Chráněný účet – zjednodušený právní výklad
Zákon č. 38/2021 Sb. rozšířil právní materii občanského soudního řádu v části výkonu rozhodnutí o nový institut, kterým je chráněný účet. Původní účinnost od 1. 4. 2021 byla prostřednictvím zákona č. 155/2021 Sb. (tzv. lex COVID justice III) odložena až na 1. 7. 2021.
Úvodem lze přijmout jednoduchou definici: chráněný účet je platebním účtem, na který se vztahují vybraná ustanovení občanského soudního řádu.
V dosavadní právní úpravě absentuje ucelený institut, který by umožňoval shromažďování prostředků povinného z pohledávek, které nepodléhají výkonu rozhodnutí (určené k uspokojování životních potřeb povinného a jeho rodiny). Sledovaným záměrem chráněného účtu je mimo jiné podpora povinného k ekonomické aktivitě a transparentnímu bezhotovostnímu styku.
Společně s novým institutem chráněného účtu je součástí zákona č. 38/2021 Sb. také novelizovaná právní úprava nepostižitelné části pohledávky (§ 304b OSŘ). Právní úprava nepostižitelné části pohledávky byla v poslední době vždy předmětem krizové legislativy (tzv. lex COVID justice I, II a III).
Potvrzení na formuláři
Okruh pohledávek povinného, které mohou být za splnění dalších zákonných předpokladů převáděny na chráněný účet je vymezen v § 304d odst. 1 OSŘ. Ustanovení zakládá povinnost dlužníkovi povinného z výše uvedených pohledávek (zejm. plátce mzdy, Úřad práce ČR, Česká správa sociálního zabezpečení, dlužník pohledávky vzniklé při podnikatelské činnosti povinného atd.) vystavit na písemnou žádost, soudu (exekutorovi) nebo povinnému, potvrzení o čísle účtu, z nějž jsou pohledávky, mzda nebo jiné příjmy vypláceny. Uvedenou povinnost musí splnit bez zbytečného odkladu. Pod zvýšenou ochranu zákon zařazuje i pohledávku výživného.
Potvrzení se vystavuje na formuláři, jehož vzor zveřejní ministerstvo způsobem umožňujícím dálkový přístup.
Dlužník z chráněného příjmu
Zákonodárce v § 304d odst. 2 OSŘ upravuje nový subjekt výkonu rozhodnutí (exekučního řízení), kterým je dlužník z chráněného příjmu. Je jím dlužník povinného, plátce mzdy, plátce jiného příjmu nebo dlužníka z výživného, který vystavil soudu (exekutorovi) nebo povinnému potvrzení podle § 304d odst. 1 OSŘ.
Dlužník z chráněného účtu má povinnost vyplácet (pouze pohledávky, mzdu nebo jiné příjmy podle § 304d odst. 1 OSŘ) ode dne vystavení potvrzení povinnému až do dne, kdy zřízený chráněný účet ztratí svůj statut (nevztahují se na něj § 304c OSŘ, 304d OSŘ a § 304e odst. 1 a 3 OSŘ nebo zanikl závazek ze smlouvy o chráněném účtu).
Porušením této povinnosti by bylo, pokud by dlužník z chráněného příjmu vyplácel stejným způsobem i jiné nároky povinného.
Oznámení soudu (exekutora) o číslech účtů
Oznámení soudu (exekutora) podle § 304d odst. 3 OSŘ je jedním ze základních předpokladů uzavření smlouvy o chráněném účtu. Na základě žádosti povinného musí soud (exekutor) provést bez zbytečného odkladu oznámení peněžnímu ústavu. Obligatorním obsahem oznámení je:
- číslo účtu, z něhož jsou vypláceny pohledávky nebo příjmy povinného,
- číslo účtu povinného u tohoto peněžního ústavu, na který je veden výkon rozhodnutí proti povinnému a na který mají být pohledávky nebo příjmy povinného připisovány.
Při vydání oznámení vychází soud (exekutor) z potvrzení podle § 304d odst. 1 OSŘ. Pokud potvrzením disponuje povinný, předloží ho soudu (exekutorovi) společně s žádostí.
Soud (exekutor) má dále výslovnou povinnost kopii oznámení zaslat dlužníkovi z chráněného účtu.
Zákonné předpoklady zřízení chráněného účtu
Peněžní ústav má povinnost zřídit chráněný účet povinnému za kumulativního splnění následujících podmínek:
- soud (exekutor) doručil peněžnímu ústavu usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí (exekuční příkaz) přikázáním pohledávky z účtu povinného, který je fyzickou osobou,
- peněžnímu ústavu bylo doručeno oznámení podle § 304d odst. 3 OSŘ,
- peněžnímu ústavu byla doručena žádost povinného o zřízení chráněného účtu.
