Trestní odpovědnost právnických osob
Od roku 2012 bylo zahájeno trestní stíhání proti více než 1400 právnickým osobám a více než 230 řízení bylo ukončeno odsuzujícím pravomocným rozsudkem. Nejčastěji ukládaným trestem byl peněžitý trest v rozsahu od 5 tisíc až po 5 milionů Kč. Dvacet sedm společností bylo zrušeno.
V tomto článku bych rád zmínil důvody, které jsou podstatné při úvaze, zda se vůbec zabývat otázkou trestní odpovědnosti právnické osoby a zda přijmout vhodná opatření ke snížení rizika trestní odpovědnosti.
Jaké důsledky může mít uložený trest pro obchodní společnost?
Podmínky trestní odpovědnosti:
-
právnická osoba může být trestně odpovědná za jednání fyzické osoby (typicky jednatele, ředitele, prokuristy, vedoucího oddělení, zmocněnce, pověřeného pracovníka apod.);
-
právnická osoba může být odsouzena i přesto, že viník není odsouzen, nebo není zjištěno, kdo trestný čin spáchal;
-
trestní odpovědnost přechází na nástupce právnické osoby (typicky sloučením, převodem podstatné části majetku, prodejem podniku apod.);
-
peněžitý trest uložený právnické osobě může být vymáhán po členech statutárních či kontrolních orgánů z titulu porušení péče řádného hospodáře;
-
trest zákazu účasti ve veřejných zakázkách může u některých společností vést k jejich ekonomické likvidaci;
-
informace o uloženém trestu je evidována v rejstříku trestů a je dostupná na portálu veřejné správy; v návaznosti na výši a druhu trestu se vymazává až po třiceti letech;
-
informace o uloženém trestu vylučuje právnickou osobu z účasti ve veřejných zakázkách, snižuje důvěryhodnost mezi lokálními i zahraničními partnery a v konečném důsledku vede k výraznému snížení zakázek na několik let, případně k likvidaci obchodní společnosti.
Jak lze snížit/vyloučit riziko trestní odpovědnosti mé obchodní společnosti?
PO se trestní odpovědnosti zprostí, pokud vynaložila veškeré úsilí, které po ní bylo možno spravedlivě požadovat, aby spáchání protiprávního činu zabránila.
Co bych měl tedy přijmout a změnit v mé fungující společnosti?
Napříč organizací implementovat účinné nástroje (compliance program), které budou obsahovat pravidla:
-
efektivně zamezující jednání vedoucí k riziku trestní odpovědnosti;
-
identifikace a hlášení protiprávního jednání a včasné reakce;
-
revize a aktualizace pravidel v návaznosti na zjištěné incidenty;
-
pravidelně školit odpovědné osoby, kontrolovat prosazovat plnění zavedených pravidel;
-
zavedená pravidla aktualizovat v návaznosti na změnu legislativy.
Kvalitně nastavený compliance program bude obvykle nejvýznamnější důvodem, který rozhodne, zda vaše obchodní společnost bude trestně odpovědná a bude potrestána, či nikoliv. Nastavený program ale nesmí zůstat pouze na papíře. Musí být zajištěna jeho reálná implementace a prosazování prostřednictvím pravidelných kontrol a školení.
Další články
Akt o kybernetické odolnosti: nové oznamovací povinnosti pro výrobce softwaru
Cyber Resilience Act (CRA): nové oznamovací povinnosti, zranitelnosti, incidenty a pokuty pro výrobce softwaru od září 2026.
Náhrada škody státu: stát jako jeden majetkový celek
Nejvyšší soud: majetek státu je pro účely náhrady škody jeden celek: interní přesuny prostředků v rámci státu nejsou skutečnou škodou. Jaký to má dopad na posuzování odpovědnosti za škodu státních zaměstnanců?
Fentanyl a nové psychoaktivní látky – Je Česká republika připravena?
Fentanyl, jemu příbuzné syntetické opioidy a další analgetika představují jednu z největších hrozeb současné drogové scény. Přestože jsou tyto výrazy v dnešní době skloňovány zejména v kontextu krize ve Spojených státech amerických či v souvislosti se zeměmi, jako je Velké Británie a Skotsko, nelze si nevšimnout vzrůstajícího trendu neterapeutického užívání opioidů též ve spojení s pevninskými oblastmi Evropy.
Firmy přehlížejí, že předpisy v oblasti kyberbezpečnosti komplikují i vstup zahraničních investorů
Firmy, které se podle nového zákona o kybernetické bezpečnosti zařadily do režimu vyšších povinností, nebo spadají pod zákon o kritické infrastruktuře, se tím zároveň ocitly mezi společnostmi, u nichž investice ze zahraničí podléhá povinnému prověření státem.
BOZP nekončí u vlastních zaměstnanců: povinnost zaměstnavatele vůči externistům
Využívání externích dodavatelů a jejich subdodavatelů – externistů je dnes relativně běžnou součástí fungování obchodních společností. Úklid, servis technologií, IT služby, údržbu nebo jiné odborné činnosti tak často zajišťují osoby, které nejsou zaměstnanci společnosti, v jejíchž prostorách svou práci tito externisté vykonávají. Svěření určité činnosti externímu dodavateli však z pohledu bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (dále jen „BOZP“) neznamená, že se společnost současně zbavuje povinností ve vztahu k bezpečnosti osob pohybujících se na jejím pracovišti.



