Důsledky zmeškání schůzky na úřadu práce
Zapomenuté schůzky nejsou nic příjemného. Pokud ale sjednanou schůzku na úřadu práce propásl uchazeč o zaměstnání, mohl se z banálního opomenutí stát problém se závažnými důsledky. Od října letošního roku však dochází ke změně. Jak bude taková situace posuzována nově?
Novela zákona o zaměstnanosti č. 152/2025 Sb. přináší vstřícnější přístup pro případ, kdy si uchazeč splete termín schůzky nebo na ni jednoduše zapomene. Pokud dříve uchazeč nedoložil vážný důvod, který mu v dostavení se na schůzku bránil, úřad práce posoudil tuto situaci jako maření součinnosti a uchazeče vyřadil z evidence. Na to, že je tento přístup velmi přísný a jedno nedopatření pak může tvrdě postihnout nejen samotného uchazeče o zaměstnání, ale i jeho rodinu, opakovaně poukazovali jak například jednotliví veřejní ochránci práv, tak i judikatura správních soudů.
Právní úprava v zákoně o zaměstnanosti před novelou č. 152/2025 Sb.
S účinností do 1. 10. 2025 § 31 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti stanovil, že „Uchazeč o zaměstnání maří součinnost s krajskou pobočkou Úřadu práce, jestliže se nedostaví na krajskou pobočku Úřadu práce ve stanoveném termínu bez vážných důvodů“. Vážné důvody pak zákon o zaměstnanosti definuje v § 5 písm. c). V důsledku vyřazení z evidence následně nejen, že uchazeč přišel o podporu v nezaměstnanosti, již vyplacenou podporu byl povinen za určitých okolností vrátit, ale především za něj přestal stát platit zdravotní pojištění a rovněž přestal být považován za osobu v hmotné nouzi.
Judikatura
Také správní soudy dlouhodobě upozorňovaly na tvrdost dřívější právní úpravy. Například rozsudek Nejvyššího správního soudu z 4. 4. 2019, sp. zn. 3 Ads 349/2017 uvedl, že vyřazení má pro uchazeče dosti tvrdé právní důsledky a takováto sankce „by tedy měla být uplatňována přiměřeně, vždy s ohledem na povahu a intenzitu porušení povinnosti tak, aby ve výsledku nedocházelo k vydávání zjevně nespravedlivých a ve svých důsledcích absurdních rozhodnutí.“. V dalším rozhodnutí se Nejvyšší správní soud zastal ženy, která si omylem do diáře zapsala špatné datum schůzky, v důsledku čehož ji zmeškala (rozsudek sp. zn. 1 Ads 52/2021 ze dne 11. 5. 2021). Soud v tomto rozhodnutí zdůraznil, že „činnost správních orgánů je v prvé řadě službou veřejnosti a při výkonu svých pravomocí by měl mít správní orgán vždy na zřeteli účel, pro který byl zřízen. Smyslem činnosti úřadu práce je především zprostředkování zaměstnání. K tomuto účelu by měla vést veškerá činnost úřadu, přičemž vyřazení z evidence uchazečů o zaměstnání by mělo představovat pouze krajní opatření, nikoliv běžný nástroj řešení agendy úřadu práce.“
Posuzování maření součinnosti po 1. říjnu 2025
Novelou č. 152/2025 Sb. byl do § 31 písm. c) zákona o zaměstnanosti vložen text „v rámci 12 měsíců po sobě jdoucích opakovaně“. V důsledku toho tak již jako maření součinnosti nebude posuzováno jedno zmeškání schůzky bez řádně odůvodněné omluvy. Případné první opomenutí tak zůstane bez vážných následků. S těmi však musí uchazeč počítat při druhém nedostavení se bez omluvy, přičemž pokud je uchazeč evidován postupně na více kontaktních místech úřadu práce, pravidlo 12 měsíců platí pro všechny evidence souhrnně. Smůlu mají uchazeči, s nimž bylo řízení o vyřazení z evidence uchazečů o zaměstnání pro maření součinnosti s krajskou pobočkou Úřadu práce podle § 31 písm. c) již zahájeno. Tato řízení, která nebyla pravomocně ukončena přede dnem nabytí účinnosti zákona č. 152/2025 Sb., se totiž podle přechodných ustanovení dokončí podle zákona č. 435/2004 Sb. ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti novely č. 152/2025 Sb.
