Oddělená evidence nákladů na výzkum a vývoj: co říká aktuální rozsudek Nejvyššího správního soudu?
Nejvyšší správní soud objasnil, jak je to s oprávněností doměření daně z příjmů právnických osob kvůli údajnému neprokázání souvislosti výdajů s výzkumem a vývojem.
Spor se týkal primárně oddělené evidence nákladů na výzkum a vývoj (VaV). Ze zákona o daních z příjmů vyplývá, že každý poplatník uplatňující odpočet na VaV musí vést oddělenou evidenci, jejímž smyslem je vytvořit úplný soupis všech výdajů vynaložených v rámci projektu VaV, a odlišit tyto výdaje od běžných nákladů poplatníka. Na základě oddělené evidence musí být možné propojit jednotlivé účetní doklady s položkami v evidenci.
V tomto případě společnost uplatnila odpočet na VaV z titulu vynaložení nákladů na projekt vývoje nových modelů topných kotlů. Správce daně zpochybňoval důkazní prostředky, kterými společnost prokazovala, jakou činností a ve kterých dnech se příslušní pracovníci podíleli na projektech VaV. Dále jí vytýkal nedostatky v evidenci materiálových nákladů na prototypy. Společnost s tímto závěrem nesouhlasila, stejně jako krajský soud, který jí v řízení dal za pravdu.
Společnost předložila jmenný seznam vývojových pracovníků, jejich mzdové listy a výkazy práce obsahující ve sledovaném období u každého z nich počet odpracovaných hodin na činnostech VaV v rámci jednotlivých projektů za každý měsíc. Skutečnosti zde uvedené byly také potvrzeny svědeckými výpověďmi zaměstnanců. Materiálové náklady pak byly podloženy výdejkami, na kterých byl uveden typ, množství materiálu a název souvisejícího projektu VaV. Časové údaje na výdejkách odpovídaly postupu prací na tomto projektu. Krom toho bylo doloženo mnoho dalších materiálů prokazujících samotné činnosti na projektech VaV.
Podle správce daně však nebyly předložené důkazní prostředky dostatečné, neboť z nich prý nevyplývalo, jak vypadala konkrétní činnost jednotlivého zaměstnance na VaV za každý jednotlivý den. Požadoval například úkolové listy, které ne všichni zaměstnanci připravovali. Dále správce daně shledával nedostatky v evidenci spotřeby materiálu na výrobu prototypu kotlů. Podle jeho názoru nebylo možné ze skladových výdejek ověřit, že vykazovaný materiál byl skutečně a v tvrzeném množství použit pro výrobu těchto prototypů. Zároveň nebyla předložena kalkulace nákladů na jejich výrobu, na které správce daně po celou dobu trval.
NSS se se závěry správce daně neztotožnil. Podle NSS by důkazní prostředky sice mohly být v některých případech dokonalejší, nicméně v daném případě postačovaly k prokázání vynaložení nákladů na VaV. NSS kvitoval zejména to, že veškeré předložené důkazy spolu korespondovaly a vzájemně si neodporovaly.
Tento případ potvrzuje, že obhájení odpočtu na VaV zůstává složitým procesem. Nelze tak než doporučit, aby důkazní prostředky byly připravovány průběžně a s odborným dohledem.
Zdroj: Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 29. ledna 2025, sp. zn. 4 Afs 215/2024.
Další články
Lex kratom a povolení k prodeji na dálku: co návrh říká o už vydaných povoleních
Vládní návrh novely zákona o návykových látkách (sněmovní tisk 321) zakazuje prodej psychomodulačních látek na dálku a ruší kategorii povolení, na jejímž základě tento prodej dnes probíhá. Výslovné přechodné ustanovení k již vydaným povolením návrh neobsahuje.
Podpis je pravý. Směl zaměstnanec zavázat celou firmu?
Smlouva má správnou hlavičku, dohodnutou cenu i podpis obchodního manažera. Zákazník počítá s dodávkou. Pak přijde zpráva od jednatele: zaměstnanec překročil své oprávnění a společnost se proto smlouvou necítí vázána. Zní to přesvědčivě. Jenže porušení pravidel uvnitř firmy ještě nemusí znamenat, že závazek nevznikl.
Jak oslovit firmu, která není na prodej, aniž by vznikla právní a reputační rizika
Výrobce obalů by rád převzal menšího dodavatele, jehož majitel o prodeji nikdy veřejně nemluvil a firmu nikde nenabízí. Už první dopis nebo telefonát přitom může podle svého obsahu zahájit jednání o smlouvě, prozradit záměr kupujícího a znejistit lidi uvnitř oslovené firmy. Článek ukazuje, kde se tato rizika rodí a jak s nimi pracovat od prvního kontaktu.
Jeden úřad, jedno řízení a jedno rozhodnutí: skutečně novela urychlí povolování staveb?
Stavět rychleji, předvídatelněji a bez zdlouhavého obstarávání stanovisek dotčených orgánů. To slibuje rozsáhlá novela zákona č. 283/2021 Sb., stavebního zákona (dále jen „stavební zákon“), která byla v září 2026 podepsána prezidentem a nabyde účinnosti od 1. ledna 2027.
Je výběr fotbalové sestavy obchodní vedení? K návratu Tomáše Chorého do Slavie v kontextu limitů akcionářských pokynů
Lze akcionářským příkazem rozhodnout o tom, kdo bude hrát v A-týmu? Případ Tomáše Chorého, kterého majitel Slavie v létě vrátil do kádru, otevírá otázku limitů pokynů akcionáře statutárnímu orgánu – i toho, kdo nese důsledky, když se takové rozhodnutí nepovede.



