Můžeme směle říct, že tento nechtěný „výstřel z Aurory“ odstartoval digitální revoluci a urychlil procesy, které by jinak trvaly jednotky až desítky let.
Digitalizace se nevyhnula ani právnímu světu, a spolu s ním jeho exekuční části․ Začaly se objevovat pojmy, jako jsou smart contract, phantom debtor, virtual court, blockchain a jiné. Současně se do popředí začaly prosazovat nové majetkové hodnoty, které souvisely s nárůstem aktivity společnosti ve virtuálním prostředí. Příkladem mohou být kryptoměny, NFT, virtuální platební karty nebo online předplatné.
První velká konference, a tedy první větší možnost vyměnit si zkušenosti v této oblasti, se světové exekutorské komunitě naskytla před rokem v Dubaji na 24. výroční konferenci UIHJ (Union internationale des huissiers de justice, Mezinárodní unie soudních exekutorů). Téměř 500 účastníků mělo možnost diskutovat nad ústředním tématem, kterým byla kyberjustice coby nová příležitost pro exekutory. Česká výprava měla během diskuzních panelů možnost seznámit se s řadou úspěšných projektů, které v oblasti digitalizace výkonu spravedlnosti a postihu moderních majetkových hodnot běží v jiných zemích.
Zajímavým příspěvkem byl ten, který se věnoval dubajskému online soudu. Online soud v Dubaji řeší za pomoci umělé inteligence spory 24 hodin denně a veškerá soudní jednání jsou vedena přes videohovory. Brazilský delegát informoval o změně judikatury v jejich zemi, která nyní pro doručovaní písemností akceptuje i messengery typu WhatsApp, Telegram, Viber a jiné. Francouzi detailně popsali zabezpečení exekučních dokumentů prostřednictvím technologie blockchain. Lotyši účastníkům představili svou platformu pro postih kryptoměn. Vrcholem celého setkání bylo představení Global Code of Digital Enforcement, čili světové normy, která upravuje digitální vymáhání. Tento kodex prosazuje UIHJ na mezinárodním poli a má být vodítkem pro legislativu jednotlivých zemí. Jsou zde řešeny i přeshraniční otázky, které se moderních majetkových hodnot týkají.
Některé nově nabyté poznatky se Exekutorská komora ČR rozhodla využít. Po návratu se ihned začalo s přípravou pracovního setkání na téma kryptoměn a jejich postihu. Toto setkání se uskutečnilo 14. června a podařilo se zajistit účast odborníků z Finančně analytického úřadu, Národní centrály proti organizovanému zločinu, Ministerstva financí a České kryptoměnové asociace. Účastníci se seznámili s metodami, které zejména bezpečnostní složky využívají při zajištění kryptoaktiv, a seminář rovněž odpověděl na některé základní otázky týkající se povahy aktiva, jeho vyhledání, zajištění a následného zpeněžení. V současné době probíhá diskuze na půdě Právní a legislativní komise, jejímž výstupem by mělo být doporučení, jak postupovat při zajišťování a zpeněžování virtuálních majetkových hodnot soudními exekutory. Bohužel seminář ukázal, že exekuční právo je v této oblasti zastaralé a možnosti exekutorů velmi limituje.
Na podzim letošního roku se debata opět přesunula na mezinárodní pole, a to konkrétně do gruzínského Batumi. Tam se od 22. do 23. září konala konference pod hlavičkou UIHJ a gruzínského ministerstva spravedlnosti na téma digitální vymáhání. Zde jsme měli možnost zapojit se do panelové diskuze a představit, jaké využití a jaké plány má technologie blockchain v České republice, zejména v exekučním prostředí.
Vedle těchto čistě exekučně zaměřených platforem jsme se za poslední rok zúčastnili i dalších seminářů a jednání, která se snažíme zúročit ve prospěch soudních exekutorů. Diskuze probíhají například s NAKITem, a to ohledně poradenství pro naši komoru v oblasti kyberbezpečnosti. Přínosné byly i debaty v rámci semináře Online soudnictví pořádaného Vrchním soudem či v rámci projektu Hospodářských novin Digitální Česko.
Osobně mám za to, že Exekutorská komora a její členové z právních profesí pokročili v digitalizaci své agendy nejdál a neustále sledují nové trendy. Zároveň je ovšem nutné říct, že výzvy, které na nás s průnikem nových technologií do běžného života čekají, jsou nemalé. Z mého pozorování je pro nás překážkou zejména legislativa, která oproti jiným zemím výrazně zaostává, a vyhlídky na změnu nejsou optimistické. Je proto na nás, abychom poznatky z okolních zemí a jiných odvětví bedlivě sledovali, hledali v nich nové příležitosti a uváděli je v českém prostředí v život.
Článek byl publikován v Komorních listech č. 4/2022.
Diskuze k článku ()