Články s tagem: nájem

V oblasti státní sociální podpory, konkrétně u příspěvku na bydlení (dále jen PnB), vyvstává v praxi závažná a dosud jednoznačně nevyřešená otázka: jak nahlížet na právní postavení nájemce v mezidobí, kdy mu byla doručena výpověď z nájmu bytu, avšak o oprávněnosti této výpovědi dosud pravomocně nerozhodl příslušný civilní soud?

Jak správně ukončit nájem a co pronajímatel při skončení nájmu či vyklizení nemovitosti nemůže?

Štrasburský soud odmítl jako zjevně neopodstatněnou stížnost Žalud proti České republice týkající se náhrady za nucené omezení vlastnického práva otce stěžovatele v důsledku regulace nájemného v období od ledna 1992 do prosince 1999.

Velký senát Nejvyššího soudu České republiky vydal dne 10. 4. 2024 pod č. j. 31 Cdo 225/2024-543 usnesení, v němž se zabýval problematikou notářského zápisu se svolením k přímé vykonatelnosti jako exekučního titulu k vyklizení nemovitosti (dále jen „Usnesení“). Velký senát Nejvyššího soudu České republiky se ve svém odůvodnění odchýlil od předchozího rozhodnutí a potvrdil, že notářský zápis se svolením k přímé vykonatelnosti je exekučním titulem pro vyklizení nemovitosti.

Nový institut rozkazu k vyklizení schválený vládou by měl významně zrychlit proces vyklízení domů a bytů po skončení nájmu.

Správně a efektivně nastavená logistika a skladování vždy byly, a i dnes jsou středobodem jakéhokoliv obchodu se zbožím a jedním z ukazatelů úspěšného obchodu. Jakékoliv komplikace v těchto oblastech mohou mít zásadní dopady do závazkové a finanční stability podniků.

V posledních letech zažívá developerský trh zajímavý posun, kterým je vzrůstající trend rekonstrukce staveb a stavby nových budov s následným vymezením některých prostor v katastru nemovitostí jako ubytovací jednotky, namísto tradičního modelu vymezení jednotek bytových (tedy standardních bytů).

Nájemci bytu obvykle platí pronajímatelům kromě nájemného také jednorázovou jistotu neboli kauci, ze které si pronajímatelé za určitých podmínek mohou po skončení nájmu odečíst, co jim nájemci dluží. Mnohdy se ale stává, že se pak obě strany přou o to, zda to byl oprávněný krok. Jak se takovým sporům vyhnout shrnují v článku Frank Bold Advokáti.

Nejvyšší soud České republiky se ve svém rozsudku zaobírá otázkou, v jakém rozsahu podle současné zákonné úpravy přechází práva a povinnosti z nájemního vztahu na nového vlastníka pronajaté věci.

Pronajímatel a nájemce si mohou při sjednání nájemní smlouvy ujednat složení tzv. vratné kauce. Při ukončení nájmu bytu, domu apod. vrátí pronajímatel nájemci kauci – nestrhne-li si z ní finanční prostředky na neuhrazený nájem nebo způsobené škody. Pohlíží se na kauci jako na dluh pronajímatele vůči nájemci a s tím spojený úrok?

Nejvyšší soud České republiky se ve svém rozsudku sp. zn. 26 Cdo 2177/2021 ze dne 4. dubna 2022 vyjádřil k možnosti odstoupit od smlouvy o nájmu prostoru sloužícího podnikání dle všeobecných ustanoveních o závazcích a dále k tomu, zda je nájemce povinen platit nájemné v případě, že předmět nájmu z důvodu závažných vad nepřevezme.

Nejvyšší soud se přiklonil k názoru, že je možné zrušit nájemní smlouvu postupem stanoveným v § 2000 občanského zákoníku.

Zákonné předkupní právo nájemců bytů. Nárok, který znamená příležitost pro nájemce, nicméně značné omezení pro vlastníky celých bytových domů. Na koho se uplatní a jaké jsou jeho limity?

Praha 17. března (ČTK) - Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) ve třech výzvách programu COVID nájemné zatím přijalo zhruba 94.000 žádostí v objemu 8,7 miliardy korun.

Při koupi domu, který je celý nebo částečně pronajatý, je důležité si uvědomit, že převodem vlastnického práva k nemovité věci nájemní smlouva nezaniká, nýbrž přechází na nového majitele jakožto pronajímatele. Na co si dát v takovém případě pozor?

