Máte v bytě neplatiče a nevíte, jak se jej snadno zbavit?
Nově už by situace s problémovými nájemníky nemusela být problém, a to díky rozkazu k vyklizení.
V Poslanecké sněmovně aktuálně leží návrh zákona o podpoře bydlení, který zavádí do občanského soudního řádu nový institut – tzv. rozkaz k vyklizení. Tento institut by měl efektivněji řešit situace s problémovými nájemníky, kteří neplní své povinnosti z nájemní smlouvy, ale přesto nadále užívají nemovitost bez právního důvodu.
Nové rozkazní řízení bude možné zahájit na návrh žalobce, který musí unést důkazní břemeno. Žalobce – původní pronajímatel – bude muset doložit své vlastnické právo k nemovitosti, prokázat, že žalovaný nemá k nemovitosti platný právní důvod a již není oprávněn ji užívat (např. dodat výpověď z nájmu nebo prokázat, že nájemní doba již uplynula). Dále bude žalobce povinen doložit, že písemně vyzval bývalého nájemce k vyklizení nemovitosti alespoň 14 dní před podáním návrhu.
Největší výhodou rozkazního řízení je, že probíhá bez nařízení soudního jednání. Po zhodnocení předložených důkazů může soud vydat rozkaz k vyklizení, ve kterém uloží žalovanému povinnost do 15 dnů od doručení rozkazu vyklidit nemovitost a uhradit náklady. Žalovaný má možnost do 15 dnů od doručení podat proti rozkazu odpor, kterým se rozkaz ruší a zahájí se standardní soudní řízení se všemi jeho běžnými náležitostmi.
Pokud odpor podán nebude a žalovaný nesplní svou povinnost dobrovolně, nabývá rozkaz účinků pravomocného a vykonatelného rozsudku a stává se tak exekučním titulem, který je podkladem pro zahájení exekuce.
Je však důležité zdůraznit, že se k dnešnímu dni stále jedná pouze o připravovaný návrh zákona, resp. jeho novely. Bude proto vhodné sledovat průběh legislativního procesu a zda nakonec rozkaz k vyklizení bude skutečně zakotven v českém právním řádu v podobě, v jaké je nyní navrhován. Pokud by tomu tak bylo, lze tento institut považovat za správný krok v boji proti tzv. neplatičům.
Další články
Participační práva dětí, aneb „ty nevíš, co je pro tebe dobré“ podruhé
Rozsudek Nejvyššího správního soudu z prosince 2025 vyjasňuje limity participačních práv dětí v opatrovnických řízeních. Zdůrazňuje, že smyslem pohovoru není dítě přesvědčovat, ale citlivě porozumět jeho názoru a respektovat jeho prožívání.
Evropská unie rozšiřuje regulaci AI. Obsah generovaný nebo upravený umělou inteligencí musí být pro uživatele rozpoznatelný
Jednou z nejzásadnějších změn v oblasti regulace AI budou nová pravidla transparentnosti, která vstoupí v účinnost 2. srpna 2026. Zavádějí povinnost jakýkoli AI obsah označit, informovat o deepfakes a upozornit uživatele, pokud komunikuje s umělou inteligencí.
Svěřenské fondy v realitních transakcích: Transparentní evidence skutečných majitelů versus limity AML prověrky
Využívání institutu svěřenských fondů zažívá v České republice v posledních letech dynamický nárůst, a to nejen jako nástroj pro správu rodinného majetku (family office) či mezigenerační transfer, ale stále častěji i jako entita vystupující v roli investora na realitním trhu. Pro realitní zprostředkovatele a další povinné osoby však toto uspořádání představuje značnou výzvu v oblasti Anti-Money Laundering (AML) procesů.
Maximální ceny pohonných hmot vyhlašované Ministerstvem financí
Ministerstvo financí od 8. dubna tohoto roku vyhlašuje v reakci na aktuální situaci na světových trzích a v návaznosti na to na domácím trhu každý pracovní den maximální ceny pohonných hmot na následující den, v případě vyhlášení v pátek na následující víkend a pondělí. Jaký je právní základ tohoto jeho počínání?
Česká republika rozšiřuje povinný screening zahraničních investic
Zahraniční investoři zvažující vstup do cílových společností aktivních na českém trhu by měli věnovat pozornost zásadní změně v oblasti prověřování zahraničních investic (FDI). Od 1. listopadu 2025 se v důsledku novely zákona o prověřování zahraničních investic výrazně rozšířil okruh transakcí, které podléhají povinné notifikaci a schválení ze strany Ministerstva průmyslu a obchodu. Povinnému screeningu budou nově častěji podléhat investice zejména v digitálním, technologickém, zdravotnickém či energetickém sektoru.




