Odpojení neplatičů od teplé vody a topení
Nejvyšší soud podpořil postup SVJ, který vlastníka jednotky (neplatiče) odstřihl od teplé vody a topení. Byl by takový postup možný i v případě neplatícího nájemce?
SVJ na shromáždění vlastníků rozhodlo, že dlouhodobým neplatičům (alespoň 3 měsíce) bude odpojena teplá voda a přívod tepla, a to na náklady takového neplatiče.
Následně se na soud obrátil vlastník jednotky, který v dražbě koupil jednotku, která pro neplacení příspěvků na správu domu a záloh na služby byla ze strany SVJ odpojena od jejich poskytování. Nový vlastník byl obchodní společností personálně propojenou s předešlým vlastníkem a domáhal se soudně opětovného připojení. SVJ opětovné připojení podmiňovalo úhradou dlužných částek.
Nejvyšší soud konstatoval, že SVJ je právnická osoba založená za účelem správy domu a pozemku. Co vše zahrnuje správa domu a pozemku, vymezuje zejména § 1189 občanského zákoníku, jde o souhrn oprávnění týkajících se v zásadě společných částí nemovité věci. Pod správu domu ve smyslu § 1189 občanského zákoníku nelze zahrnout povinnost SVJ zajistit vlastníkovi jednotky plný a nerušený výkon práv spojených s užíváním bytu.
SVJ může v souladu se zákonem č. 67/2013 Sb. poskytovat vlastníkovi jednotky služby a rozhodnout o rozsahu jejich poskytování, nicméně zákon ji neukládá povinnost služby poskytovat.
Nejvyšší soud konstatoval, že pokud SVJ nemá zákonnou povinnost služby poskytovat, může rovněž rozhodnout o tom, že nebude služby neplatičům poskytovat.
V případě nájemního vztahu je však situace jiná. V souladu s § 2205 písm. c) a § 2243 občanského zákoníku je pronajímatel povinen zajistit nájemci nerušené užívání po celou dobu trvání nájmu, tj. pronajímatel nemůže podmiňovat splnění povinnosti zajistit nájemci služby plněním povinnosti nájemce, tedy ani v případě neplacení nemůže nájemci přerušit nebo omezit poskytování služeb. V případě, že nájemce nesplní svoji povinnost platit zálohy na poskytování služeb, může pronajímatel tyto dlužné částky vymáhat nebo může nájemci nájem vypovědět.
Zdroj: Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 2. 2024, sp. zn. 26 Cdo 3535/2022
Další články
DPH při dovozu zboží přes jiný stát EU: kde vzniká daňová povinnost
Jak se uplatňuje DPH při dovozu zboží z třetích zemí přes jiný stát EU než je místo skutečné spotřeby a jaké povinnosti mají dovozce a konečný odběratel? Rozhodující pro DPH není místo dovozu, ale místo skutečné spotřeby.
Možnosti využití AI v právní praxi
Dnes budu hovořit o tom, jakým způsobem využívám umělou inteligenci při své právní praxi. Proberu jednotlivé nástroje, které lze použít, a také standardní postup k docílení správného výsledku. Ještě před tím je možná dobré se zeptat, proč bychom právě umělou inteligenci měli používat.
Evropská komise představila návrh nových pokynů pro posuzování fúzí
Evropská komise dne 30. dubna 2026 zveřejnila návrh nových pokynů pro posuzování fúzí („Merger Guidelines“, dále jen „Pokyny“). Jedná se o nejrozsáhlejší revizi evropských pravidel pro kontrolu spojování soutěžitelů za posledních dvacet let.
Švarcsystém pod drobnohledem inspekce práce
Co odhalily kontroly inspekce práce v letech 2024–2025? Pokuty v milionech, neohlášené kontroly a sektory, kde inspektoři hledají nejčastěji.
Autonomní zbraňové systémy: Kdo odpovídá za chybu?
Autonomní zbraňový systém může po aktivaci sám vyhledat objekt odpovídající předem nastavenému cílovému profilu a použít proti němu sílu. Člověk přitom nemusí předem znát konkrétní cíl, přesné místo ani okamžik zásahu. Právě tím se takový systém liší od běžného dálkově ovládaného dronu, u něhož konkrétní cíl zpravidla vybírá operátor. Právní otázka tedy nezní, zda o likvidaci cíle „rozhodl“ stroj, ale kdo rozhodl o vývoji, nastavení a nasazení systému, jaké měl informace a zda mohl jeho působení ovlivnit.




