Oddělená evidence nákladů na výzkum a vývoj: co říká aktuální rozsudek Nejvyššího správního soudu?
Nejvyšší správní soud objasnil, jak je to s oprávněností doměření daně z příjmů právnických osob kvůli údajnému neprokázání souvislosti výdajů s výzkumem a vývojem.
Spor se týkal primárně oddělené evidence nákladů na výzkum a vývoj (VaV). Ze zákona o daních z příjmů vyplývá, že každý poplatník uplatňující odpočet na VaV musí vést oddělenou evidenci, jejímž smyslem je vytvořit úplný soupis všech výdajů vynaložených v rámci projektu VaV, a odlišit tyto výdaje od běžných nákladů poplatníka. Na základě oddělené evidence musí být možné propojit jednotlivé účetní doklady s položkami v evidenci.
V tomto případě společnost uplatnila odpočet na VaV z titulu vynaložení nákladů na projekt vývoje nových modelů topných kotlů. Správce daně zpochybňoval důkazní prostředky, kterými společnost prokazovala, jakou činností a ve kterých dnech se příslušní pracovníci podíleli na projektech VaV. Dále jí vytýkal nedostatky v evidenci materiálových nákladů na prototypy. Společnost s tímto závěrem nesouhlasila, stejně jako krajský soud, který jí v řízení dal za pravdu.
Společnost předložila jmenný seznam vývojových pracovníků, jejich mzdové listy a výkazy práce obsahující ve sledovaném období u každého z nich počet odpracovaných hodin na činnostech VaV v rámci jednotlivých projektů za každý měsíc. Skutečnosti zde uvedené byly také potvrzeny svědeckými výpověďmi zaměstnanců. Materiálové náklady pak byly podloženy výdejkami, na kterých byl uveden typ, množství materiálu a název souvisejícího projektu VaV. Časové údaje na výdejkách odpovídaly postupu prací na tomto projektu. Krom toho bylo doloženo mnoho dalších materiálů prokazujících samotné činnosti na projektech VaV.
Podle správce daně však nebyly předložené důkazní prostředky dostatečné, neboť z nich prý nevyplývalo, jak vypadala konkrétní činnost jednotlivého zaměstnance na VaV za každý jednotlivý den. Požadoval například úkolové listy, které ne všichni zaměstnanci připravovali. Dále správce daně shledával nedostatky v evidenci spotřeby materiálu na výrobu prototypu kotlů. Podle jeho názoru nebylo možné ze skladových výdejek ověřit, že vykazovaný materiál byl skutečně a v tvrzeném množství použit pro výrobu těchto prototypů. Zároveň nebyla předložena kalkulace nákladů na jejich výrobu, na které správce daně po celou dobu trval.
NSS se se závěry správce daně neztotožnil. Podle NSS by důkazní prostředky sice mohly být v některých případech dokonalejší, nicméně v daném případě postačovaly k prokázání vynaložení nákladů na VaV. NSS kvitoval zejména to, že veškeré předložené důkazy spolu korespondovaly a vzájemně si neodporovaly.
Tento případ potvrzuje, že obhájení odpočtu na VaV zůstává složitým procesem. Nelze tak než doporučit, aby důkazní prostředky byly připravovány průběžně a s odborným dohledem.
Zdroj: Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 29. ledna 2025, sp. zn. 4 Afs 215/2024.
Další články
Srovnatelné pracovní a mzdové podmínky po novém rozhodnutí Nejvyššího soudu – budou zahrnuty veškerá plnění a benefity?
Nejvyšší soud se v lednu tohoto roku zabýval otázkou, zda příspěvek na penzijní připojištění představuje součást „pracovních a mzdových nebo platových podmínek“ ve smyslu § 43a odst. 6 zákoníku práce, tedy zda musí být zohledněn při srovnání podmínek dočasně přiděleného zaměstnance a srovnatelného kmenového zaměstnance zaměstnavatele, ke kterému je zaměstnanec dočasně přidělen.
Mateřství jako překážka výkonu mandátu? Evropský parlament odpovídá změnou pravidel
Evropský parlament schválil změnu volebního aktu, která nově umožní poslankyním během těhotenství a krátce po porodu hlasovat prostřednictvím zmocněnce. Opatření reaguje na dosavadní praktické limity výkonu mandátu a usiluje o vyrovnání podmínek bez narušení jeho podstaty.
5 otázek pro Petra Kohouta: Jak AI mění pravidla veřejných zakázek?
Mgr. Petr Kohout, LL.M. není typický úředník. Jako vedoucí právního oddělení Krajského úřadu Středočeského kraje má na starosti mimo jiné metodiku veřejných zakázek – a zároveň patří k nejhlasitějším propagátorům umělé inteligence ve veřejné správě v Česku. Dvakrát po sobě získal titul Osobnost AI v kategorii veřejná správa, stojí u zrodu Platformy pro AI ve veřejné správě a je spoluautorem e-booku Nástroje AI ve veřejné správě. Na Kongresu Právní prostor 2026, který se konal 28.-29. dubna 2026, vystoupil s příspěvkem „Umělá inteligence ve veřejných zakázkách".
Kdy musí management začít řešit úpadek společnosti?
Turbulentní ekonomické prostředí posledních let přináší otázku, kterou si dnes klade stále více podnikatelů i manažerů: Kdy už je situace firmy natolik vážná, že management musí začít řešit hrozící úpadek?
Investování pod dohledem: Jak regulace formuje crowdfunding úvěrů
Rozvoj investičních platforem přináší vedle nových příležitostí i otázky právní odpovědnosti, regulace a ochrany investorů. V tomto rozhovoru jsme se s Lukášem Hartlem, novým CEO a jednatelem platformy CreditShare, bavili o tom, jak fungují klíčové kontrolní mechanismy, kde vznikají rizika a jakou roli hraje dohled při budování důvěry v tento typ investování.




