Důsledky zmeškání schůzky na úřadu práce
Zapomenuté schůzky nejsou nic příjemného. Pokud ale sjednanou schůzku na úřadu práce propásl uchazeč o zaměstnání, mohl se z banálního opomenutí stát problém se závažnými důsledky. Od října letošního roku však dochází ke změně. Jak bude taková situace posuzována nově?
Novela zákona o zaměstnanosti č. 152/2025 Sb. přináší vstřícnější přístup pro případ, kdy si uchazeč splete termín schůzky nebo na ni jednoduše zapomene. Pokud dříve uchazeč nedoložil vážný důvod, který mu v dostavení se na schůzku bránil, úřad práce posoudil tuto situaci jako maření součinnosti a uchazeče vyřadil z evidence. Na to, že je tento přístup velmi přísný a jedno nedopatření pak může tvrdě postihnout nejen samotného uchazeče o zaměstnání, ale i jeho rodinu, opakovaně poukazovali jak například jednotliví veřejní ochránci práv, tak i judikatura správních soudů.
Právní úprava v zákoně o zaměstnanosti před novelou č. 152/2025 Sb.
S účinností do 1. 10. 2025 § 31 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti stanovil, že „Uchazeč o zaměstnání maří součinnost s krajskou pobočkou Úřadu práce, jestliže se nedostaví na krajskou pobočku Úřadu práce ve stanoveném termínu bez vážných důvodů“. Vážné důvody pak zákon o zaměstnanosti definuje v § 5 písm. c). V důsledku vyřazení z evidence následně nejen, že uchazeč přišel o podporu v nezaměstnanosti, již vyplacenou podporu byl povinen za určitých okolností vrátit, ale především za něj přestal stát platit zdravotní pojištění a rovněž přestal být považován za osobu v hmotné nouzi.
Judikatura
Také správní soudy dlouhodobě upozorňovaly na tvrdost dřívější právní úpravy. Například rozsudek Nejvyššího správního soudu z 4. 4. 2019, sp. zn. 3 Ads 349/2017 uvedl, že vyřazení má pro uchazeče dosti tvrdé právní důsledky a takováto sankce „by tedy měla být uplatňována přiměřeně, vždy s ohledem na povahu a intenzitu porušení povinnosti tak, aby ve výsledku nedocházelo k vydávání zjevně nespravedlivých a ve svých důsledcích absurdních rozhodnutí.“. V dalším rozhodnutí se Nejvyšší správní soud zastal ženy, která si omylem do diáře zapsala špatné datum schůzky, v důsledku čehož ji zmeškala (rozsudek sp. zn. 1 Ads 52/2021 ze dne 11. 5. 2021). Soud v tomto rozhodnutí zdůraznil, že „činnost správních orgánů je v prvé řadě službou veřejnosti a při výkonu svých pravomocí by měl mít správní orgán vždy na zřeteli účel, pro který byl zřízen. Smyslem činnosti úřadu práce je především zprostředkování zaměstnání. K tomuto účelu by měla vést veškerá činnost úřadu, přičemž vyřazení z evidence uchazečů o zaměstnání by mělo představovat pouze krajní opatření, nikoliv běžný nástroj řešení agendy úřadu práce.“
Posuzování maření součinnosti po 1. říjnu 2025
Novelou č. 152/2025 Sb. byl do § 31 písm. c) zákona o zaměstnanosti vložen text „v rámci 12 měsíců po sobě jdoucích opakovaně“. V důsledku toho tak již jako maření součinnosti nebude posuzováno jedno zmeškání schůzky bez řádně odůvodněné omluvy. Případné první opomenutí tak zůstane bez vážných následků. S těmi však musí uchazeč počítat při druhém nedostavení se bez omluvy, přičemž pokud je uchazeč evidován postupně na více kontaktních místech úřadu práce, pravidlo 12 měsíců platí pro všechny evidence souhrnně. Smůlu mají uchazeči, s nimž bylo řízení o vyřazení z evidence uchazečů o zaměstnání pro maření součinnosti s krajskou pobočkou Úřadu práce podle § 31 písm. c) již zahájeno. Tato řízení, která nebyla pravomocně ukončena přede dnem nabytí účinnosti zákona č. 152/2025 Sb., se totiž podle přechodných ustanovení dokončí podle zákona č. 435/2004 Sb. ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti novely č. 152/2025 Sb.