Zřízení a vedení chráněného účtu peněžním ústavem
Jakmile peněžní ústav uzavře s povinným smlouvu o chráněném účtu, ukládá mu zákon zřídit chráněný účet do 5 pracovních dnů od podání žádosti. Peněžní ústav musí chráněný účet označit jedinečným způsobem tak, aby bylo zřejmé, že jde o chráněný účet. Peněžní ústav dále nemá právo na úplatu za zřízení a vedení chráněného účtu.
Peněžnímu ústavu se klade oznamovací povinnost o zřízení chráněného účtu ke všem soudům (exekutorům), které k okamžiku zřízení chráněného účtu nařídily a peněžnímu ústavu doručily usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí (exekuční příkaz) přikázáním pohledávky z účtu povinného, ze kterého jsou na chráněný účet převáděny peněžní prostředky.
Pokud peněžní ústav ze své činnosti zjistí, že je ve prospěch povinného veden i jiný chráněný účet, učiní o tom oznámení soudům (exekutorům) do 7 dnů (lhůta vychází z projednání s Českou bankovní asociací) od okamžiku, kdy takovou skutečnost zjistil.
Převádění peněžních prostředků na chráněný účet
Právní úprava v § 304c odst. 3 OSŘ vymezuje okruh peněžních prostředků, které jsou na chráněný účet převáděny. Peněžní ústav vychází z oznámení podle § 304d odst. 3 OSŘ. Převáděny jsou ty peněžní prostředky, které byly po zřízení chráněného účtu připsány na účet, na který je veden výkon rozhodnutí (exekuce) proti povinnému, z účtu dlužníka povinného, plátce mzdy, plátce jiného příjmu nebo dlužníka dítěte podle § 317 odst. 1 uvedeného v oznámení podle § 304d odst. 3 OSŘ.
Peněžní ústav má povinnost, výše specifikované peněžní prostředky, převést na chráněný účet do konce pracovního dne, v němž byly připsány na účet povinného, na který je veden výkon rozhodnutí (exekuce) proti povinnému.
Zrušení účtu, ze kterého se převádí peněžní prostředky na chráněný účet
Dojde-li po zřízení chráněného účtu ke zrušení účtu povinného, ze kterého jsou převáděny peněžní prostředky na chráněný účet, bude se aplikovat právní úprava § 304c odst. 4 OSŘ.
Po zrušení účtu bude povinný peněžním ústavem vyzván, aby do 14 dnů od doručení výzvy určil další účet vedený u téhož peněžního ústavu, který zrušený účet nahradí. Následky nesplnění lhůty povinným k určení dalšího účtu upravuje § 304e odst. 2 OSŘ.
Číslo dalšího účtu povinný sdělí soudu (exekutorovi), který ho bez zbytečného odkladu sdělí dlužníkovi z chráněného účtu uvedeného v oznámení podle § 304d odst. 3 OSŘ. Za přiměřenou lhůtu lze považovat 30 dnů.
Více chráněných účtů ve prospěch povinného
Právní úprava chráněného účtu je mimo jiné především vystavěna na zásadě, že povinný může mít zřízen toliko jeden chráněný účet (§ 304e odst. 1 OSŘ). Pro naplnění této zásady je zcela nerozhodné, kolik má povinný účtů u téhož peněžního ústavu nebo u dalších peněžních ústavů.
Vyjde-li najevo, že bylo pro povinného zřízeno více chráněných účtů (např. zjištěním peněžního ústavu podle § 304c odst. 1 OSŘ), rozhodne soud (exekutor) usnesením, který z těchto účtů zůstane účtem chráněným.
Úmyslně nepravdivé údaje
Vyjde-li najevo, že povinný uvedl úmyslně nepravdivé údaje peněžnímu ústavu v prohlášení podle § 304c odst. 1 věty druhé OSŘ (že v jeho prospěch není v den podání žádosti veden žádný chráněný účet) nebo uvedl úmyslně nepravdivé údaje v žádosti podle § 304d odst. 1 OSŘ, může soud (exekutor) rozhodnout usnesením o tom, že účet není chráněný.
Nesrovnalosti v převádění peněžních prostředků
Zákonná úprava bohužel blíže neupravuje, jakým způsobem má soud (exekutor) postupovat v případě, kdy bude mít důvodné pochybnosti, že se stran převodů chráněných příjmů vyskytují nesrovnalosti. Nedostatečnost takového procesního oprávnění může mít za následek zneužívání institutu chráněného účtu, protože soud (exekutor) v zásadě nemá kontrolu nad převáděním peněžních prostředků.
