Jak ulevit soudům a přitom vyřídit mnoho pohledávek v krátkém čase?
Přirozenou ambicí úvah de lege ferenda jsou pokusy nastínit inovátorský pohled na možnosti úpravy rigidního charakteru nebo na dlouhodobě zavedené postupy. Důvody vyvolávající potřebu úvahy de lege ferenda jsou zejména uvědomění si nedostatečnosti dosavadní úpravy, poznatky odborníků získané aplikační praxí nebo pozitivní zkušenosti ze zahraniční či příbuzné právní úpravy.
Motivací mé úvahy de lege ferenda je snaha o zrychlení vymáhacího procesu, nutné snížení administrativní zátěže prvoinstančních soudů a využití potenciálu profese soudního exekutora.
Nový institut, o němž jsem referoval na nedávném diskuzním fóru v Plzni, pořádaném Exekutorskou komorou ČR nese pracovní název exekuční platební rozkaz. Jeho základním principem je přenesení řízení o vydání platebního rozkazu ze soudu prvního stupně na soudního exekutora. Dalším inovativním prvkem je možnost svolení k úhradě dlužné částky dlužníkem ve sjednaném termínu, nebo i splátkovým kalendářem.
Návrh na vydání exekučního platebního rozkazu bude podán k místně příslušnému exekutorovi. Po jeho vydání ho soudní exekutor doručí dlužníkovi a dlužník na místě uhradí. Pokud bude s dlužníkem sjednána pozdější úhrada, či splátkový kalendář, stává se exekuční platební rozkaz exekučním titulem. Naopak nepodaří-li se soudnímu exekutorovi rozkaz doručit, nebo dlužník dluh neuzná, proces pokračuje u prvostupňového soudu.
S ohledem na to, že se jedná toliko o představení fragmentu nového institutu exekučního práva, nepouštím se záměrně do úvahy o celé řadě dalších otázek, které nepochybně napadnou každého odborníka zajímajícího se o exekuční problematiku. Jako podněty k hlubší odborné diskuzi se zcela jistě nabízí posouzení otázky, zda řízení o vydání platebního rozkazu ponechat soudům prvního stupně, nebo jej zcela přesunout soudním exekutorům a současně, zda se exekuční platební rozkaz bude týkat pouze bagatelních částek či nikoliv.
Pro úspěšnou aplikaci exekučního platebního rozkazu je však nezbytné přijmout princip rovnoměrného rozvrhu práce podle místní příslušnosti exekutora, mediálně označovaný jako krajská místní příslušnost nebo zjednodušeně teritorialita. Již nyní lze definovat dva pozitivní faktory přímo související s realizací exekučního platebního rozkazu. Náklady na vydání exekučního platebního rozkazu neponese stát, ale plně jej uhradí dlužník přímo soudnímu exekutorovi. Dojde k úspoře více než stovek milionů korun vynakládaných ze státního rozpočtu na mzdy soudních úředníků a poštovné. Přenesení mechanického právního rozhodování a rozesílání tzv. formulářových rozhodnutí na soudní exekutory v konečném důsledku bude představovat ušetření významného časového fondu, který lze bezpochyby využít na rozhodování soudů vyžadující větší odbornou i časovou náročnost.
Za dobu trvání své existence se profese soudního exekutora stala nezastupitelnou. Soudní exekutoři zajišťují vymahatelnost práva v ČR. Kvalita rozhodovacích procesů soudních exekutorů i vyspělost jejich technického zázemí (oblast IT) v průběhu let dynamicky roste. Z hlediska specializace jejich zaměření skrývají stále doposud nevyužitý potenciál. Historie dokládá, že cesta změny je cestou nejtěžší, nota bene v oblasti práva. Je-li ovšem vůle se stále zlepšovat, přizpůsobovat se rychlosti a potřebám dnešní doby, není primárně nemožné, aby i návrhy v prvopočátku mnohdy hodnoceny jako unikátní, byly pro futuro aplikovány. Takovým instrumentem je bezesporu i exekuční platební rozkaz.
Další články
Omnibus I a reporting udržitelnosti: zmírnění pravidel CSRD
Během posledních let se rámec nefinančního reportingu v Evropě vyvíjel dynamicky. Od směrnice 2014/95/EU („NFRD“) ke směrnici (EU) 2022/2464 („CSRD“) a dále v oblasti náležité péče ke směrnici (EU) 2024/1760 („CSDDD“). Nyní přichází další zásadní obrat, a to legislativní balíček EU Omnibus I, jakožto soubor opatření, které mají zjednodušit a zacílit povinnosti tak, aby se snížila administrativní zátěž a nepřiměřené dopady zejména na menší a střední subjekty v dodavatelských řetězcích.
Prokazování užívání ochranné známky v námitkovém řízení a v řízení o neplatnosti ochranné známky
Prokazování užívání ochranné známky představuje významný procesní nástroj, který může zásadně ovlivnit výsledek jak námitkového řízení, tak řízení o prohlášení ochranné známky za neplatnou.
Umění promptování: Jak donutit právní AI "přemýšlet" a odůvodňovat
Využití umělé inteligence v právní praxi se posouvá od obecných experimentů k sofistikovaným nástrojům. Moderní právní databáze stále častěji integrují technologii RAG (Retrieval-Augmented Generation) spojenou s výkonnými jazykovými modely (jako jsou ty od OpenAI), aby advokátům poskytly nejen fulltextové vyhledávání, ale i syntézu právních informací.
Obdržení daňového dokladu a uplatnění odpočtu daně
V prvním čtvrtletí roku 2026 vydaly Soudní dvůr a Tribunál Evropské unie dvě rozhodnutí, která se dotýkají téhož praktického problému: zda lze uplatnit nárok na odpočet DPH ve zdaňovacím období, v němž plátce přijal zdanitelné plnění, avšak daňový doklad obdržel až později.
Zločiny sportovních fanoušků
Strhnout divákovi klubovou šálu soupeře může na fotbalovém stadionu během utkání působit jako neškodná legrace. Trestní zákoník však takové jednání vykládá mnohem přísněji. Jako zločin loupeže s odnětím svobody na dvě léta až deset let.[1]



