Obstrukce pronajímatele při ukončení nájmu bytu ve vztahu k jeho stavu
... aneb když se princip pacta sunt servanda obrátí proti jedné ze smluvních stran. Při vzniku a ukončení nájemního vztahu je třeba mít na paměti určité náležitosti, jejichž nesplnění může mít neblahé právní (nemluvě o morálních) důsledky.
Na řádcích níže bude popsána jedna z překážek, s nimiž může být nájemce konfrontován při ukončení nájemního vztahu, a která se týká stavu bytu.
Uvedené budeme demonstrovat na vzorovém příkladu, kdy si mladý pár pronajal jednopokojový byt od ženy důchodového věku. Ať už je důvod obstrukcí jakýkoli (pomsta, závist, chamtivost, zloba), v modelové situaci předpokládáme, že nájemci se chovali řádně, v souladu s nájemní smlouvou a provozním řádem společných prostor, pravidelně platili nájem a předávali byt ve stavu odpovídajícím stavu při převzetí.
Po zběžné prohlídce úložného prostoru, podlahy, stěn, koupelny, kuchyně a skel oken se mladý pár domníval, že byt je řádně uklizený a funkční, pročež byt převzali a v předávacím protokolu potvrdili, že: „Se stavem a funkčností bytu a jeho vybavení se nájemci řádně a podrobně seznámili a byt je řádně uklizen. Ve stejném stavu předají nájemci byt při ukončení nájmu. Nebude-li byt na konci nájmu řádně uklizen, je pronajímatel oprávněn odečíst od vratné kauce kompenzaci za úklid bytu až do výše 5 000 Kč.”
Jak se později ukázalo, v tuto chvíli udělal mladý pár zásadní chybu. Při bližší prohlídce bytu zjistili, že nebyl až tak dobře uklizen. Po odsunutí pračky a koupelnové skříňky byly objeveny usazeniny prachu, špinavý hadr, vatové tampony, apod. Splachovací nádrž na vodu u toalety byla zevnitř pokryta černou plísní, stejně tak jako okenní rámy v místnosti. Police v kuchyňských skříňkách byly polepeny lepicí páskou a na kuchyňských skříňkách byly usazeniny nečistoty. Odtokové potrubí v koupelně a kuchyni bylo ucpané organickými nečistotami. Lednička byla zašpiněna zbytky jídla.
Mladý pár si byl vědom své chyby a ve smyslu pacta sunt servanda také skutečnosti, že podepsali převzetí bytu v uklizeném stavu. Uklidili tedy byt na vlastní náklady, i když s neochotou. Podstatou problému bylo to, že uvedené znečištění bytu nebylo na první pohled patrné, tudíž mladý pár předpokládal, že byt je uklizený. Náklady na úklid se vyšplhaly na přibližně 1 000 Kč a bylo překvapivé, že smluvní ujednání předpokládá částku 5 000 Kč za úklid, což však není v rozporu se zásadou smluvní svobody. Na konci nájmu byl byt uklizen, ale nebyl nakonec zameten a setřen. Mladý pár se důvodně domníval, že předávají byt v mnohem čistším stavu, než v době převzetí.
Pronajímatel však požadoval zaplacení smluvní kompenzace ve výši 5 000 Kč za úklid podlahy a zdůraznil, že v předávacím protokolu podepsali nájemci, že převzali uklizený byt. Mladý pár diplomaticky konfrontoval pronajímatele se stavem bytu v době převzetí, což nebylo vyslyšeno. Dlužno podotknout, že po převzetí bytu byl pronajímatel neformálně informován o nejpalčivějších nedostatcích prostřednictvím SMS zprávy, zejména o prachu, plísni a použitých osobních hygienických potřebách v rozích koupelny, a že tyto nedostatky budou odstraněny na vrub nájemců. Pronajímatel pouze poděkoval prostřednictvím SMS zprávy.
Výše uvedený příklad jasně demonstruje důsledky podpisu předávacího protokolu, který neodpovídá skutečnému stavu věcí. Chování pronajímatele požadujícího kompenzaci za úklid bylo, ve světle zásady pacta sunt servanda, právně legitimní, třebaže ne eticky nebo morálně. Zásadní chybou byl předávací protokol, a proto doporučujeme všem nájemcům prohlédnout si byt podrobně, a nikoli jako mladý pár, který musel na tento „pochybný byznys“ přispět částkou 5 000 Kč.
Domníváme se, že v daném případě bylo vhodné uzavřít písemný dodatek k nájemní smlouvě nebo protokolu, kde by byly definovány nedostatky úklidu a byla by zde také odhadnuta výše souvisejících nákladů na vrub nájemců. Je zřejmé, že neformální SMS upozornění pronajímatele a následné poděkování nájemcům zde nebylo právně relevantní. Mladý pár měl požadovat vyhotovení písemného dodatku, který by narovnal protokol nekorespondující se skutečným stavem.
Lze namítat, že mladý pár by se mohl domáhat svých práv občanskoprávní žalobou, což však v tomto případě považujeme za neúčelné. Morálka, slušnost nebo etika jsou koneckonců věci, které stojí vedle zákonů. Za chyby se platí a v tom lepším případě penězi.
Další články
Participační práva dětí, aneb „ty nevíš, co je pro tebe dobré“ podruhé
Rozsudek Nejvyššího správního soudu z prosince 2025 vyjasňuje limity participačních práv dětí v opatrovnických řízeních. Zdůrazňuje, že smyslem pohovoru není dítě přesvědčovat, ale citlivě porozumět jeho názoru a respektovat jeho prožívání.
Evropská unie rozšiřuje regulaci AI. Obsah generovaný nebo upravený umělou inteligencí musí být pro uživatele rozpoznatelný
Jednou z nejzásadnějších změn v oblasti regulace AI budou nová pravidla transparentnosti, která vstoupí v účinnost 2. srpna 2026. Zavádějí povinnost jakýkoli AI obsah označit, informovat o deepfakes a upozornit uživatele, pokud komunikuje s umělou inteligencí.
Svěřenské fondy v realitních transakcích: Transparentní evidence skutečných majitelů versus limity AML prověrky
Využívání institutu svěřenských fondů zažívá v České republice v posledních letech dynamický nárůst, a to nejen jako nástroj pro správu rodinného majetku (family office) či mezigenerační transfer, ale stále častěji i jako entita vystupující v roli investora na realitním trhu. Pro realitní zprostředkovatele a další povinné osoby však toto uspořádání představuje značnou výzvu v oblasti Anti-Money Laundering (AML) procesů.
Maximální ceny pohonných hmot vyhlašované Ministerstvem financí
Ministerstvo financí od 8. dubna tohoto roku vyhlašuje v reakci na aktuální situaci na světových trzích a v návaznosti na to na domácím trhu každý pracovní den maximální ceny pohonných hmot na následující den, v případě vyhlášení v pátek na následující víkend a pondělí. Jaký je právní základ tohoto jeho počínání?
Česká republika rozšiřuje povinný screening zahraničních investic
Zahraniční investoři zvažující vstup do cílových společností aktivních na českém trhu by měli věnovat pozornost zásadní změně v oblasti prověřování zahraničních investic (FDI). Od 1. listopadu 2025 se v důsledku novely zákona o prověřování zahraničních investic výrazně rozšířil okruh transakcí, které podléhají povinné notifikaci a schválení ze strany Ministerstva průmyslu a obchodu. Povinnému screeningu budou nově častěji podléhat investice zejména v digitálním, technologickém, zdravotnickém či energetickém sektoru.



