Články s tagem: nájem bytu

V současné praxi realitního trhu se pronajímatelé stále častěji potýkají s problematickými nájemci, kteří i po zániku právního titulu odmítají nemovitost opustit. Otázka volby procesního nástroje k dosažení exekučního titulu pro vyklizení je tak naprosto klíčovou pro minimalizaci ekonomických ztrát.

V oblasti státní sociální podpory, konkrétně u příspěvku na bydlení (dále jen PnB), vyvstává v praxi závažná a dosud jednoznačně nevyřešená otázka: jak nahlížet na právní postavení nájemce v mezidobí, kdy mu byla doručena výpověď z nájmu bytu, avšak o oprávněnosti této výpovědi dosud pravomocně nerozhodl příslušný civilní soud?

Jak správně ukončit nájem a co pronajímatel při skončení nájmu či vyklizení nemovitosti nemůže?

Máte byt či dům a chystáte se jej pronajímat? Investiční nemovitosti jsou v posledních letech středobodem zájmu nejenom drobných investorů. Právní řád České republiky ale klade na pronajímatele nemalé nároky a Vás tak čeká mnoho zásadních otázek a témat, které bude nutné aktivně vyřešit, než s pronájmem začnete.

Nový institut rozkazu k vyklizení schválený vládou by měl významně zrychlit proces vyklízení domů a bytů po skončení nájmu.

Nově už by situace s problémovými nájemníky nemusela být problém, a to díky rozkazu k vyklizení.

Nejvyšší soud podpořil postup SVJ, který vlastníka jednotky (neplatiče) odstřihl od teplé vody a topení. Byl by takový postup možný i v případě neplatícího nájemce?

Dnes na návrh ministra spravedlnosti Pavla Blažka schválila vláda změnu zákona, která pronajímatelům umožní jednodušší vystěhování problémových nájemníků tzv. rozkazem k vyklizení. Dojde tak ke zkrácení a především ke zjednodušení řízení před soudem.

Nejvyšší soud se zabýval odpovědností nájemce za škodu způsobenou vytopením bytu v důsledku prasklého uzávěru vody pod umyvadlem.

Nájemci bytu obvykle platí pronajímatelům kromě nájemného také jednorázovou jistotu neboli kauci, ze které si pronajímatelé za určitých podmínek mohou po skončení nájmu odečíst, co jim nájemci dluží. Mnohdy se ale stává, že se pak obě strany přou o to, zda to byl oprávněný krok. Jak se takovým sporům vyhnout shrnují v článku Frank Bold Advokáti.

Během naší několikadílné cesty nezvyklými případy ze soudních síní se podíváme napříč různými jurisdikcemi.

Na základě rozboru právní úpravy, judikatury a komentářů bylo v předchozím teoretickém článku vyvozeno, že na kauci se pohlíží (nebo minimálně lze pohlížet) jako na dluh pronajímatele vůči nájemci, a to včetně souvisejícího úroku. V druhém (tj. praktickém) článku, nechť je teorie uvedena do praxe.

Ceny energií začaly v loňském roce dosahovat rekordních částek. Díky fixaci cen i dostupným zásobám se změny dotkly domácností zatím jen v omezené míře, v následujících letech ale může jít o mnohem větší problém, který se projeví ve velké části vyúčtování. Pokud bydlíte v nájemním či družstevním bydlení, mohou se na vás navíc vztahovat určitá specifika, jak v této oblasti postupovat.

Pronajímatel a nájemce si mohou při sjednání nájemní smlouvy ujednat složení tzv. vratné kauce. Při ukončení nájmu bytu, domu apod. vrátí pronajímatel nájemci kauci – nestrhne-li si z ní finanční prostředky na neuhrazený nájem nebo způsobené škody. Pohlíží se na kauci jako na dluh pronajímatele vůči nájemci a s tím spojený úrok?

Kvůli prudkému nárůstu cen nemovitostí je čím dál více lidí nuceno k bydlení v nájmu. Na co má nájemce právo a co mu pronajímatel nemůže zakázat? To se dozvíte v dnešním článku, ve kterém vám poradíme, na co si dát při uzavírání smlouvy pozor.

Máte byt, který sami nevyužijete a rádi byste ho pronajali? Co ale dát do nájemní smlouvy, aby fungovala pro obě strany a ani jedna nebyla znevýhodněna? V první části našeho článku vám přineseme několik užitečných rad, na co si jako pronajímatel dát pozor.

V praxi není výjimkou, že nájemce užívá byt na základě nájemní smlouvy uzavřené před mnoha lety, ještě za účinnosti zákona č. 40/1964 Sb. („starý občanský zákoník“). Bohužel není výjimkou ani to, že takto uzavřená smlouva je z nějakého důvodu neplatná.

Probíhá spor o platnost výpovědi a vy nevíte, jestli chtít po okupantovi bytu nájemné nebo bezdůvodné obohacení. Řešením je přerušení řízení o zaplacení.

Řešit situaci, kdy nájemce odmítá opustit váš byt, je vždy obtížné. Frank Bold Advokáti proto přináší několik tipů, které můžete využít.

Právní úprava nájmu bytu je obsažena v zákoně č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění (dále jen „občanský zákoník“), a to konkrétně v jeho ustanoveních §§ 2235 a násl. Problematiku skončení nájmu bytu pak zejména v ustanoveních § 2285 a násl. občanského zákoníku.

... aneb když se princip pacta sunt servanda obrátí proti jedné ze smluvních stran. Při vzniku a ukončení nájemního vztahu je třeba mít na paměti určité náležitosti, jejichž nesplnění může mít neblahé právní (nemluvě o morálních) důsledky.

Dne 1. 7. 2020 nabyla účinnosti novela občanského zákoníku, která si zaslouží pozornost jak developerů, tak i vlastníků bytů. Novela podstatným způsobem zasahuje do úpravy bytového spoluvlastnictví, změny se ale týkají i předkupního práva podílových spoluvlastníků, které se značně omezí, a nájmu bytů, kde bude nově možné sjednat smluvní pokutu, byť v omezeném rozsahu.

Praha 2. dubna (ČTK) - Návrh ministerstva pro místní rozvoj (MMR), podle kterého nesmí nájemník dostat výpověď z bytu, jestliže v důsledku koronavirové krize není schopen platit své závazky, je nepřijatelný. Je to nebezpečný precedens přemrštěného vládního opatření v době krize. Jde o přenesení odpovědnosti státu na náhodně vybranou, a tedy diskriminovanou skupinu vlastníků bytových nemovitostí. V prohlášení, které má ČTK k dispozici, to dnes uvedlo Občanské sdružení majitelů domů v ČR.

Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „Obč. zák.“), zakotvil v ust. § 2239 zákaz ujednání ukládajícího nájemci povinnost zaplatit pronajímateli smluvní pokutu a rovněž povinnost, která je vzhledem k okolnostem zjevně nepřiměřená. Zákaz sjednání smluvní pokuty se dle nejnovější judikatury Nejvyššího soudu České republiky vztahuje i na sjednání smluvních úroků z prodlení.[1]

Po pěti letech účinnosti zákona č. 89/2012, občanského zákoníku (dále „o.z.“), začíná Nejvyšší soud pravidelně zaujímat své výkladové postoje k nové civilní legislativě. Předmětem tohoto zamyšlení je kritická analýza dvou zdánlivě nesouvisejících rozhodnutí tuzemské nejvyšší soudní instance. Zároveň se jedná o dva právně relevantní příběhy, které snad mohou někomu zpříjemnit prosluněné letní dny.