Praktický příklad
Představme si paní Novákovou, evidovanou na úřadu práce v Brně. V listopadu 2025 jí referentka sjedná konzultaci na 5. ledna 2026. Paní Nováková si datum splete a dorazí až 6. ledna. Omluvu sice e-mailem neodešle, ale druhý den se osobně dostaví a vysvětlí situaci. Jde o první nedostavení se v běžícím dvanáctiměsíčním období, úřad proto nevyhodnotí jednání jako maření součinnosti. Paní Nováková zůstává v evidenci, pobírá podporu a zdravotní pojištění za ni dál hradí stát. O tři měsíce později se však na další domluvenou schůzku nedostaví vůbec a omluví se až po třech dnech. To už představuje „opakované nedostavení se“ ve smyslu § 31 písm. c). Úřad práce zahájí správní řízení, jehož výsledkem bude vyřazení z evidence. Paní Nováková tak pocítí všechny dopady, které novela nezměnila: hradí si zdravotní pojištění sama, zpětně vrací zbytek podpory a ztrácí nárok na dávky hmotné nouze.
Závěr
Uchazeči o zaměstnání musí plnit své zákonné povinnosti, protože bez jejich součinnosti by úřad práce nebyl schopen dostát své úloze. Od října 2025 je legislativa tolerantnější a připouští jedno nedostavení se na sjednanou schůzku na pobočce úřadu práce bez řádné omluvy. Hlídat si termíny je třeba i nadále, opakované absence by už totiž sankcím neunikly.
Další články
Smlouva, kterou nechtěla ani jedna strana: Když za smluvní strany vyjednávají dva AI agenti
Smlouva tradičně vzniká setkáním dvou vůlí. Automatizované systémy však mohou nabídku vytvořit, upravit a přijmout bez toho, aby člověk viděl konkrétní podmínky. Co když dva AI agenti uzavřou obchod, který odpovídá jejich cílům, ale odporuje záměru obou uživatelů?
Meze povinnosti loajality společníka a obecná prevenční povinnost v kontextu společnické žaloby
Společnická žaloba podle § 157 zákona o obchodních korporacích (dále jen „ZOK“), představuje jeden z nástrojů ochrany společnosti před nečinností či zneužitím postavení jejího statutárního orgánu.[1] Opravňuje společníka, aby za společnost podal žalobu na náhradu újmy, případně na splnění povinnosti jednatele vyplývající z dohody podle § 53 odst. 3 ZOK proti jednateli, a v tomto řízení společnost zastupoval. S podáním společnické žaloby je přitom spojena mimo jiné povinnost zaplatit soudní poplatek.
Srážka se zvěří není výjimečná. Na co si dát pozor a jak postupovat po nehodě
Stačí okamžik a srážka se zvěří může způsobit vážné poškození vozidla. Riziko však nespočívá pouze v samotném střetu. Ke škodě může dojít i při snaze nehodě zabránit, například při vyhýbacím manévru. Způsob, jakým škoda vznikla, přitom může mít význam pro její posouzení z hlediska pojištění. Důležitou roli proto hraje rozsah sjednaného pojištění, jeho konkrétní podmínky i správný postup bezprostředně po nehodě.
Černá skříňka českého školství: Alokační algoritmus DiPSY ve světle GDPR a judikatury SDEU
Zavedení centrálního alokačního algoritmu do přijímacího řízení na střední školy znamenalo revoluci v obsazování volných kapacit a konec taktického podávání zápisových lístků. Kdo však o přijetí uchazeče skutečně rozhoduje?
EET 2.0 Nová elektronická evidence tržeb
Nová elektronická evidence tržeb se zavádí od 1. 1. 2027; má být jednodušší a modernější. Co všechno je potřeba vědět?



