Trestní odpovědnost právnických osob – 3. část: Chyby při implementaci a dodržování protikorupčních pravidel Zdroj: Fotolia

Trestní odpovědnost právnických osob – 3. část: Chyby při implementaci a dodržování protikorupčních pravidel

V předchozích článcích jsme se zaměřili na potenciální důsledky odsouzení právnické osoby, na zákonné požadavky vedoucí ke zproštění trestní odpovědnosti či na vhodné postupy při analýze rizik a implementaci zpracovaných pravidel.

Jan Roub

Jan Roub

Legal Director, Accace s. r. o.

Jan Roub

Legal Director, Accace s. r. o.

Předchozí část příspěvku je dostupná zde

Tentokrát bychom se podívali na praktickou stránku této oblasti práva, a to na některé omyly a mýty, kterých se klienti při neodborné přípravě a realizaci compliance programu dopouštějí.  

Z výčtu tradičních chyb jsme vybrali tyto nejčastější: 

  • nás se zákon nemůže týkat, nikdy se tu nic nestalo, svým zaměstnancům důvěřuji, jsme malá rodinná firma; 
  • při analýze a implementaci řešíme pouze to, co nás „pálí“;
  • přebíráme vzory z internetu;
  • jsme společnost zaměřená na vývoje softwaru, a tak jsme si nechali vypracovat směrnici IT odborníkem;
  • pravidla všichni ve firmě znají a předávají si je ústní formou, nepotřebujeme nic sepisovat;
  • nedostatek pravidel při nakládání s hotovostí nám nevadí, nikdo nic nikdy neukradl;
  • podpisový řád jsme nikdy nepotřebovali, podepisuje, kdo je zrovna v kanceláři;
  • pravidlo čtyř očí u podpisů, převodů peněz, jednání, přebírání a přijímání zboží je zbytečná administrativní zátěž;
  • compliance program je pouze „na papíře“, ale to přece v pořádku;
  • zaměstnanci neví, co má compliance officer na starosti; 
  • zákaznickou/zaměstnaneckou linku či email, kam může zaměstnanec nezávisle a anonymně sdělit podezření z protiprávního jednání, jsme nezřizovali; 
  • zaměstnanci nedůvěřují nezávislosti a anonymitě zákaznické linky;
  • compliance program se netýká nejvyššího vedení, ti se přece žádného trestného činu nedopouští;  
  • u jednoho zaměstnance došlo ke korupčnímu jednání, ale nakonec firma žádný trest neuložila;  
  • implementujeme pravidla mateřské společnosti bez provedení změn lokálních odlišností, co nám jiného zbývá; 
  • svým podřízeným udělujeme generální plné moci, je to pro nás jako jednatele efektivní;    
  • provádíme pravidelná školení v oblasti trestní odpovědnosti poslechovou formou, pro všechny účastníky je toto školení povinné; 
  • program jsme ve firmě implementovali již v roce 2016, nad potřebou jeho aktualizace jsme se prozatím nezamýšleli, nebyl na to čas. 

A takto bychom mohli ve výčtu omylů a chyb, od fáze přípravy compliance programu přes pravidelná školení po postavení compliance officera, pokračovat. 

Žádný shora uvedený příklad není v pořádku a budete-li přemýšlet, co byste ve své obchodní společnosti mohli změnit, třeba vám náš vybraný výčet omylů a mýtů, které jsme nasbírali při komunikaci s klienty, pomůže.

trestní právo trestní odpovědnost právnických osob korupce právnické osoby

Líbil se vám náš článek? Ohodnoťte ho, prosím.
Hodnotil 1 čtenář

Diskuze k článku 1 komentářů

Eva Braunová | 31.12.2019 15:30
Sophiina volba

Je evidentní, že vedení jakékoli firmy, která nemá neomezené zdroje prostředků, si může vybrat ze dvou možností: 1. postupně likvidovat firmu vyčerpáním zdrojů na plnění požadavků stanovených nepřehledným a zčásti nesmyslným právním systémem, 2. pokusit se splnit nejzákladnější požadavky (přiměřená bezpečnost práce, přiměřená bezpečnost vlastního produktu) a dále aktuální módní požadavky (nyní např. GDPR, nebo požadavky vyplývající z tzv. tresní odpovědnosti právnických firem), zabezpečit alespoň relativní ochranu osob ve vedení firmy před trestnám stíháním (a to i event. využitím zmiňovaných tradičních "chyb"), a doufat, že firmu státní správa nezlikviduje svým zásahem dřive, než se zmiňovaný právní systém sám zalkne svojí obludností a neschopností.

Všechny komentáře se zobrazí po vstupu do diskuze

Vstoupit do diskuze

Nejčtenější články