Trestní odpovědnost právnických osob – 2. část: identifikace a nastavení interních pravidel
Být compliant, nebo nebýt, to je otázka. Je důstojnější zapřít se a snášet riziko trestního stíhaní své obchodní společnosti, anebo se vzepřít a být připraven? Dosti klasiků, volíme-li variantu připravenosti, pojďme si říci, co bychom měli udělat/vědět.
První část příspěvku dostupná zde.
I. Identifikovat rizika
Mám-li dostatečně identifikovat rizika, měl bych být nejdříve dobře obeznámen s těmito záležitostmi:
- personální strukturou firmy a vztahy mezi jednotlivými odděleními/zaměstnanci;
- kompetencemi a odpovědností jednotlivých oddělení a zaměstnanců;
- obchodními činnostmi korporace a nastavenými vztahy s dodavateli a odběrateli;
- dalšími mimo obchodními aktivitami, kterých je firma účastna;
- interními procesy a již nastavenými interními pravidly společnosti.
Na základě provedené analýzy budu schopen určit aktiva/hodnoty své společnosti, které by mohly být ohroženy v případě spáchání trestného činu zaměstnancem firmy, a současně aktiva třetí strany. Přičemž za aktiva je třeba považovat nejen hmotný majetek, ale též například kvalifikované lidské zdroje, zabezpečenou informační síť, nastavenou firemní kulturu, interní informace či správně vedené účetnictví.
Aktiva je třeba posuzovat v kontextu s výčtem trestných činů, které lze jménem právnické osoby spáchat.
II. Zpracovat pravidla (compliance program)
Vypracovaný compliance program v oblasti trestní odpovědnosti by měl:
- obsahovat základní složky dobře fungujícího systému, jimiž jsou složky (i) prevence spáchání trestného činu, (ii) detekce neboli kontroly a (iii) reakce na zjištěné případy;
- zohledňovat již zavedené procesy, mám-li implementované jiné compliance programy (např. v oblasti IT bezpečnosti, ochrany osobních údajů, bezpečnosti a ochrany zdraví při práci či ochrany životního prostředí);
- svou úpravou dopadat na všechny pracovní pozice a procesy v rámci provedené analýzy a identifikovaná rizika;
- mírou úpravy zohlednit typická trestně právní jednání (jakými jsou například trestné činy zvýhodňování věřitele, zpronevěry, podvodu, zkrácení daně a poplatku, poškozování životního prostředí, ublížení na zdraví z nedbalosti apod.).
Zpracovaná pravidla musí hlavně (i) zohledňovat individuální potřeby společnosti, (ii) být pochopitelná pro adresáty a (iii) řešit skutečné riziko, nikoliv riziko smyšlené.
S vypracovaným programem je zapotřebí opakovaně seznamovat relevantní osoby, jeho dodržování kontrolovat, porušování trestat a obsah pravidelně aktualizovat.
Menší a středně velké firmy si obvykle nechávají zpracovat criminal compliance programy externím poradcem, který má znalost, kapacitu a zkušenost, a následně jej využívají jako compliance poradce. Velké společnosti přijímají vlastní zaměstnance a využívají externího poradce zejména při posouzení konkrétní nastalé situace a zpracování oponentního stanoviska.
Další články
Fentanyl a nové psychoaktivní látky – Je Česká republika připravena?
Fentanyl, jemu příbuzné syntetické opioidy a další analgetika představují jednu z největších hrozeb současné drogové scény. Přestože jsou tyto výrazy v dnešní době skloňovány zejména v kontextu krize ve Spojených státech amerických či v souvislosti se zeměmi, jako je Velké Británie a Skotsko, nelze si nevšimnout vzrůstajícího trendu neterapeutického užívání opioidů též ve spojení s pevninskými oblastmi Evropy.
Firmy přehlížejí, že předpisy v oblasti kyberbezpečnosti komplikují i vstup zahraničních investorů
Firmy, které se podle nového zákona o kybernetické bezpečnosti zařadily do režimu vyšších povinností, nebo spadají pod zákon o kritické infrastruktuře, se tím zároveň ocitly mezi společnostmi, u nichž investice ze zahraničí podléhá povinnému prověření státem.
BOZP nekončí u vlastních zaměstnanců: povinnost zaměstnavatele vůči externistům
Využívání externích dodavatelů a jejich subdodavatelů – externistů je dnes relativně běžnou součástí fungování obchodních společností. Úklid, servis technologií, IT služby, údržbu nebo jiné odborné činnosti tak často zajišťují osoby, které nejsou zaměstnanci společnosti, v jejíchž prostorách svou práci tito externisté vykonávají. Svěření určité činnosti externímu dodavateli však z pohledu bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (dále jen „BOZP“) neznamená, že se společnost současně zbavuje povinností ve vztahu k bezpečnosti osob pohybujících se na jejím pracovišti.
Když rodiče válčí a algoritmus nečeká, aneb právní past v novém přijímacím řízení na střední školy
Elektronizace přijímacího řízení na střední školy a zavedení informačního systému o přijímacím řízení (DiPSY) slibovaly konec administrativního chaosu, ředitelům středních škol však přinesly i zcela nové procesní pasti. Jak má ředitel střední školy jako správní orgán postupovat, když se rozvedení rodiče neshodnou na výběru střední školy pro jejich potomka?
Když ve firmě zazvoní policie: Návštěva nemusí znamenat průšvih, fatální jsou ale chyby v první minutě
Žádost o součinnost, nebo osobní návštěva policejního orgánu. Pro většinu podnikatelů a manažerů jde o extrémně stresující situaci. Znamená zájem policie automaticky konec podnikání, nebo jde o běžnou praxi? A jak reagovat, pokud policisté požadují firemní e-maily nebo přístup do výroby? Jak mám jako majitel firmy správně postupovat?



