Vládní program Covid - Nájemné
Turbulentní situace vyvolaná pandemií, která snad již pomalu končí, přinesla mnohé změny v zákonech a novinky v podpůrných programech. Tou nejnovější, která se dotkne nejednoho podnikatele, je program Covid-Nájemné, který vláda schválila 18. května.
Vláda ČR dne 18. 5. 2020 schválila program COVID – Nájemné („Program“). Na program vláda vyčlenila ze státního rozpočtu 5 mld. Kč. Cílem je, aby nájemce uhradil pouze 20 % nájemného, 50 % uhradí stát a na zbývajících 30 % bude ze strany pronajímatele poskytnuta sleva. Podpora na základě Programu je nenároková a dobrovolná, jelikož vyžaduje součinnost pronajímatele při poskytnutí slevy.
Program je v gesci Ministerstva průmyslu a obchodu („MPO“) a v současné době jej schvaluje Evropská komise. Jakmile bude ze strany EU schválen, MPO zveřejní výzvu k podání žádostí o účast v Programu. V současné době existují pouze neúplné informace, jelikož MPO zatím zveřejnilo pouze jednoduché tiskové zprávy. Zároveň se předpokládá velký zájem o tuto podporu, proto v případě Vašeho zájmu o ní doporučujeme již nyní začít jednat o znění dodatku k nájemním smlouvám.
Níže předkládáme základní informace a podmínky o účasti v Programu. Pro přehlednost budeme podmínky rovnou aplikovat na konkrétní případ pronajímatele a nájemce, kteří mají mezi sebou uzavřenou nájemní smlouvu, na základě které nájemce pronajímateli hradí měsíční nájemné ve výši 100.000,- Kč.
Žadatel:
- žadatelem je vždy jen nájemce a podpora by měla být poskytnuta přímo jemu;
- fyzická, či právnická osoba vykonávající podnikatelskou činnost na základě živnostenského zákona (vyloučeni jsou podnikatelé, jejichž činností je pronájem prostor zejm. Airbnb apod.);
- nájemní smlouva byla uzavřena před 12. 3. 2020;
- v důsledku mimořádných opatření byl nájemci zakázán prodej zboží a služeb v místě pronájmu alespoň v části období od 13. 3. – 30. 6. 2020;
- nájemce není spřízněnou osobou s pronajímatelem;
- nájemce nemá nedoplatky vůči vybraným institucím (FÚ, ČSSZ, zdravotní pojišťovny, SPÚ, MF ČR, a.j.);
- žadatel může předložit jednu žádost za stejnou provozovnu, tj. může požádat i za více provozoven (např. obchodní sítě);
Podmínky poskytnutí dotace:
- pronajímatel poskytne slevu z nájemného ve výši 30 % za duben – červen 2020, a to formou dodatku k nájemní smlouvě, či čestným prohlášením o poskytnutí slevy;
- nájemce uhradí pronajímateli 50 % nájemného za duben – červen 2020 (nájemce uhradí 50 tis. Kč), a to před podáním žádosti o podporu;
- nájemce uhradil nájemné v plné výši za období leden – únor 2020. Pokud byla nájemní smlouva uzavřena po 31. 1. 2020, tak musí nájemce předložit doklad o úhradě poměrné části nájemného;
- nájemce se vzdá dalších kompenzací (nejspíše i náhrady škody) ze strany státu v souvislosti s nájemným za období březen až červen 2020
- nájemce uhradil DPH za 70 % nájemného za období od 1. 4. 2020 do podání žádosti
- budou-li splněny všechny shora uvedené podmínky, tak MPO poskytne nájemci podporu ve výši 50 % nájemného (tedy 50 tis. Kč) za období duben – červen 2020. Nájemce je pak následně povinen uhradit zbývajících 20 % nájemného. V praxi se předpokládá, že ještě před podáním žádosti nájemce rovnou uhradí 70 % nájemného.
Další informace a nejasnosti:
- maximální celková výše podpory pro jednoho žadatele je 10 mil. Kč;
- není zřejmé, zda se bude maximální výše 10 mil. vztahovat na jednu provozovnu, nebo všechny provozovny jednoho žadatele (v případě obchodní sítě);
- Program se nejspíše nebude vztahovat na provozy, které nebyly významně omezeny (potraviny, lékárny, drogerie) a na provozy, které byly omezeny z důvodu, že zaměstnanci byli povinně v karanténě;
- není jasně, zda se bude Program vztahovat na provozy, které byly omezeny jen částečně (prodej skrze okénko atd.), ale spíše se předpokládá, že takové provozy budou mít nárok na podporu;
- výzva ze strany MPO by měla být zveřejněna do konce května 2020;
- v červnu/červenci by měly být podávány žádosti;
- předchozí zprávy hovořili o tom, že nájemce pronajímateli před odesláním žádosti uhradí pouze 20 % nájemného a nikoli 50 % nájemného, jak je to nyní ze strany MPO uváděno. Je možné, že tento postup se v konečné verzi podmínek Programu ještě změní.
Další články
Odškodňování cestujících leteckými dopravci za zrušené a zpožděné lety
Aktuální válečný konflikt na blízkém východě se negativně projevuje také na dostupnosti ropných produktů, což samozřejmě negativně ovlivňuje jejich cenu na světových trzích. To se týká rovněž leteckého paliva, v důsledku čehož začínají letečtí dopravci upozorňovat na možnost zavádění opatření spočívajících například také v rušení plánovaných letů v následujících měsících. Budou mít poté cestující, kteří již mají letenku zakoupenu a jejich let jim dopravce následně zruší, nárok na odškodnění? A pokud ano, za jakých okolností? A co v případě, není-li let zrušen, ale zpožděn?
Co přináší nové jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele
Jedno hlášení místo několika. Nový systém jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatele má zjednodušit administrativu zaměstnavatelů, ale přináší i nové povinnosti a rizika.
Úplata za stejnokroj
Někteří zaměstnavatelé požadují po zaměstnancích platby za poskytnutý pracovní oděv, uniformu nebo firemní stejnokroj, resp. jim částky za jejich užívání sráží ze mzdy. Tento článek popisuje, proč je takový postup v rozporu s pracovním právem.
Řízení o stanovení cen a úhrad léčivých přípravků a překážka litispendence v nich
Problematika stanovení cen a úhrad léčivých přípravků představuje specifickou oblast správního práva, v níž se střetávají regulatorní požadavky, ekonomické aspekty i zájem na zajištění dostupnosti zdravotní péče. Jedním z dílčích, avšak v praxi významných problémů, je aplikace překážky litispendence v řízeních o stanovení cen a úhrad léčivých přípravků, a to zejména ve vazbě na jednotlivé indikace léčivého přípravku.
Omnibus I a náležitá péče: směrnice (EU) 2026/470 a klíčové změny v CSDDD
Před skoro 2 lety se Evropská unie vydala na cestu zmírňování dopadů podnikaní, a tak došlo k přijetí směrnice (EU) 2024/1760, o náležité péči podniků v oblasti udržitelnosti („CSDDD“), která poprvé na unijní úrovni systematicky upravila povinnou náležitou péči (due dilligence) v oblasti lidských práv a životního prostředí napříč hodnotovým řetězcem.




