Články s tagem: exekuční řád

Provedení exekuce představuje v právních řádech většiny vyspělých zemí klíčový prvek zajištění účinnosti soudní ochrany. Rozsudek, který nelze vykonat, postrádá praktickou hodnotu a ohrožuje samu podstatu principu právního státu. Výkon rozhodnutí, respektive exekuce, proto tvoří nedílnou součást civilního procesu a je výrazem rovnováhy mezi právem oprávněného na uspokojení své pohledávky a ochranou základních práv povinného.

Exekuční právo se musí neustále vyvíjet v reakci na společenské a technologické změny. Specifika 21. století – digitalizace financí, globalizace platforem, nové formy majetku i života ve virtuálním prostoru – kladou na vymahatelnost práva zcela nové nároky.

Případů, kdy dojde k prodeji auta postiženého exekucí, je stále spousta.

Dne 1. října 2024 nabyl účinnosti zákon č. 252/2024 Sb., kterým se výrazně novelizoval především insolvenční zákon. Vedle toho ale také obsahuje i dílčí úpravu OSŘ a EŘ. Zejména pak ve vztahu k plátcům mzdy a jiných příjmů povinného, ale také postupu exekutora při rozesílání výzvy podle § 46 EŘ.

Náklady exekuce, téma, které se táhne exekuční praxí jako červená nit. Turbulentní legislativa doprovázená pestrou, často rozporuplnou rozhodovací praxí ústí dokonce v řadu kárných žalob a následných rozhodnutí.

Cílem tohoto článku je kompilace současného stavu právní úpravy právního postavení zaměstnanců soudního exekutora. Jako výzkumnou otázku tohoto článku si tedy lze položit, jaké jsou zásadní rozdíly v případě právního postavení koncipienta, kandidáta, vykonavatele a dalších zaměstnanců soudního exekutora. V článku bude vycházeno jak z primárních pramenů, tedy z právních předpisů a rozhodnutí obecných soudů a Ústavního soudu, tak z odborné literatury.

Cílem tohoto článku je kompilace současného stavu právní úpravy právního postavení zaměstnanců soudního exekutora. Jako výzkumnou otázku tohoto článku si tedy lze položit, jaké jsou zásadní rozdíly v případě právního postavení koncipienta, kandidáta, vykonavatele a dalších zaměstnanců soudního exekutora. V článku bude vycházeno jak z primárních pramenů, tedy z právních předpisů a rozhodnutí obecných soudů a Ústavního soudu, tak z odborné literatury.

Jednou ze změn zavedenou tzv. konfuzní novelou je zastavování exekucí po šesti letech. Ačkoli se to na první pohled nejeví zřejmé, došlo tím k jedné z největších systémových změn v exekučním právu s daleko systémovějšími dopady, než kdybychom milostivá léta počítali na desítky.

Manželské majetkové právo je upraveno v ustanoveních § 708-753 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „obč. zák.“), kdy ustanovení § 708 obč. zák. explicitně stanovuje, že to, co manželům náleží, má majetkovou hodnotu a není vyloučeno z právních poměrů, je součástí společného jmění manželů.

Manželské majetkové právo je upraveno v ustanoveních § 708-753 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „obč. zák.“), kdy ustanovení § 708 obč. zák. explicitně stanovuje, že to, co manželům náleží, má majetkovou hodnotu a není vyloučeno z právních poměrů, je součástí společného jmění manželů.

V průběhu pandemie koronaviru se řada aktivit přemístila do digitálního světa. Společnosti a úřady přesouvaly své zaměstnance na homeoffice, schůzky a vzdělávací akce do virtuálního prostoru a majetkové hodnoty do kryptosvěta.

Vlastnické právo je jedním ze základních lidských práv garantovaných Listinou základních práv a svobod.

Vlastnické právo je jedním ze základních lidských práv garantovaných Listinou základních práv a svobod.

Praha 28. října (ČTK) - V Česku začíná takzvané milostivé léto pro dlužníky. Lidé, kteří mají exekuci kvůli dluhům u veřejných institucí, se mohou do 28. ledna snadněji oddlužit.