Zánik účinků chráněného účtu
Zákonná úprava v § 304e odst. 2 OSŘ upravuje předpoklady, při jejichž splnění se na chráněný účet nebudou vztahovat účinky založené § 304c OSŘ, § 304d OSŘ a § 304e odst. 1 a 3 OSŘ. Jsou jimi:
- zrušení účtu, ze kterého jsou převáděny peněžní prostředky na chráněný účet nebo
- na účet, ze kterého jsou převáděny peněžní prostředky na chráněný účet, přestal být veden výkon rozhodnutí (peněžní ústav musí zohledňovat § 304d odst. 4 OSŘ, které upravuje vedení výkonu rozhodnutí přikázáním pohledávky z téhož účtu povinného k vydobytí více pohledávek).
Na chráněný účet nebudou dopadat vybraná ustanovení občanského soudního řádu ode dne následujícího, kdy nastane alespoň jedna z výše uvedených podmínek. Chráněný účet se stane standartním platebním účtem. Peněžní ústav a povinný se mohou dohodnout na zániku závazku ze smlouvy o chráněném účtu.
Zánik účinků exekučního příkazu přikázáním pohledávky z účtu u peněžního ústavu
Zánik účinků exekučního příkazu přikázáním pohledávky z účtu u peněžního ústavu nastává v podmínkách exekučního řízení doručením následujících rozhodnutí nebo písemností exekutora peněžnímu ústavu:
-
usnesení o zrušení exekučního příkazu podle § 47 odst. 1 EŘ,
-
pravomocné usnesení o částečném zastavení exekuce ohledně účtu povinného podle § 55 EŘ,
-
pravomocné usnesení o zastavení exekuce podle § 55 EŘ,
-
oznámení o skončení exekuce podle § 46 odst. 8 EŘ.
Zejména s ohledem na tzv. mnohočetnost exekucí vedených na jednoho povinného odlišnými exekutory, bude mít peněžní ústav povinnost zkoumat podmínky podle § 304d odst. 4 OSŘ.
Porušení povinnosti dlužníka z chráněného účtu
Pokud dlužník z chráněného účtu poruší povinnost stanovenou podle § 304d odst. 2 OSŘ, může se oprávněný domáhat, aby mu dlužník z chráněného účtu zaplatil částku, na kterou měl oprávněný právo. Výše částky, které se může oprávněný domáhat, odpovídá té částce, na kterou by měl právo, pokud by dlužník z chráněného účtu plnil řádně svoji povinnost podle § 304d odst. 2 OSŘ.
Další články
Digitální klon zemřelého člověka: Právní limity simulace identity po smrti
Představme si, že po smrti blízkého člověka přijde rodině zpráva z chatovací aplikace. Není to starý e-mail ani automatická vzpomínka ze sociální sítě.
Právní průšvihy při nasazování AI nástrojů – praktické zkušenosti, kdy se to nepovedlo (1. část)
Implementace nástrojů umělé inteligence už pro právníky není hudbou budoucnosti, ale každodenní realitou. Zapomeňte však na tradiční přístup „odškrtávání checklistů“. V éře AI totiž regulace přímo diktuje samotný technický design produktů. Jak se úspěšně zorientovat v džungli desítek evropských předpisů, na co si dát pozor při mapování datových toků a proč musí právníci při vývoji aplikací sedět u jednoho stolu s programátory a produktovými manažery?
Kdy musí zahraniční firma odvádět daně v tuzemsku? Někdy stačí i jediný zaměstnanec na home office
Práce na dálku z jiné země je čím dál častější. Přestože se podmínky prezence na pracovišti rozvolnily, žádná benevolence už neplatí v tom, kde a jak firmy, potažmo zaměstnanci musí odvádět daně. Systém přitom není nejpřehlednější, a tak svádí k chybám.
Prediktivní analytika při správě daní
Daňová kontrola byla dlouho vnímána především jako nástroj zpětného ověření. Správce daně posuzoval, zda daňový subjekt v minulosti správně přiznal daň, zda doložil rozhodné skutečnosti a zda jeho tvrzení odpovídá realitě. Tento model má své pevné místo i v budoucnu. U části daňových rizik však naráží na praktický limit: pokud správce daně reaguje až ve chvíli, kdy je škoda způsobena, může být její náprava obtížná, ne-li fakticky nemožná.
Rozhovor: Adam Felix - Advokacie nesmí podléhat státnímu finančnímu dozoru
Ministerstvo financí předložilo návrh zákona o ekonomické ochraně státu a související novely zákona o Finančním analytickém úřadu a zákona o advokacii, které mají ambici posílit nástroje státu v boji proti praní peněz a financování terorismu. Vedle deklarovaného cíle návrh vyvolává zásadní debatu o tom, kde končí legitimní regulace a začíná zásah do samotné podstaty nezávislé advokacie a pilířů právního státu.




