Články s tagem: právnické osoby

Nejvyšší správní soud objasnil, jak je to s oprávněností doměření daně z příjmů právnických osob kvůli údajnému neprokázání souvislosti výdajů s výzkumem a vývojem.

Praha 12. prosince (ČTK) - Digitalizaci a zjednodušení administrativy má zajistit novela zákona o svobodě náboženského vyznání a postavení církví a náboženských společností, kterou podle výsledků zasedání schválila vláda.

Doslovný výklad § 151 odst. 2 o. z. by mohl vést k závěru, že vědění každého člena každého orgánu právnické osoby vždy zakládá vědění právnické osoby.

Jaké je možné řešení negativních jevů, které ještě během desíti let od přijetí zákona o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení pro nim nevymizely, nebo s nimi nebylo ještě vypořádáno?

V důsledku majetkového vypořádání s církvemi se církevní právnické osoby staly významným hráčem nejen na realitním trhu. Do obchodních vztahů s církvemi se tak mohou čím dál častěji dostávat i „běžní“ podnikatelé, pro které může být jednání s církevními subjekty poměrně velkou neznámou. Vzhledem k tomu, že dominantní roli mezi církvemi v České republice hraje církev římskokatolická, tento článek se zaměřuje právě na ni.

Praha 30. ledna (ČTK) - Trestní stíhání firem za klasické korupční trestné činy je spíše výjimečné. Obvinění největší české stavební společnosti Metrostav a dalších sedmi právnických osob v takzvané druhé větvi úplatkářské kauzy bývalého hejtmana Středočeského kraje Davida Ratha v roce 2013 bylo prvním výrazným a mediálním případem. Ve stejném roce stíhala policie kromě nich za podplácení ještě jednu společnost. O rok dříve, kdy začala trestní odpovědnost právnických osob platit, neobvinila za úplatky žádnou firmu, kvůli machinacím se zakázkami dvě. Ani v posledních letech nejsou čísla vysoká, vyplývá z výročních zpráv Nejvyššího státního zastupitelství (NSZ) zveřejněných na jejich webu.

V předchozích článcích jsme se zaměřili na potenciální důsledky odsouzení právnické osoby, na zákonné požadavky vedoucí ke zproštění trestní odpovědnosti či na vhodné postupy při analýze rizik a implementaci zpracovaných pravidel.

Být compliant, nebo nebýt, to je otázka. Je důstojnější zapřít se a snášet riziko trestního stíhaní své obchodní společnosti, anebo se vzepřít a být připraven? Dosti klasiků, volíme-li variantu připravenosti, pojďme si říci, co bychom měli udělat/vědět.

Od roku 2012 bylo zahájeno trestní stíhání proti více než 1400 právnickým osobám a více než 230 řízení bylo ukončeno odsuzujícím pravomocným rozsudkem. Nejčastěji ukládaným trestem byl peněžitý trest v rozsahu od 5 tisíc až po 5 milionů Kč. Dvacet sedm společností bylo zrušeno.

Jak jsme Vás již dříve informovali, dne 1. 1. 2018 vešly v účinnost (prozatím) poslední části novely zákona č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, ve znění pozdějších předpisů („AML zákon“; AML – Anti Money Laundering), na základě kterých vznikla i evidence údajů o skutečných majitelích právnických osob („Evidence“).

Nejvyšší soud ČR nedávno vyjasnil, v jakém rozsahu lze právnické osobě přičítat vědomost jejích zástupců – jako např. chybějící dobrou víru.