Články s tagem: výzkum

Třetí část stanoviska se zaměřuje na praktické rozlišení jednotlivých typů výzkumných studií a jejich právní rámec ve světle platné legislativy, včetně novely § 55b zákona o zdravotních službách. Autoři vysvětlují rozdíly mezi retrospektivními, prospektivními, intervenčními a post-marketingovými studiemi a uvádějí, které zákonné tituly zpracování a organizační postupy jsou v těchto případech přiměřené a obhajitelné. Zvláštní pozornost je věnována dopadům nařízení EU o evropském prostoru pro zdravotní údaje (EHDS), který zásadně promění režim sekundárního využití dat. Závěrečná část shrnuje hlavní poznatky a doporučení pro správce osobních údajů ve zdravotnictví, zejména fakultní nemocnice, a upozorňuje na potřebu dalšího zpřesnění právní úpravy v oblasti výzkumu.

Druhá část stanoviska se zaměřuje na výklad zákonných titulů zpracování osobních údajů podle GDPR, které jsou relevantní při využívání údajů pacientů pro vědecké a výzkumné účely ve zdravotnictví. Autoři rozlišují aplikaci jednotlivých právních základů dle čl. 6 a čl. 9 GDPR podle typu správce a povahy výzkumu, a upozorňují i na rizika bezsouhlasového režimu. Pozornost je věnována také informační povinnosti vůči pacientům.

Nejvyšší správní soud objasnil, jak je to s oprávněností doměření daně z příjmů právnických osob kvůli údajnému neprokázání souvislosti výdajů s výzkumem a vývojem.

Výběr soudců v Česku je málo transparentní, pro uchazeče náročný a klade velký důraz na schopnost memorování právních předpisů. Méně se pak řeší další profesní a sociální schopnosti adeptů.

Biomedicínský výzkum je dynamicky se vyvíjející oblastí vědy, které je v posledních desetiletích věnována obrovská pozornost. Tato vědní disciplína je věnovaná systematickému studiu procesů života, prevenci a léčbě nemocí a genetickým, sociálním a environmentálním faktorům souvisejících s nemocemi a zdravím.[1]

Tento článek se zabývá problematikou regulace biomedicínského výzkumu, a to jak obecně termínem biomedicínského výzkumu, včetně jeho podmnožin a způsobů členění, tak historickými souvislostmi, které měly na vývoj regulace zásadní vliv.

Jedním z dosud nejrevolučnějších objevů 21. století se stal nástroj pro genetické úpravy CRISPR-Cas9. Metoda založená na přírodním imunitním systému bakterií [1] umožňuje, oproti dosavadním způsobům, provádět klasické operace genového inženýrství (odstraňování škodlivých a vkládání prospěšných sekvencí) s větší mírou přesnosti a spolehlivosti, navíc s výrazně nižší finanční a časovou náročností.

Jakub Kól vystudoval aplikovanou informatiku a působí jako expert na strojové učení ve společnosti ATLAS Consulting spol. s r.o. Vedle strojového zpracování přirozeného jazyka (natural language processing) se zabývá také počítačovým zpracováním obrazu (computer vision). Co to je strojové učení, umělá inteligence a jaké je jejich možné využití v právu? Odpovědi nejen na tyto otázky naleznete v tomto rozhovoru.

Praha 16. října (ČTK) - Výše podpory z veřejných peněz pro české výzkumné organizace zřejmě nebude nově záležet pouze na počtu vědeckých výsledků, ale i na jejich kvalitě. Vyplývá to z vládní novely zákona o podpoře výzkumu, kterou dnes Sněmovna poslala do závěrečného kola projednávání.

Svaz průmyslu a dopravy ČR (SP ČR) dlouhodobě upozorňuje na nejistotu spojenou s aplikací odčitatelné položky na výzkum a vývoj dle zákona o daních z příjmů. Proto uspořádal ve spolupráci s Komorou daňových poradců ČR (KDP ČR) v prostorách VŠE v Praze seminář věnovaný této problematice. Vystoupili na něm daňoví poradci, zástupci Ministerstva financí ČR, Finanční správy, Úřadu vlády ČR a Technologické agentury ČR. Cílem semináře bylo rekapitulovat současný stav v této oblasti a předat zkušenosti z praktické aplikace odčitatelné položky z pohledu daňových poplatníků a vnést více světla do této ne zcela jasné oblasti.