Trestní odpovědnost právnických osob
Od roku 2012 bylo zahájeno trestní stíhání proti více než 1400 právnickým osobám a více než 230 řízení bylo ukončeno odsuzujícím pravomocným rozsudkem. Nejčastěji ukládaným trestem byl peněžitý trest v rozsahu od 5 tisíc až po 5 milionů Kč. Dvacet sedm společností bylo zrušeno.
V tomto článku bych rád zmínil důvody, které jsou podstatné při úvaze, zda se vůbec zabývat otázkou trestní odpovědnosti právnické osoby a zda přijmout vhodná opatření ke snížení rizika trestní odpovědnosti.
Jaké důsledky může mít uložený trest pro obchodní společnost?
Podmínky trestní odpovědnosti:
-
právnická osoba může být trestně odpovědná za jednání fyzické osoby (typicky jednatele, ředitele, prokuristy, vedoucího oddělení, zmocněnce, pověřeného pracovníka apod.);
-
právnická osoba může být odsouzena i přesto, že viník není odsouzen, nebo není zjištěno, kdo trestný čin spáchal;
-
trestní odpovědnost přechází na nástupce právnické osoby (typicky sloučením, převodem podstatné části majetku, prodejem podniku apod.);
-
peněžitý trest uložený právnické osobě může být vymáhán po členech statutárních či kontrolních orgánů z titulu porušení péče řádného hospodáře;
-
trest zákazu účasti ve veřejných zakázkách může u některých společností vést k jejich ekonomické likvidaci;
-
informace o uloženém trestu je evidována v rejstříku trestů a je dostupná na portálu veřejné správy; v návaznosti na výši a druhu trestu se vymazává až po třiceti letech;
-
informace o uloženém trestu vylučuje právnickou osobu z účasti ve veřejných zakázkách, snižuje důvěryhodnost mezi lokálními i zahraničními partnery a v konečném důsledku vede k výraznému snížení zakázek na několik let, případně k likvidaci obchodní společnosti.
Jak lze snížit/vyloučit riziko trestní odpovědnosti mé obchodní společnosti?
PO se trestní odpovědnosti zprostí, pokud vynaložila veškeré úsilí, které po ní bylo možno spravedlivě požadovat, aby spáchání protiprávního činu zabránila.
Co bych měl tedy přijmout a změnit v mé fungující společnosti?
Napříč organizací implementovat účinné nástroje (compliance program), které budou obsahovat pravidla:
-
efektivně zamezující jednání vedoucí k riziku trestní odpovědnosti;
-
identifikace a hlášení protiprávního jednání a včasné reakce;
-
revize a aktualizace pravidel v návaznosti na zjištěné incidenty;
-
pravidelně školit odpovědné osoby, kontrolovat prosazovat plnění zavedených pravidel;
-
zavedená pravidla aktualizovat v návaznosti na změnu legislativy.
Kvalitně nastavený compliance program bude obvykle nejvýznamnější důvodem, který rozhodne, zda vaše obchodní společnost bude trestně odpovědná a bude potrestána, či nikoliv. Nastavený program ale nesmí zůstat pouze na papíře. Musí být zajištěna jeho reálná implementace a prosazování prostřednictvím pravidelných kontrol a školení.
Další články
Srovnatelné pracovní a mzdové podmínky po novém rozhodnutí Nejvyššího soudu – budou zahrnuty veškerá plnění a benefity?
Nejvyšší soud se v lednu tohoto roku zabýval otázkou, zda příspěvek na penzijní připojištění představuje součást „pracovních a mzdových nebo platových podmínek“ ve smyslu § 43a odst. 6 zákoníku práce, tedy zda musí být zohledněn při srovnání podmínek dočasně přiděleného zaměstnance a srovnatelného kmenového zaměstnance zaměstnavatele, ke kterému je zaměstnanec dočasně přidělen.
Mateřství jako překážka výkonu mandátu? Evropský parlament odpovídá změnou pravidel
Evropský parlament schválil změnu volebního aktu, která nově umožní poslankyním během těhotenství a krátce po porodu hlasovat prostřednictvím zmocněnce. Opatření reaguje na dosavadní praktické limity výkonu mandátu a usiluje o vyrovnání podmínek bez narušení jeho podstaty.
5 otázek pro Petra Kohouta: Jak AI mění pravidla veřejných zakázek?
Mgr. Petr Kohout, LL.M. není typický úředník. Jako vedoucí právního oddělení Krajského úřadu Středočeského kraje má na starosti mimo jiné metodiku veřejných zakázek – a zároveň patří k nejhlasitějším propagátorům umělé inteligence ve veřejné správě v Česku. Dvakrát po sobě získal titul Osobnost AI v kategorii veřejná správa, stojí u zrodu Platformy pro AI ve veřejné správě a je spoluautorem e-booku Nástroje AI ve veřejné správě. Na Kongresu Právní prostor 2026, který se konal 28.-29. dubna 2026, vystoupil s příspěvkem „Umělá inteligence ve veřejných zakázkách".
Kdy musí management začít řešit úpadek společnosti?
Turbulentní ekonomické prostředí posledních let přináší otázku, kterou si dnes klade stále více podnikatelů i manažerů: Kdy už je situace firmy natolik vážná, že management musí začít řešit hrozící úpadek?
Investování pod dohledem: Jak regulace formuje crowdfunding úvěrů
Rozvoj investičních platforem přináší vedle nových příležitostí i otázky právní odpovědnosti, regulace a ochrany investorů. V tomto rozhovoru jsme se s Lukášem Hartlem, novým CEO a jednatelem platformy CreditShare, bavili o tom, jak fungují klíčové kontrolní mechanismy, kde vznikají rizika a jakou roli hraje dohled při budování důvěry v tento typ investování.




