Rozkaz k vyklizení – revoluce v boji proti neplatícím nájemcům?
Nový institut rozkazu k vyklizení schválený vládou by měl významně zrychlit proces vyklízení domů a bytů po skončení nájmu.
Vláda schválila a předložila poslanecké sněmovně návrh novely zákona č. 99/1963 sb., občanský soudní řád, která zavádí nový institut tzv. rozkazu k vyklizení. Ten by měl v určitých případech výrazně zrychlit proces vystěhování nájemců bytu či domu po skončení nájmu – v případě jeho vydání jím soud nájemci uloží, aby do 15 dnů od doručení rozkazu k vyklizení byt nebo dům vyklidil a zaplatil náklady řízení nebo aby v téže lhůtě podal odpor. V případě, že žalovaný nájemce odpor nepodá, stane se rozkaz vykonatelný a je možné na jeho základě zahájit exekuční řízení.
Aby soud rozkaz k vyklizení vydal, musí pronajímatel jako žalobce prokázat, že nájem skončil, písemně vyzval nájemce k vyklizení domu nebo bytu nejméně 14 dnů před podáním žaloby, a žalovanému uplynula lhůta pro podání návrhu na přezkum oprávněnosti výpovědi nebo soud o tomto ještě pravomocně nerozhodl (nájemce má přitom právo podat návrh soudu, aby přezkoumal, zda je výpověď oprávněná, do dvou měsíců ode dne, kdy mu výpověď došla).
Stejně jako v případě platebního rozkazu či elektronického platebního rozkazu však platí, že podá-li žalovaný ve lhůtě odpor, nařídí soud ve věci jednání, přičemž v takovém případě k žádnému urychlení nedojde.
Pro zajímavost uvádíme, že dle důvodové zprávy činí průměrná délka řízení ve věci vyklizení nemovitosti v současnosti téměř jeden rok (v Praze, středních Čechách a Brně v průměru dokonce až 400-450 dní). Dá se předpokládat, že rozkaz k vyklizení by ji mohl pomoci, přinejmenším v některých případech, výrazně zkrátit.
Návrh zákona byl po prvním čtení v Poslanecké sněmovně přikázán výborům k projednání, přičemž v případě schválení by měl nabýt účinnosti 1. července 2025.
Zdroj: Návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o podpoře v bydlení, Sněmovní tisk 730/0
Další články
Nová pravidla transparentnosti odměňování na spadnutí
Transpozice evropské směrnice o posílení uplatňování zásady stejné odměny mužů a žen za stejnou práci nebo práci stejné hodnoty, je po flexinovele z roku 2025, další výraznou pracovněprávní novinkou. Jejím hlavním cílem je omezit nerovnosti v odměňování, často skryté kvůli nízké transparentnosti.
EU Space Act a vznik evropského správního práva kosmických činností
Návrh EU Space Act představuje základní kámen vznikajícího evropského správního práva pro kosmické činnosti. Propojuje vnitřní trh s víceúrovňovou správní architekturou, přísnými pravidly pro bezpečnost i udržitelnost a díky bruselskému efektu z Unie vytváří klíčového globálního normotvůrce v kosmickém sektoru.
Sell-side due diligence: Proč se vyplatí odhalit slabiny vlastní firmy dříve než kupující
Prodávající otevře datovou místnost s přesvědčením, že firma je v pořádku. Poradci kupujícího však objeví nedoplatek nájemného, o kterém vlastník nevěděl, a požadují snížení ceny. Předprodejní prověrka nedoplatek sama neodstraní. Dává ale prodávajícímu čas zjistit jeho příčinu a výši, připravit řešení a promítnout zjištění do smlouvy dřív, než se stane argumentem pro snížení ceny.
Platformoví pracovníci získají nové možnosti obrany. O svém statusu budou moci dát podnět inspekci práce
Vláda schválila návrh zákona o platformové práci, který přináší konkrétní pravidla pro určování pracovněprávního postavení lidí pracujících přes digitální platformy. Pokud okolnosti nasvědčují tomu, že pracovník vykonává závislou práci, má se předpokládat existence pracovněprávního vztahu a bude na platformě nebo zprostředkovateli, aby prokázali opak. Návrh zároveň posiluje práva pracovníků při algoritmickém řízení.
Transparentní odměňování: Systém odměňování a benefitů
Nejzásadnější praktickou změnou pro většinu zaměstnavatelů bude nový § 109a zákoníku práce. Každý zaměstnavatel bude povinen s účinností od 1.1.2027 mít vytvořený systém odměňování, který upraví způsob odměňování zaměstnanců, zejména formu, složky a způsob odstupňování výše mzdy, platu nebo odměny z dohody (dále jen „odměna za práci“).




