Máte v bytě neplatiče a nevíte, jak se jej snadno zbavit?
Nově už by situace s problémovými nájemníky nemusela být problém, a to díky rozkazu k vyklizení.
V Poslanecké sněmovně aktuálně leží návrh zákona o podpoře bydlení, který zavádí do občanského soudního řádu nový institut – tzv. rozkaz k vyklizení. Tento institut by měl efektivněji řešit situace s problémovými nájemníky, kteří neplní své povinnosti z nájemní smlouvy, ale přesto nadále užívají nemovitost bez právního důvodu.
Nové rozkazní řízení bude možné zahájit na návrh žalobce, který musí unést důkazní břemeno. Žalobce – původní pronajímatel – bude muset doložit své vlastnické právo k nemovitosti, prokázat, že žalovaný nemá k nemovitosti platný právní důvod a již není oprávněn ji užívat (např. dodat výpověď z nájmu nebo prokázat, že nájemní doba již uplynula). Dále bude žalobce povinen doložit, že písemně vyzval bývalého nájemce k vyklizení nemovitosti alespoň 14 dní před podáním návrhu.
Největší výhodou rozkazního řízení je, že probíhá bez nařízení soudního jednání. Po zhodnocení předložených důkazů může soud vydat rozkaz k vyklizení, ve kterém uloží žalovanému povinnost do 15 dnů od doručení rozkazu vyklidit nemovitost a uhradit náklady. Žalovaný má možnost do 15 dnů od doručení podat proti rozkazu odpor, kterým se rozkaz ruší a zahájí se standardní soudní řízení se všemi jeho běžnými náležitostmi.
Pokud odpor podán nebude a žalovaný nesplní svou povinnost dobrovolně, nabývá rozkaz účinků pravomocného a vykonatelného rozsudku a stává se tak exekučním titulem, který je podkladem pro zahájení exekuce.
Je však důležité zdůraznit, že se k dnešnímu dni stále jedná pouze o připravovaný návrh zákona, resp. jeho novely. Bude proto vhodné sledovat průběh legislativního procesu a zda nakonec rozkaz k vyklizení bude skutečně zakotven v českém právním řádu v podobě, v jaké je nyní navrhován. Pokud by tomu tak bylo, lze tento institut považovat za správný krok v boji proti tzv. neplatičům.
Další články
Korekce místo první sankce? Návrh nového institutu ve správním trestání
Správní trestání zpravidla vychází z toho, že zjistí-li správní orgán přestupek, zahájí řízení, v němž rozhodne o odpovědnosti a případném správním trestu. Tento model chrání legalitu i rovnost. Vedle úmyslného, nebezpečného nebo opakovaného jednání však existují první, objektivně drobná a rychle napravitelná pochybení, zejména v evidenčních a oznamovacích povinnostech.
Obstrukce dlužníka v insolvenci jako trestný čin – možnost obrany věřitelů
Dlužník 11 let blokoval insolvenci námitkami podjatosti a žalobami. Nejvyšší soud potvrdil: jde o trestný čin. Co to znamená pro věřitele?
Česko zásadně mění přístup k trestání korporací. Místo odsouzení umožní dohodu „bez škraloupu“, stejně jako na Západě
Trestně odpovědné jsou v Česku už pár let nejenom fyzické osoby, ale i ty právnické. Od července 2026 se přitom výrazně rozšiřují možnosti řešení firemní trestní odpovědnosti.
Chybné nebo neexistující odůvodnění jako důvod nepřezkoumatelnosti správního rozhodnutí
Odůvodnění správního rozhodnutí není úřední formalita ani prostor pro mechanické převyprávění spisu. Je to část rozhodnutí, v níž musí být rozpoznatelné, proč správní orgán dospěl právě k danému výroku.
Způsobilost nezletilého právně jednat
Pokud položíme otázku, zda si nezletilý může bez zastoupení rodičem koupit zmrzlinu, bude nejspíše obvyklá odpověď ano. Při otázce za uzavření smlouvy o úvěru na milion korun bude naopak obvyklá odpověď ne. Je však celá řada různých právních jednání a velké rozmezí nezletilosti, kde bude již odpověď složitější. Může nezletilý ve věku 16 let uzavřít smlouvu s psychoterapeutem nebo advokátem? Může nezletilý ve věku 14 let sám oslovit neziskovou organizaci pro pomoc a uzavřít s ní smlouvu o sociální službě?