... aneb když se princip pacta sunt servanda obrátí proti jedné ze smluvních stran. Při vzniku a ukončení nájemního vztahu je třeba mít na paměti určité náležitosti, jejichž nesplnění může mít neblahé právní (nemluvě o morálních) důsledky.

Podle NS ČR nelze nařídit exekuci vyklizením nemovitosti na základě notářského zápisu. To nijak neprospívá právní jistotě stran ani hladkému fungování realitního trhu. Pronajímatelé nemovitostí dobře vědí, jaké potíže mohou nastat s neplatiči. Své zájmy se proto snaží chránit nejrůznějšími smlouvami či dohodami. Jednou z nich je také notářský zápis se svolením k vykonatelnosti.

Turbulentní situace vyvolaná pandemií, která snad již pomalu končí, přinesla mnohé změny v zákonech a novinky v podpůrných programech. Tou nejnovější, která se dotkne nejednoho podnikatele, je program Covid-Nájemné, který vláda schválila 18. května.

Dne 18. 3. 2020 schválil Senát České republiky rozsáhlou novelu zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen jako „Občanský zákoník“), jejíž předpokládaná účinnost je k 1. 7. 2020, která nově zruší stávající podobu předkupního práva spoluvlastníků nemovitosti k podílu na této nemovitosti a výrazným způsobem změní některé zaběhlé instituty v úpravě společenství vlastníků jednotek (dále jen jako „SVJ“). Dále pak zavádí možnost smluvní pokuty u nájmu bytu a nájmu domu.

Poslanecká sněmovna ČR se na začátku dubna sešla za účelem přijetí několika zásadních zákonů v souvislosti s pandemií COVID - 19. Zákony přijaté ve zkráceném jednání přímo reagují na mimořádná opatření vlády a na nouzový stav, který byl prodloužen do 30. 4. Sněmovna tak mimo jiné schválila zákony, kterými se mění již existující nájemní vztahy, a to jak u nájmů bytů, tak u nájmů prostor sloužících k podnikání. Poslanecká sněmovna pak například přijala i zákon na ochranu úvěrovaných.

Zmírnit dopady koronaviru na nájemce prostor sloužících k podnikání a bytů, měly dva vládní návrhy zákona, které projednala Poslanecká sněmovna. Poslanci se po dlouhém jednání shodli, že nájemníci bez příjmů nemůžou dostat výpověď bytu či provozovny, pokud v důsledku epidemie nebudou schopni platit nájemné. Nejdéle však do konce července. Dluh musí splatit do konce letošního roku.

Jeden z největších fixních nákladů, které musí podnikatelé platit v současnosti i při uzavření jejich provozoven nebo omezení odbytu jejich zboží, je placení nájemného za užívání prostor sloužících k podnikání. Stát, aby zabránil tomu, že podnikatelé přijdou o své provozovny z důvodu neplacení nájemného, přistoupil k opatření, které zásadně zasahuje do soukromoprávních smluv. Více naleznete v našem článku.

Institut nájmu patří v praxi k velmi hojně se vyskytujícím závazkům. V souvislosti s rekodifikací civilního práva hmotného došlo v roce 2014 ke zrušení zákona o nájmu a podnájmu nebytových prostor, přičemž zákonodárce přemístil úpravu do občanského zákoníku, jenž tento druh nájmu nazývá nájmem prostor sloužících podnikání. A právě této modalitě nájmu je zasvěcen dnešní rozhovor.

Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „Obč. zák.“), zakotvil v ust. § 2239 zákaz ujednání ukládajícího nájemci povinnost zaplatit pronajímateli smluvní pokutu a rovněž povinnost, která je vzhledem k okolnostem zjevně nepřiměřená. Zákaz sjednání smluvní pokuty se dle nejnovější judikatury Nejvyššího soudu České republiky vztahuje i na sjednání smluvních úroků z prodlení.[1]

V tomto článku popíšeme možnosti pronajímatele vypovědět nájem na dobu neurčitou, které poskytuje zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v účinném znění (dále jen „OZ“), a to zejména s ohledem na důvody výpovědi a možnost jejich úpravy v nájemní smlouvě. Budeme se zabývat obecnou úpravou nájmu dle ustanovení § 2201 až 2234 OZ, vynecháme specifika nájmu bytu a prostoru sloužícího k podnikání.