinnosti 1. července 2025.
Zdroj: Návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o podpoře v bydlení, Sněmovní tisk 730/0
Další články
Korekce místo první sankce? Návrh nového institutu ve správním trestání
Správní trestání zpravidla vychází z toho, že zjistí-li správní orgán přestupek, zahájí řízení, v němž rozhodne o odpovědnosti a případném správním trestu. Tento model chrání legalitu i rovnost. Vedle úmyslného, nebezpečného nebo opakovaného jednání však existují první, objektivně drobná a rychle napravitelná pochybení, zejména v evidenčních a oznamovacích povinnostech.
Obstrukce dlužníka v insolvenci jako trestný čin – možnost obrany věřitelů
Dlužník 11 let blokoval insolvenci námitkami podjatosti a žalobami. Nejvyšší soud potvrdil: jde o trestný čin. Co to znamená pro věřitele?
Česko zásadně mění přístup k trestání korporací. Místo odsouzení umožní dohodu „bez škraloupu“, stejně jako na Západě
Trestně odpovědné jsou v Česku už pár let nejenom fyzické osoby, ale i ty právnické. Od července 2026 se přitom výrazně rozšiřují možnosti řešení firemní trestní odpovědnosti.
Chybné nebo neexistující odůvodnění jako důvod nepřezkoumatelnosti správního rozhodnutí
Odůvodnění správního rozhodnutí není úřední formalita ani prostor pro mechanické převyprávění spisu. Je to část rozhodnutí, v níž musí být rozpoznatelné, proč správní orgán dospěl právě k danému výroku.
Způsobilost nezletilého právně jednat
Pokud položíme otázku, zda si nezletilý může bez zastoupení rodičem koupit zmrzlinu, bude nejspíše obvyklá odpověď ano. Při otázce za uzavření smlouvy o úvěru na milion korun bude naopak obvyklá odpověď ne. Je však celá řada různých právních jednání a velké rozmezí nezletilosti, kde bude již odpověď složitější. Může nezletilý ve věku 16 let uzavřít smlouvu s psychoterapeutem nebo advokátem? Může nezletilý ve věku 14 let sám oslovit neziskovou organizaci pro pomoc a uzavřít s ní smlouvu o sociální službě?




