Trestní odpovědnost právnických osob
Od roku 2012 bylo zahájeno trestní stíhání proti více než 1400 právnickým osobám a více než 230 řízení bylo ukončeno odsuzujícím pravomocným rozsudkem. Nejčastěji ukládaným trestem byl peněžitý trest v rozsahu od 5 tisíc až po 5 milionů Kč. Dvacet sedm společností bylo zrušeno.
V tomto článku bych rád zmínil důvody, které jsou podstatné při úvaze, zda se vůbec zabývat otázkou trestní odpovědnosti právnické osoby a zda přijmout vhodná opatření ke snížení rizika trestní odpovědnosti.
Jaké důsledky může mít uložený trest pro obchodní společnost?
Podmínky trestní odpovědnosti:
-
právnická osoba může být trestně odpovědná za jednání fyzické osoby (typicky jednatele, ředitele, prokuristy, vedoucího oddělení, zmocněnce, pověřeného pracovníka apod.);
-
právnická osoba může být odsouzena i přesto, že viník není odsouzen, nebo není zjištěno, kdo trestný čin spáchal;
-
trestní odpovědnost přechází na nástupce právnické osoby (typicky sloučením, převodem podstatné části majetku, prodejem podniku apod.);
-
peněžitý trest uložený právnické osobě může být vymáhán po členech statutárních či kontrolních orgánů z titulu porušení péče řádného hospodáře;
-
trest zákazu účasti ve veřejných zakázkách může u některých společností vést k jejich ekonomické likvidaci;
-
informace o uloženém trestu je evidována v rejstříku trestů a je dostupná na portálu veřejné správy; v návaznosti na výši a druhu trestu se vymazává až po třiceti letech;
-
informace o uloženém trestu vylučuje právnickou osobu z účasti ve veřejných zakázkách, snižuje důvěryhodnost mezi lokálními i zahraničními partnery a v konečném důsledku vede k výraznému snížení zakázek na několik let, případně k likvidaci obchodní společnosti.
Jak lze snížit/vyloučit riziko trestní odpovědnosti mé obchodní společnosti?
PO se trestní odpovědnosti zprostí, pokud vynaložila veškeré úsilí, které po ní bylo možno spravedlivě požadovat, aby spáchání protiprávního činu zabránila.
Co bych měl tedy přijmout a změnit v mé fungující společnosti?
Napříč organizací implementovat účinné nástroje (compliance program), které budou obsahovat pravidla:
-
efektivně zamezující jednání vedoucí k riziku trestní odpovědnosti;
-
identifikace a hlášení protiprávního jednání a včasné reakce;
-
revize a aktualizace pravidel v návaznosti na zjištěné incidenty;
-
pravidelně školit odpovědné osoby, kontrolovat prosazovat plnění zavedených pravidel;
-
zavedená pravidla aktualizovat v návaznosti na změnu legislativy.
Kvalitně nastavený compliance program bude obvykle nejvýznamnější důvodem, který rozhodne, zda vaše obchodní společnost bude trestně odpovědná a bude potrestána, či nikoliv. Nastavený program ale nesmí zůstat pouze na papíře. Musí být zajištěna jeho reálná implementace a prosazování prostřednictvím pravidelných kontrol a školení.
Další články
NIS2 v praxi: nový zákon o kybernetické bezpečnosti dopadne na tisíce firem, které to zatím netuší
Zákon č. 264/2025 Sb., o kybernetické bezpečnosti (ZoKB), který do českého práva přenáší evropskou směrnici NIS2, nabyl účinnosti 1. listopadu 2025. Pro veřejnost i pro řadu firem jde stále o právní úpravu „někde na okraji”. Čísla ale ukazují něco jiného: nový zákon zasáhne řádově patnáctkrát více subjektů než předchozí úprava a mnohé z nich zatím nevědí, že mezi ně patří.
Transparentní odměňování v Česku má zpoždění, firmám bez jasného systému přesto hrozí pokuty i doplacení mezd
Česko má podle Eurostatu jeden z nejvyšších rozdílů v odměňování žen a mužů v EU – gender pay gap dosahuje okolo 18 %. Evropská pravidla pro transparentní odměňování, jejichž cílem je narovnat informační asymetrii na pracovním trhu a dlouhodobě tak přispět i ke zmenšení rozdílu ve mzdách mužů a žen, však nabrala v České republice zpoždění.
Kdy je možné sáhnout po jinak urážlivých označeních?
Tento článek shrnuje nedávný rozsudek Evropského soudu pro lidská práva (ESLP) v kauze Mortensen proti Dánsku, který může sehrát roli v dalším řešení obdobných případů na ochranu osobnosti, zejména pokud se jedná o působení na sociálních sítích, předchozího jednání poškozeného a reálných základů pro hodnotící úsudek.
Budoucnost dokazování před soudy v době AI
Umělá inteligence změní soudní proces. Je možné dnes považovat digitální důkazy za věrohodné? Výzvy pro justici v době AI.
Hledá se lék na problémy stavebního řízení… pomůže připravovaná novela stavebního zákona 2026? (2. část)
Personální krize, vedlejší agenda i neúplná odůvodnění. Jaké jsou hlavní důvody pomalých stavebních řízení a které z nich má šanci chystaná novela reálně napravit? Druhý díl miniseriálu se zaměřuje na systémové i procesní překážky na stavebních úřadech.



