Co přináší od nového roku novela zákona o DPH?
Novela zákona o DPH přináší klíčové změny, které mají vliv na všechny plátce DPH. O změně podmínek pro povinnou registraci k DPH, zkrácení lhůty pro uplatnění odpočtu DPH i dalších změnách se dočtete v tomto článku.
S účinností od 1. 1. 2025 nabyla účinnosti novela zákona o DPH. Ta přináší klíčové změny, které ve svém důsledku dopadnou na všechny plátce DPH. Některé úpravy, např. zásadní změny v oblasti nemovitých věcí, však mají odloženou účinnost a platí od 1. 7. 2025. O těch Vás budeme informovat v příštím článku.
Jaké změny tedy nastaly od nového roku?
Obrat a povinná registrace k DPH
V souvislosti se zavedením režimu pro malé podniky dochází ke změně v počítání obratu. Do konce roku 2024 se obrat počítal za 12 předcházejících kalendářních měsíců. Od 1. 1. 2025 se obrat počítá za kalendářní rok.
Nově jsou stanoveny dva registrační limity. První limit zůstává ve výši 2 miliony korun. Při jeho překročení však dochází ke vzniku plátcovství až od 1. ledna následujícího roku. Druhý limit platí v celé EU a je nastaven na částku 2.536.500,- Kč (100 tis. Eur). Plátcovství k DPH vzniká v tomto případě již dnem následujícím po překročení obratu.
Pokud podnikatel překročí obrat ve výši 2 mil. korun, může se nově stát plátcem dobrovolně, a to již ode dne následujícího. Nezbytnou podmínkou je však podání přihlášky k registraci do 10 dnů po překročení obratu.
Více informací na:
https://financnisprava.gov.cz/cs/financni-sprava/novinky/novinky-2025/informace-ke-zmenam-v-platcovstvi-dph-2025
Lhůta pro opravu základu daně (např. zrušení nebo vrácení celého nebo části zdanitelného plnění)
Lhůta pro opravu základu daně je nyní stanovena na 7 let (doposud 3 roky). Důvodem prodloužení této lhůty je zejména návaznost na reklamace a poskytování záruk. U záloh zůstává lhůta na provedené opravy tříletá.
Lhůta pro opravu odpočtu DPH na vstupu
Lhůta je stanovena v závislosti na směru opravy. Pokud je odpočet snižován, lhůta kopíruje výše uvedenou sedmiletou lhůtu, pokud je odpočet zvyšován, uplatní se základní lhůta pro uplatnění odpočtu.
Zkrácení lhůty pro uplatnění odpočtu
Lhůta pro uplatnění odpočtu je zkrácena na dva roky. Nárok na odpočet nelze uplatnit po uplynutí druhého kalendářního roku bezprostředně následujícího po kalendářním roce, ve kterém nárok na odpočet daně vznikl. Lhůta se odvíjí od okamžiku vzniku nároku, tedy od data uskutečnění zdanitelného plnění. Doposud přitom platilo, že lhůta pro uplatnění odpočtu je tři roky.
Tato změna platí až pro plnění uskutečněná po 1. lednu 2025, tedy pro plnění s DUZP v roce 2025. Např. pro DUZP s datem 1.1.2025 lhůta končí 31. 12. 2027.
Opravy základu daně u nedobytných pohledávek
Dochází k rozvolnění pravidel, přičemž nejzásadnější změnou je, že dlužník již nemusí být plátcem DPH (za podmínky, že byl plátcem DPH při uskutečnění nezaplaceného plnění).
Přibývá rovněž nový titul pro automatické provedení opravy, a to neuhrazení tzv. malých pohledávek. Malými pohledávkami se pro účely provedení opravy základu daně rozumí pohledávky do 10 tis. Kč, které jsou šest měsíců po splatnosti. Po zaslání dvou písemných výzev dlužníkovi k zaplacení je možné snížit základ daně na straně věřitele.
Splatnost pohledávek bude muset sledovat také odběratel. Nové znění zákona totiž ukládá odběrateli povinnost provést opravu nároku na odpočet a snížit odpočet daně, pokud pohledávku neuhradil do šesti měsíců po splatnosti, a to do výše neuhrazené pohledávky.
Generální finanční ředitelství má v úmyslu problematiku oprav odpočtu daně u nedobytných, resp. neuhrazených pohledávek komentovat v samostatné informaci k nedobytným pohledávkám.
I k některým dalším novelizovaným oblastem by měly být Generálním finančním ředitelstvím zveřejněny později podrobnější informace.
Kromě výše uvedeného přinesla novela zákona o DPH výrazné změny i do nemovitostí, které nabývají účinnosti až v druhé polovině tohoto roku, tj. od 1. 7. 2025. Tyto změny Vám představíme v navazujícím článku.
Zdroj:
_Zákon č. 235/2004 Sb., zákon o dani z přidné hodnoty
_https://financnisprava.gov.cz
Další články
Rozhodují soudci politicky?
Jsou soudci pouhými neosobními vykonavateli zákonů, nebo svým rozhodováním formují společnost a prosazují vlastní hodnoty? Do jaké míry do soudcovského rozhodování vstupují mimoprávní vlivy a proč s rostoucí instancí soudu sílí i politický rozměr jeho verdiktů?
Zjišťování nemoci z povolání soudem
Článek zkoumá, zda a za jakých podmínek může civilní soud uznat nemoc z povolání bez lékařského posudku střediska nemocí z povolání a zda soud může uznat vznik nemoci z povolání bez ověření výskytu nemoci z povolání ze strany orgánu veřejného zdraví. Za tím účelem se analyzuje legislativní vymezení nemoci z povolání a proces vedoucí ke zjištění nemoci z povolání, a to včetně relevantní judikatury vyšších i nižších soudů.
Firma na prodej: Které právní nedostatky je vhodné odstranit dříve, než se objeví první zájemce
Vlastník se rozhodne firmu prodat, sestaví tým poradců a teprve pak zjistí, že společenská smlouva podmiňuje převod podílu souhlasem valné hromady, který mu nikdo dát nemusí. Předprodejní příprava proto nespočívá jen v úklidu dokumentace. Jejím cílem je odlišit vady právně bránící převodu od překážek dokončení transakce a rizik, která se promítnou především do ceny.
Je finanční arbitr „soudem“ podle nařízení Brusel I bis? Komparativní pohled na autonomní pojem soudu v evropském procesním právu
Lze českého finančního arbitra považovat za „soud“ podle nařízení Brusel I bis a vydávat jeho prostřednictvím evropská osvědčení pro přeshraniční výkon rozhodnutí?
Mlčení není odmítnutí: K prekluzi informačního práva společníka
Právo společníka společnosti s ručením omezeným na informace patří mezi základní práva plynoucí z jeho účasti ve společnosti.




