Trestní odpovědnost právnických osob – 3. část: Chyby při implementaci a dodržování protikorupčních pravidel
V předchozích článcích jsme se zaměřili na potenciální důsledky odsouzení právnické osoby, na zákonné požadavky vedoucí ke zproštění trestní odpovědnosti či na vhodné postupy při analýze rizik a implementaci zpracovaných pravidel.
Předchozí část příspěvku je dostupná zde.
Tentokrát bychom se podívali na praktickou stránku této oblasti práva, a to na některé omyly a mýty, kterých se klienti při neodborné přípravě a realizaci compliance programu dopouštějí.
Z výčtu tradičních chyb jsme vybrali tyto nejčastější:
- nás se zákon nemůže týkat, nikdy se tu nic nestalo, svým zaměstnancům důvěřuji, jsme malá rodinná firma;
- při analýze a implementaci řešíme pouze to, co nás „pálí“;
- přebíráme vzory z internetu;
- jsme společnost zaměřená na vývoje softwaru, a tak jsme si nechali vypracovat směrnici IT odborníkem;
- pravidla všichni ve firmě znají a předávají si je ústní formou, nepotřebujeme nic sepisovat;
- nedostatek pravidel při nakládání s hotovostí nám nevadí, nikdo nic nikdy neukradl;
- podpisový řád jsme nikdy nepotřebovali, podepisuje, kdo je zrovna v kanceláři;
- pravidlo čtyř očí u podpisů, převodů peněz, jednání, přebírání a přijímání zboží je zbytečná administrativní zátěž;
- compliance program je pouze „na papíře“, ale to přece v pořádku;
- zaměstnanci neví, co má compliance officer na starosti;
- zákaznickou/zaměstnaneckou linku či email, kam může zaměstnanec nezávisle a anonymně sdělit podezření z protiprávního jednání, jsme nezřizovali;
- zaměstnanci nedůvěřují nezávislosti a anonymitě zákaznické linky;
- compliance program se netýká nejvyššího vedení, ti se přece žádného trestného činu nedopouští;
- u jednoho zaměstnance došlo ke korupčnímu jednání, ale nakonec firma žádný trest neuložila;
- implementujeme pravidla mateřské společnosti bez provedení změn lokálních odlišností, co nám jiného zbývá;
- svým podřízeným udělujeme generální plné moci, je to pro nás jako jednatele efektivní;
- provádíme pravidelná školení v oblasti trestní odpovědnosti poslechovou formou, pro všechny účastníky je toto školení povinné;
- program jsme ve firmě implementovali již v roce 2016, nad potřebou jeho aktualizace jsme se prozatím nezamýšleli, nebyl na to čas.
A takto bychom mohli ve výčtu omylů a chyb, od fáze přípravy compliance programu přes pravidelná školení po postavení compliance officera, pokračovat.
Žádný shora uvedený příklad není v pořádku a budete-li přemýšlet, co byste ve své obchodní společnosti mohli změnit, třeba vám náš vybraný výčet omylů a mýtů, které jsme nasbírali při komunikaci s klienty, pomůže.
Další články
Firmy čeká první odeslání JMHZ. Bez dokončené registrace zaměstnanců výkaz neprojde
Do 20. května musí zaměstnavatelé poprvé odeslat JMHZ za duben. Řada firem ale teprve dokončuje registraci zaměstnanců, bez které systém výkaz nepřijme. Klíčové týdny ukážou reálnou připravenost na novou povinnost.
Éra dálkových odečtů přichází. Připravte se, riskovat se nevyplácí
Přechod na dálkové měření spotřeby tepla a teplé vody není jen další administrativní položkou na seznamu povinností, ale zásadní změnou v tom, jak budeme v bytových domech nakládat s daty a energiemi. Co tato změna přinese a na co se připravit?
Jak ochránit rodinný majetek?
Český právní řád nabízí nástroj, který umožňuje vyčlenit majetek tak, že jej formálně nevlastní nikdo, je chráněn před věřiteli, exekucí i důsledky úpadku jeho původního vlastníka. Svěřenský fond, inspirovaný anglosaským trustem, funguje v Česku od roku 2014 a v praxi je často využíván k ochraně a mezigeneračnímu předání rodinného majetku.
Omnibus I a reporting udržitelnosti: zmírnění pravidel CSRD
Během posledních let se rámec nefinančního reportingu v Evropě vyvíjel dynamicky. Od směrnice 2014/95/EU („NFRD“) ke směrnici (EU) 2022/2464 („CSRD“) a dále v oblasti náležité péče ke směrnici (EU) 2024/1760 („CSDDD“). Nyní přichází další zásadní obrat, a to legislativní balíček EU Omnibus I, jakožto soubor opatření, které mají zjednodušit a zacílit povinnosti tak, aby se snížila administrativní zátěž a nepřiměřené dopady zejména na menší a střední subjekty v dodavatelských řetězcích.
Prokazování užívání ochranné známky v námitkovém řízení a v řízení o neplatnosti ochranné známky
Prokazování užívání ochranné známky představuje významný procesní nástroj, který může zásadně ovlivnit výsledek jak námitkového řízení, tak řízení o prohlášení ochranné známky za neplatnou.




