nemovitosti

Následující článek reaguje na rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 13. 6. 2023, sp. zn. 33 Cdo 1507/2022.

Všichni pronajímatelé mohou slavit.

Následující článek reaguje na rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 13. 6. 2023, sp. zn. 33 Cdo 1507/2022.

Výhrada odděleného vlastnictví ke strojům a jiným zařízením je jedním z méně známých institutů občanského zákoníku[1] (dále jen „OZ“). Tento právní nástroj prolamuje tzv. superficiální zásadu, která stanoví, že stavby a vše, co je pevně spojeno s pozemkem, jako například objekty zapuštěné do země nebo připevněné na zdech, je považováno za součást pozemku.

V roce 2021 schválil Parlament v rámci rekodifikace veřejného stavebního práva nový stavební zákon č. 283/2021 Sb. a s ním související tzv. změnový zákon č. 284/2021 Sb.

Nejvyšší soud podpořil postup SVJ, který vlastníka jednotky (neplatiče) odstřihl od teplé vody a topení. Byl by takový postup možný i v případě neplatícího nájemce?

Pojem „funkčně související pozemky“ není bohužel v českém právním řádu definován zákonným předpisem a nemá tak v praxi jednoznačný právní výklad.

Pozemkové úpravy jsou způsobem omezení vlastnického práva k pozemku.

V poslední době se v praxi setkáváme s různým výkladem pojmů „zástavce“ a „zástavní dlužník“. A přestože se tyto pojmy mohou na první pohled zdát podobné, každý z nich má svůj specifický význam a roli v rámci institutu zástavního práva dle občanského zákoníku. Přitom právě správné pochopení a rozlišení těchto pojmů je nezbytné pro efektivní aplikaci zástavního práva a ochranu práv všech zúčastněných stran.

Mgr. Vlastimil Diviš vedoucí odboru Právní služby ve společnosti ČEPS, a.s. a odborník na právo nemovitostí a stavební a energetické právo zodpověděl 5 otázek.