Odpojení neplatičů od teplé vody a topení
Nejvyšší soud podpořil postup SVJ, který vlastníka jednotky (neplatiče) odstřihl od teplé vody a topení. Byl by takový postup možný i v případě neplatícího nájemce?
SVJ na shromáždění vlastníků rozhodlo, že dlouhodobým neplatičům (alespoň 3 měsíce) bude odpojena teplá voda a přívod tepla, a to na náklady takového neplatiče.
Následně se na soud obrátil vlastník jednotky, který v dražbě koupil jednotku, která pro neplacení příspěvků na správu domu a záloh na služby byla ze strany SVJ odpojena od jejich poskytování. Nový vlastník byl obchodní společností personálně propojenou s předešlým vlastníkem a domáhal se soudně opětovného připojení. SVJ opětovné připojení podmiňovalo úhradou dlužných částek.
Nejvyšší soud konstatoval, že SVJ je právnická osoba založená za účelem správy domu a pozemku. Co vše zahrnuje správa domu a pozemku, vymezuje zejména § 1189 občanského zákoníku, jde o souhrn oprávnění týkajících se v zásadě společných částí nemovité věci. Pod správu domu ve smyslu § 1189 občanského zákoníku nelze zahrnout povinnost SVJ zajistit vlastníkovi jednotky plný a nerušený výkon práv spojených s užíváním bytu.
SVJ může v souladu se zákonem č. 67/2013 Sb. poskytovat vlastníkovi jednotky služby a rozhodnout o rozsahu jejich poskytování, nicméně zákon ji neukládá povinnost služby poskytovat.
Nejvyšší soud konstatoval, že pokud SVJ nemá zákonnou povinnost služby poskytovat, může rovněž rozhodnout o tom, že nebude služby neplatičům poskytovat.
V případě nájemního vztahu je však situace jiná. V souladu s § 2205 písm. c) a § 2243 občanského zákoníku je pronajímatel povinen zajistit nájemci nerušené užívání po celou dobu trvání nájmu, tj. pronajímatel nemůže podmiňovat splnění povinnosti zajistit nájemci služby plněním povinnosti nájemce, tedy ani v případě neplacení nemůže nájemci přerušit nebo omezit poskytování služeb. V případě, že nájemce nesplní svoji povinnost platit zálohy na poskytování služeb, může pronajímatel tyto dlužné částky vymáhat nebo může nájemci nájem vypovědět.
Zdroj: Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 2. 2024, sp. zn. 26 Cdo 3535/2022
Další články
Je výběr fotbalové sestavy obchodní vedení? K návratu Tomáše Chorého do Slavie v kontextu limitů akcionářských pokynů
Lze akcionářským příkazem rozhodnout o tom, kdo bude hrát v A-týmu? Případ Tomáše Chorého, kterého majitel Slavie v létě vrátil do kádru, otevírá otázku limitů pokynů akcionáře statutárnímu orgánu – i toho, kdo nese důsledky, když se takové rozhodnutí nepovede.
EU KIDS ACT – konec digitálního divokého západu a nastavení pravidel pro ochranu dětí
EU KIDS Act přináší nová pravidla ochrany dětí na internetu. Jak ovlivní sociální sítě, ověřování věku, umělou inteligenci a odpovědnost digitálních platforem?
Velké firmy mají do 2. listopadu poprvé přiznat globální minimální daň. Státu ale tolik peněz nepřinese
Velké nadnárodní i ryze české skupiny podniků musí do pondělí 2. listopadu vůbec poprvé podat přiznání k takzvané dorovnávací dani, známé také jako globální minimální daň. Ta má zajistit, aby velké firmy odváděly ze zisku alespoň 15 % v každé zemi, kde působí, a připravit tak daňové ráje o jejich hlavní lákadlo.
Předmanželské smlouvy a jejich alternativy: svěřenské a nadační fondy jako nástroj ochrany majetku v manželství
Předmanželská smlouva bývá první – a často jedinou – odpovědí na otázku, jak ochránit majetek při vstupu do manželství. Je to odpověď legitimní, avšak zpravidla jen dílčí. Smluvený režim totiž míří především na jediný scénář: zánik manželství a vypořádání majetku mezi manžely. Řadu situací, kvůli nimž lidé ochranu majetku vůbec zvažují, přitom řešit nedokáže. Právě tam nabízejí svěřenské a nadační fondy koncepčně odlišné a v mnoha ohledech účinnější řešení.
Podezření se nepotvrdilo: Kdy oznamovatel zůstává chráněn?
Zaměstnanec upozorní na podezřelou platbu. Po prověření se ukáže, že žádné peníze nezmizely. Spor tím ale nemusí skončit: zaměstnavatel začne řešit, zda mu pracovník bezdůvodně nepoškodil pověst.
