Odpojení neplatičů od teplé vody a topení
Nejvyšší soud podpořil postup SVJ, který vlastníka jednotky (neplatiče) odstřihl od teplé vody a topení. Byl by takový postup možný i v případě neplatícího nájemce?
SVJ na shromáždění vlastníků rozhodlo, že dlouhodobým neplatičům (alespoň 3 měsíce) bude odpojena teplá voda a přívod tepla, a to na náklady takového neplatiče.
Následně se na soud obrátil vlastník jednotky, který v dražbě koupil jednotku, která pro neplacení příspěvků na správu domu a záloh na služby byla ze strany SVJ odpojena od jejich poskytování. Nový vlastník byl obchodní společností personálně propojenou s předešlým vlastníkem a domáhal se soudně opětovného připojení. SVJ opětovné připojení podmiňovalo úhradou dlužných částek.
Nejvyšší soud konstatoval, že SVJ je právnická osoba založená za účelem správy domu a pozemku. Co vše zahrnuje správa domu a pozemku, vymezuje zejména § 1189 občanského zákoníku, jde o souhrn oprávnění týkajících se v zásadě společných částí nemovité věci. Pod správu domu ve smyslu § 1189 občanského zákoníku nelze zahrnout povinnost SVJ zajistit vlastníkovi jednotky plný a nerušený výkon práv spojených s užíváním bytu.
SVJ může v souladu se zákonem č. 67/2013 Sb. poskytovat vlastníkovi jednotky služby a rozhodnout o rozsahu jejich poskytování, nicméně zákon ji neukládá povinnost služby poskytovat.
Nejvyšší soud konstatoval, že pokud SVJ nemá zákonnou povinnost služby poskytovat, může rovněž rozhodnout o tom, že nebude služby neplatičům poskytovat.
V případě nájemního vztahu je však situace jiná. V souladu s § 2205 písm. c) a § 2243 občanského zákoníku je pronajímatel povinen zajistit nájemci nerušené užívání po celou dobu trvání nájmu, tj. pronajímatel nemůže podmiňovat splnění povinnosti zajistit nájemci služby plněním povinnosti nájemce, tedy ani v případě neplacení nemůže nájemci přerušit nebo omezit poskytování služeb. V případě, že nájemce nesplní svoji povinnost platit zálohy na poskytování služeb, může pronajímatel tyto dlužné částky vymáhat nebo může nájemci nájem vypovědět.
Zdroj: Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 2. 2024, sp. zn. 26 Cdo 3535/2022
Další články
Ústavní soud ve třetím roce čtvrté dekády
Ústavní soud vstupuje do své čtvrté dekády jako stabilní instituce, která staví na pestrosti, pracovitosti, předvídatelnosti i pokoře svých soudců. Navzdory rostoucímu tlaku a zpochybňování ze strany politické scény zůstává nezávislým strážcem ústavnosti, jehož nejsilnější ochranou je trvající důvěra veřejnosti.
Když voda poškodí bytový dům: Kdy platí soused, kdy SVJ a kdy pojišťovna
Voda patří v bytových domech mezi nejčastější příčiny škod. Někdy za nimi stojí prasklá přívodní hadička k pračce, jindy netěsnící baterie, havárie společných rozvodů nebo přívalový déšť, který zaplaví sklepy a technické zázemí domu. Následky bývají v každém z těchto případů podobné: poškozené zdi, zničené vybavení, sousedské spory a náklady, které mohou rychle narůst do desítek i stovek tisíc korun.
Implementace směrnice o platformové práci: znaky závislé práce, právní domněnka a algoritmické řízení (3. část)
V návaznosti na předchozí dva díly analyzuje tento článek otázku pracování doby a osobního výkonu práce, jakož i otázku metodiky související s návrhem zákona.
EET 2.0: na čem vůbec stojí slibovaných 14 miliard?
Schválení EET 2.0 Poslaneckou sněmovnou znovu rozvířilo ostrou debatu o skutečném fiskálním přínosu evidence tržeb a právní jistotě českých podnikatelů. Jaké jsou rozpočtové odhady Ministerstva financí i nezávislých ekonomů?
Outsourcing mzdové agendy: odpovědnost zůstává zaměstnavateli, smluvní ochrana ale může být silnější
Outsourcing mezd nepřenáší veřejnoprávní odpovědnost zaměstnavatele na dodavatele. To ale samo o sobě není argumentem proti outsourcingu. Rozhodující je, jak je nastavena smlouva, odpovědnost dodavatele, pojistné krytí a předávání podkladů. Právě zde může mít externí model oproti internímu zpracování významnou výhodu: prostor pro náhradu škody není omezen pracovněprávním limitem zaměstnance, ale je předmětem smluvního vyjednávání.
