V předchozích článcích jsme se zaměřili na potenciální důsledky odsouzení právnické osoby, na zákonné požadavky vedoucí ke zproštění trestní odpovědnosti či na vhodné postupy při analýze rizik a implementaci zpracovaných pravidel.

Být compliant, nebo nebýt, to je otázka. Je důstojnější zapřít se a snášet riziko trestního stíhaní své obchodní společnosti, anebo se vzepřít a být připraven? Dosti klasiků, volíme-li variantu připravenosti, pojďme si říci, co bychom měli udělat/vědět.

Od roku 2012 bylo zahájeno trestní stíhání proti více než 1400 právnickým osobám a více než 230 řízení bylo ukončeno odsuzujícím pravomocným rozsudkem. Nejčastěji ukládaným trestem byl peněžitý trest v rozsahu od 5 tisíc až po 5 milionů Kč. Dvacet sedm společností bylo zrušeno.

Akvizice společnosti je pro mnohé investory velmi atraktivní oblastí, může však být komplikovaná a časově náročná. Je proto dobré pečlivě zvážit všechna rizika a předejít tak nečekaným situacím.

Nechceme, aby všeobecná a často účelová hysterie kolem GDPR odůvodněná vysokými finančními postihy byla důvodem, proč si (ne)přečíst tento článek. Rádi bychom s našimi klienty a čtenáři sdíleli názory na některé praktické problémy v souvislosti s přípravou dokumentů a implementací procesů v obchodní společnosti. V tomto článku (i v článcích následujících) bychom se zaměřili na určení zákonného důvodu zpracování osobních údajů („OÚ“) zaměstnanců.