Odpojení neplatičů od teplé vody a topení
Nejvyšší soud podpořil postup SVJ, který vlastníka jednotky (neplatiče) odstřihl od teplé vody a topení. Byl by takový postup možný i v případě neplatícího nájemce?
SVJ na shromáždění vlastníků rozhodlo, že dlouhodobým neplatičům (alespoň 3 měsíce) bude odpojena teplá voda a přívod tepla, a to na náklady takového neplatiče.
Následně se na soud obrátil vlastník jednotky, který v dražbě koupil jednotku, která pro neplacení příspěvků na správu domu a záloh na služby byla ze strany SVJ odpojena od jejich poskytování. Nový vlastník byl obchodní společností personálně propojenou s předešlým vlastníkem a domáhal se soudně opětovného připojení. SVJ opětovné připojení podmiňovalo úhradou dlužných částek.
Nejvyšší soud konstatoval, že SVJ je právnická osoba založená za účelem správy domu a pozemku. Co vše zahrnuje správa domu a pozemku, vymezuje zejména § 1189 občanského zákoníku, jde o souhrn oprávnění týkajících se v zásadě společných částí nemovité věci. Pod správu domu ve smyslu § 1189 občanského zákoníku nelze zahrnout povinnost SVJ zajistit vlastníkovi jednotky plný a nerušený výkon práv spojených s užíváním bytu.
SVJ může v souladu se zákonem č. 67/2013 Sb. poskytovat vlastníkovi jednotky služby a rozhodnout o rozsahu jejich poskytování, nicméně zákon ji neukládá povinnost služby poskytovat.
Nejvyšší soud konstatoval, že pokud SVJ nemá zákonnou povinnost služby poskytovat, může rovněž rozhodnout o tom, že nebude služby neplatičům poskytovat.
V případě nájemního vztahu je však situace jiná. V souladu s § 2205 písm. c) a § 2243 občanského zákoníku je pronajímatel povinen zajistit nájemci nerušené užívání po celou dobu trvání nájmu, tj. pronajímatel nemůže podmiňovat splnění povinnosti zajistit nájemci služby plněním povinnosti nájemce, tedy ani v případě neplacení nemůže nájemci přerušit nebo omezit poskytování služeb. V případě, že nájemce nesplní svoji povinnost platit zálohy na poskytování služeb, může pronajímatel tyto dlužné částky vymáhat nebo může nájemci nájem vypovědět.
Zdroj: Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 2. 2024, sp. zn. 26 Cdo 3535/2022
Další články
NIS2 v praxi: nový zákon o kybernetické bezpečnosti dopadne na tisíce firem, které to zatím netuší
Zákon č. 264/2025 Sb., o kybernetické bezpečnosti (ZoKB), který do českého práva přenáší evropskou směrnici NIS2, nabyl účinnosti 1. listopadu 2025. Pro veřejnost i pro řadu firem jde stále o právní úpravu „někde na okraji”. Čísla ale ukazují něco jiného: nový zákon zasáhne řádově patnáctkrát více subjektů než předchozí úprava a mnohé z nich zatím nevědí, že mezi ně patří.
Transparentní odměňování v Česku má zpoždění, firmám bez jasného systému přesto hrozí pokuty i doplacení mezd
Česko má podle Eurostatu jeden z nejvyšších rozdílů v odměňování žen a mužů v EU – gender pay gap dosahuje okolo 18 %. Evropská pravidla pro transparentní odměňování, jejichž cílem je narovnat informační asymetrii na pracovním trhu a dlouhodobě tak přispět i ke zmenšení rozdílu ve mzdách mužů a žen, však nabrala v České republice zpoždění.
Kdy je možné sáhnout po jinak urážlivých označeních?
Tento článek shrnuje nedávný rozsudek Evropského soudu pro lidská práva (ESLP) v kauze Mortensen proti Dánsku, který může sehrát roli v dalším řešení obdobných případů na ochranu osobnosti, zejména pokud se jedná o působení na sociálních sítích, předchozího jednání poškozeného a reálných základů pro hodnotící úsudek.
Budoucnost dokazování před soudy v době AI
Umělá inteligence změní soudní proces. Je možné dnes považovat digitální důkazy za věrohodné? Výzvy pro justici v době AI.
Hledá se lék na problémy stavebního řízení… pomůže připravovaná novela stavebního zákona 2026? (2. část)
Personální krize, vedlejší agenda i neúplná odůvodnění. Jaké jsou hlavní důvody pomalých stavebních řízení a které z nich má šanci chystaná novela reálně napravit? Druhý díl miniseriálu se zaměřuje na systémové i procesní překážky na stavebních úřadech.