Praktický příklad
Představme si paní Novákovou, evidovanou na úřadu práce v Brně. V listopadu 2025 jí referentka sjedná konzultaci na 5. ledna 2026. Paní Nováková si datum splete a dorazí až 6. ledna. Omluvu sice e-mailem neodešle, ale druhý den se osobně dostaví a vysvětlí situaci. Jde o první nedostavení se v běžícím dvanáctiměsíčním období, úřad proto nevyhodnotí jednání jako maření součinnosti. Paní Nováková zůstává v evidenci, pobírá podporu a zdravotní pojištění za ni dál hradí stát. O tři měsíce později se však na další domluvenou schůzku nedostaví vůbec a omluví se až po třech dnech. To už představuje „opakované nedostavení se“ ve smyslu § 31 písm. c). Úřad práce zahájí správní řízení, jehož výsledkem bude vyřazení z evidence. Paní Nováková tak pocítí všechny dopady, které novela nezměnila: hradí si zdravotní pojištění sama, zpětně vrací zbytek podpory a ztrácí nárok na dávky hmotné nouze.
Závěr
Uchazeči o zaměstnání musí plnit své zákonné povinnosti, protože bez jejich součinnosti by úřad práce nebyl schopen dostát své úloze. Od října 2025 je legislativa tolerantnější a připouští jedno nedostavení se na sjednanou schůzku na pobočce úřadu práce bez řádné omluvy. Hlídat si termíny je třeba i nadále, opakované absence by už totiž sankcím neunikly.
Další články
Předkupní právo k nemovitosti
Za jakých podmínek předkupní právo vzniká a jaká jsou jeho specifika? V tomto článku bychom se zaměřili na institut předkupního práva k nemovitostem.
Digitální auditní stopa jako „svědek“ činnosti správního orgánu
Digitalizace veřejné správy postupně mění nejen způsob vedení řízení, ale i samotnou povahu dokazování. Tam, kde dříve hrály hlavní roli listiny, doručenky, úřední záznamy nebo svědecké výpovědi, dnes stále častěji vstupují do hry logy, metadata, časová razítka, změnové historie a workflow záznamy informačních systémů.
Výpověď podnájemní smlouvy ze zákonných důvodů: Nejvyšší soud k výkladu smluvního ujednání odkazujícího na zákon
Nejvyšší soud se v rozsudku sp. zn. 26 Cdo 2274/2025 ze dne 14. ledna 2026 zabýval zdánlivě jasnou otázkou. Jak vyložit ujednání podnájemní smlouvy, podle kterého lze podnájem ukončit „způsobem a z důvodů stanovených občanským zákoníkem“. Rozhodnutí Nejvyššího soudu v této věci nicméně není jen řešením jednoho právního sporu. Rozhodnutí ukazuje i na to, jak je důležité smluvní ujednání vykládat správně a jaké důsledky má, pokud smluvní strany nebo obecné soudy řádný výklad podcení.
Právo států na sebeobranu podle Charty OSN ve víru reálné politiky
Právo na individuální a kolektivní sebeobranu podle článku 51 Charty OSN představuje jeden z klíčových institutů současného mezinárodního práva. Jeho výklad však stále výrazně ovlivňuje reálná politika, fungování Rady bezpečnosti OSN i proměny charakteru ozbrojených konfliktů. Pozornost je věnována podmínkám legitimní sebeobrany, otázce předstižného zásahu i postavení států, které se konfliktů neúčastní přímo, ale podporují jednu z válčících stran dodávkami zbraní a vojenského materiálu.
Kdy vzniká nárok na odstupné při zrušení pracovní pozice?
Kdy máte nárok na odstupné a kdy ne? Nestačí, že zaměstnavatel označí změnu jako „zrušení pozice“. Rozhodující je, zda pracovní místo skutečně zaniklo – a právě to Nejvyšší soud v nedávném rozhodnutí upřesnil.