Podstatou veřejnoprávního milostivého léta je osvobození fyzických osob od placení veškerých dalších pohledávek přesahující zaplacenou jistinu v exekučním řízení a nákladů exekuce nad zaplacenou částku 750 Kč.

Praha 7. července (ČTK) - Dlouhodobě bezvýsledné exekuce by se mohly v Česku od roku 2023 zastavovat. Počítá s tím novela exekučního řádu, kterou dnes schválili poslanci se senátními úpravami.

Ústavně právní výbor Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR se po několika odkladech a zdrženích konečně dne 23. 9. 2020 dostal k projednání novely občanského soudního řádu a exekučního řádu (sněmovní tisk č. 545), jejímž nosným tématem mělo být zavedení koncentrace řízení nebo případně teritoriality soudních exekutorů.

Vláda v úterý schválila návrh zákona o některých opatřeních ke zmírnění dopadů epidemie koronaviru SARS CoV-2 na osoby účastnící se soudního řízení, poškozené, oběti trestných činů a právnické osoby a o změně insolvenčního zákona a exekučního řádu a uložila ministryni spravedlnosti vypracovat konečné znění vládního návrhu zákona. Vedle prominutí zmeškání lhůt, úlev v insolvenčním řízení a jednání statutárních orgánů právnických osob návrh zavádí povinné zastavování exekucí.

Ačkoliv zákonodárce připustil účast nejudikované pohledávky, pokud jde o přihlášku, pro provedení rozvrhu, a tedy její reálné uspokojení vyžaduje, aby šlo již o pohledávku vykonatelnou. Je to právně teoreticky správné řešení, ovšem vyvolává to nutné procesní odchylky, pokud je konán rozvrh ve chvíli, kdy pohledávka ještě není judikovanou.

V krátkém textu jsou zmíněny novely právních předpisů z roku 2017 s dopadem pro exekuční řízení. Objasňují se příčiny úpravy, očekávaná aplikační praxe a výklad s důrazem na intertemporální působnost.

V pondělí 1. července letošního roku vláda schválila návrh ministryně spravedlnosti Marie Benešové na komplexní novelizaci občanského exekučního řádu, jejímž cílem má být řešení problematiky vícečetných exekucí.

Volné uvážení exekučního soudu v otázce výběru osoby exekutora založené na hospodárnosti a efektivitě řízení nelze v praxi realizovat, neboť jde o hodnocení značně subjektivní a často i nepřezkoumatelné. Exekuční soud ve fázi vydávání pověření exekutora nemá k dispozici exekuční spisy exekutorů.

Tímto příspěvkem si dovolím shrnout mé postřehy, zkušenosti a praktické připomínky k legislativním úvahám nad rozšiřováním podmínek pro spojování exekucí soudními exekutory. Není žádným tajemstvím, že problematika spojování exekucí je v souvislosti s tématem vícečetných exekucí stále aktuální.

Přirozenou ambicí úvah de lege ferenda jsou pokusy nastínit inovátorský pohled na možnosti úpravy rigidního charakteru nebo na dlouhodobě zavedené postupy. Důvody vyvolávající potřebu úvahy de lege ferenda jsou zejména uvědomění si nedostatečnosti dosavadní úpravy, poznatky odborníků získané aplikační praxí nebo pozitivní zkušenosti ze zahraniční či příbuzné právní úpravy.

Praha 21. listopadu (ČTK) - Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) chce, aby ministr spravedlnosti Robert Pelikán (ANO) rychle předložil do vlády návrh insolvenčního zákona, exekučního řádu a zákona o bezplatné právní pomoci. Podle něj jsou důležité, protože mohou pomoci lidem v obtížné životní situaci. Premiér také uvedl, že Pelikánův příchod na ministerstvo urychlil práci úřadu, kde bylo zpočátku volebního období pomalé tempo práce. Pelikán v březnu 2015 vystřídal Helenu Válkovou (ANO).